V předchozích číslech časopisu Smart Cities jste se mohli seznámit s výhodami architektonických soutěží. Při jejich vyhlašování Česká komora architektů (ČKA) poskytuje městům a obcím, jež mají zájem o kvalitní architekturu a urbanismus, své konzultace. Nejinak je tomu i v případě dalšího rozvoje sídel. Komora vydala hned několik klíčových materiálů určených zástupcům státní správy a samosprávy. Jedním z nich je i Politika architektury ČKA, která vznikla s cílem prosadit obdobný materiál na vládní úrovni.
Česká komora architektů dlouhodobě upozorňuje na fakt, že na rozdíl od většiny vyspělých evropských států Česká republika dosud nepřijala tak zásadní dokument, jakým je „politika architektury“. Nově připravovaná Politika architektury a stavební kultury Ministerstva pro místní rozvoj, jež částečně vychází z podkladů ČKA, by však toto mohla změnit. Ministerstvo ji plánuje vládě předložit do konce roku.
Podobné materiály jsou v zemích typu Finska, Švédska, Nizozemí či Irska naprostým standardem a jejich úlohou je především osvěta v oblasti péče o kulturní prostředí. Ta je důležitá hned z několika důvodů. Efektivní plánování a výstavba totiž vytvářejí trvalé hodnoty a při správném postupu zajistí i úsporu veřejných financí.
ČKA na konci roku 2013 vydala pro potřeby představitelů státní správy a samosprávy dokument nazvaný Politika architektury České komory architektů 2013. Materiál, který byl následně předložen široké politické reprezentaci a zástupcům dotčených ministerstev, vyjadřuje postoj Komory v oblasti plánovaného rozvoje kulturního prostředí. Základní principy v něm obsažené zohledňuje i připravovaná Politika architektury a stavební kultury, která je nyní před připomínkovým řízením ze strany dotčených orgánů. Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje dokument předložit vládě do konce letošního roku.
Architekturu je nutné chápat jako komplexní obor
Přijetí podobných materiálů je pro občany dané země vždy signálem, že stát bere úlohu architektury vážně. V první řadě je nutné si uvědomit, že architektura, včetně urbanismu a krajinářské architektury, je celostní disciplína, která se dotýká různorodých oblastí. Patří mezi např. životní prostředí (energetická náročnost staveb, úloha krajiny v plánování, apod.), sociologie (koncepce sociálního bydlení, participace obyvatel během plánování) či ekonomika (transparentní vynakládání veřejných financí skrze architektonické soutěže, export služeb, apod.). Cílenou podporou architektury tak dosáhneme vzestupu všech těchto souvisejících oborů.
Česká komora architektů je ze zákona pověřena péčí o stavební kulturu a kulturu utváření prostředí, dále je v tomto směru odpovědná i za spolupůsobení při ochraně veřejných zájmů a je pověřená spolupracovat s vypisovateli soutěží a výběrových řízení.1) Podílet se na vzniku takto zásadního dokumentu je tak její povinností a z pozice samosprávné organizace, která sdružuje odborníky z oblasti architektury, územního plánování či krajinářské architektury, nabízí pomocnou ruku veřejné správě při utváření veřejného prostoru.
Při analýze a definování základních stanovisek, která jsou pro rozvoj plánování a výstavby nezbytná, vycházela ČKA ze současné situace, kdy na straně veřejné správy mnohdy stojí laici, kterým chybí potřebná odbornost. Dobře proškolený úředník přitom dokáže svými znalostmi a zkušenostmi veřejné finance ubránit před zbytečným plýtváním. Cílem státní správy by proto podle ČKA mělo být především posílení odbornosti, ale také kompetence státních zaměstnanců činných v oblasti architektury a stavebnictví.
Cena versus kvalita
Mezi hlavní cíle Politiky architektury České komory architektů 2013 patří pozvednutí vystavěného prostředí (tedy urbanistické a architektonické kvality) krajiny, měst a obcí ve všech regionech České republiky. Z obsahu zpracovaného materiálu je zároveň nanejvýš zřejmé, že ČKA klade velký důraz na prohloubení spolupráce mezi architekty a státní správou.
Obsah tohoto zásadního materiálu je koncipován do dvanácti okruhů, které ČKA považuje za málo diskutované či přímo problematické. Dokument však na tyto aspekty nejen poukazuje, ale zároveň zakládá vhodnou půdu pro další polemiku nad opravdu klíčovými otázkami rozvoje architektury a stavebnictví. Ale ani u toho Politika architektury České komory architektů 2013 nekončí. Současně totiž nabízí i konkrétní návrhy opatření určené pro činnost státní správy. Mezi dvanáct klíčových otázek je zahrnut požadavek na kvalitní provedení územně plánovací a projektové dokumentace. Jako řešení navrhují představitelé ČKA například výběr zpracovatele pomocí jiných kritérií, než jakým je pouze nejnižší cena, a ustavení soutěží o návrh jako základního způsobu výběru projektantů.
Je smutným specifikem českého prostředí, že k tomuto jinde hojně využívanému způsobu výběru projektanta, u nás veřejní zadavatelé sahají v méně než 1 % svých investic. Výhody architektonických soutěží jsou přitom nasnadě. Zadavatel architektonickou soutěží získává více návrhů, z nichž může za pomoci odborné poroty vybírat, celý proces je skvělým mediálním nástrojem, poskytuje možnosti občanské participace a je nanejvýš transparentní. Kvalitně vypracované zadání soutěže navíc počítá s reálnými náklady, které hodlá zadavatel investovat, čímž dochází k eliminování vícenákladů během stavby.
Další doporučení jsou směrována především na oblast legislativy výstavby s cílem celý proces realizace stavby zjednodušit a zefektivnit. K tomu by mohla pomoci i staronová úloha tzv. hlavních či městských architektů. Jejich působnost v zastupitelstvech měst a obcí vidí ČKA jako vhodnou platformu pro navázání úspěšné spolupráce mezi předními odborníky z oblasti architektury či urbanismu a státem.
Kvalitní architektura napomáhá vzestupu domácí ekonomiky
ČKA ve svém materiálu zároveň upozorňuje na nehospodárné využívání území, jemuž napomáhají spekulace s pozemky. Investorům se vyplácí nakoupit levné pozemky (pole a louky) a spekulativně je držet, aniž by je využili, i když jsou v územních plánech zařazeny do tzv. zastavitelných ploch. Daňová úprava by měla vlastníky stimulovat k využití těchto pozemků nebo jejich vrácení do tzv. nezastavěného území. Nehospodárné využívání území je skutečným problémem, neboť vede k rozvoji suburbanizace (rozrůstání měst a obcí do okolní krajiny) a k vysokým nárokům na dopravní a technickou infrastrukturu.
ČKA zároveň navrhuje pozitivní daňovou motivaci také v případě záchrany kulturního dědictví. I zde je totiž nutné stimulovat stavebníky úlevou na dani tak, aby byli motivováni vynaložit vyšší náklady na záchranu památky. Účinně se tak zvýší vymahatelnost památkového zákona.
Pomocí kvalitní architektury (ať již nové či stávající) lze tak jednoznačně dosáhnout ekonomických výsledků. Vzhledem ke kvalitě a výlučnosti české architektury neopomíjí Politika architektury České komory architektů 2013 ani důležitou úlohou její propagace, a to nejen na domácí, ale i zahraniční scéně. Upevňování pozice naší architektury ve světě by mělo být o to více záměrné, když si uvědomíme, že s sebou kromě reprezentativního hlediska nese i nezanedbatelný ekonomický přínos. Standardní součástí podpory exportu je v evropských zemích i podpora exportu služeb, neboť na ty se následně navazuje při exportu výrobků.
Celé znění textu Politika architektury České komory architektů 2013 najdete na
www.cka.cz/cs/cka/politika-architektury.
O České komoře architektů
ČKA je samosprávním profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy, které bylo zřízeno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu profese autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR.
Více informací na www.cka.cz
1) § 23 odst. 6 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů