Robert Osman, sociální geograf a člen občanské iniciativy „Perla žije!“
„Brownfield“ – území v minulosti využívané k nejrůznějším aktivitám, dnes prázdné, opuštěné, nevyužívané a často, i z důvodu havarijního stavu budov či kontaminace, nebezpečné. Pravděpodobně by v současnosti bylo obtížnější najít v československém kontextu město bez brownfieldu než město, v jehož katastru se jich rozkládá hned několik. Přesto však jde stále o téma politicky okrajové. Do předvolebních kampaní se nehodí, po volbách se mu nikdo věnovat nechce a s frekvencí jednotlivých voleb se tak do veřejného prostoru téměř nedostává.
Psal se rok 2009, když v Ústí nad Orlicí, v malém městě na rozhraní Čech a Moravy, skončila více než stopadesátiletá tradice textilního průmyslu. Uprostřed patnáctitisícového města vznikly tři hektary nevyužitého, zastavěného a velmi rychle chátrajícího území, s komparativní výhodou relativní polohy vůči centru a symbolickou hodnotou pro místní obyvatele. Přesněji jde o tři hektary opuštěných výrobních i administrativních budov uprostřed jednoho z nejmenších okresních měst. První tkalcovna zde vnikla v roce 1855 a poslední stroj se zastavil před pěti lety. Perla, bavlnářské závody, a. s., se zaměřovala na výrobu bavlněných tkanin a přízí, vyráběla flanely, popelíny, pyžamoviny a v době svého největšího rozkvětu dávala práci až 4700 lidem v regionu, 2000 ve městě a 700 přímo v areálu.
Znovuvyužití opuštěných území neboli revitalizace brownfieldů, jak se tomu někdy též říká, nelze studovat jako obor, nezapadá do městských ani krajských institucionálních struktur a jednoznačně nespadá do portfolia ani jednoho z ministerstev České republiky. Při jejich řešení je zapotřebí propojit technologické (demolice, sanace, dekontaminace), architektonické (morfologie, návaznost, estetika), legislativní (vlastnictví, regulace, územní a stavební povolení) a sociální (prezentace, komunikace, vyjednávání) know-how, přičemž neexistuje jediná instituce, která by jím disponovala.
Prvním a zároveň pravděpodobně nejdůležitějším krokem k znovuvyužití tohoto území se stal odkup areálu městem. Celý se jej podařilo do majetku města převést v průběhu roku 2010, a to za 30 milionů korun. Podíváme-li se na některé propagační brožury, ve kterých vybraná města či kraje vydávají na odiv úspěšně revitalizované brownfieldy, lze si povšimnout, že se revitalizují buď ty s vysokým potenciálem ke komerčnímu využití a krátkou dobou investiční návratnosti, nebo ty v majetku města. Pokud nejsou vlastněny přímo městem, popřípadě jsou vlastnické vztahy jakkoliv komplikované, dostává v současnosti v československém prostředí přednost revitalizace jiného území. Přestože i v patnáctitisícovém městě s relativně nízkou kupní silou projevil o tříhektarový areál zájem soukromý investor (společnost provozující obchodní řetězec s potravinami), město záměr jeho využití odmítlo, a to jak zastupitelé prostřednictvím změny územního plánu, tak i občané prostřednictvím ankety Rada městu. Tímto politicky nepopulárním krokem (odkupem nevyužívaného areálu) se z každého občana Ústí stal jakýsi akcionář, čímž se město, které v nedávné minulosti přišlo kromě textilního průmyslu i o status okresního města, vydalo na dlouhou cestu hledání své nové identity.
Druhým krokem byla iniciace veřejného zájmu. Takový krok nelze dopředu připravit ani vynutit, a už vůbec ne inscenovat. Ústí nad Orlicí mělo to štěstí, že se v jeho řadách našel jedinec, který se pro Perlu nadchnul, byl architektem a současně měl i neuvěřitelný dar strhnout lidi kolem sebe. Architekt Zdeněk Ent neměl na počátku žádnou ucelenou koncepci postupu a člověk se nemohl zbavit dojmu, že mu jde o přípravu pozice pro získání budoucí architektonické zakázky. I přes všeobecnou úvodní skepsi celá řada klíčových aktérů města velmi rychle podlehla jeho „urputnosti“ (SPOUSTI – Spolek pro organické Ústí; Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí; Dům dětí a mládeže DUHA Ústí nad Orlicí atp.). Na počátku roku 2013 se tak zformovala iniciativa „Perla žije!“ s cílem napomoci znovuvyužití bývalé textilky. I když se na první pohled může zdát, že v případě osvíceného vedení města je taková iniciativa zbytečná, je třeba upozornit, že proces regenerace může být projektem i na několik desítek let, během kterých se ve vedení města vystřídá hned několik reprezentací, a je nanejvýš potřebné, aby zde existoval alespoň nějaký subjekt, který bude garantovat kontinuitu tohoto zájmu.
Třetím krokem bylo zpřístupnit téma znovuvyužití Perly široké veřejnosti. Zde jsme narazili na velice zajímavý, avšak doposud nepříliš popsaný fenomén „vylučování prostorů spojených s negativními zkušenostmi ze života města“. Ukončení činnosti tohoto klíčového zaměstnavatele města provázela řada netransparentností vyvolávající minimálně podezření. Hrdost zaměstnanců střídala nedůvěra propuštěných. V této atmosféře není snadné myslet na regeneraci, diskutovat o nových možnostech, participovat na přípravách či se angažovat při samotném znovuvyužití. Jako iniciativa „Perla žije!“ (www.perlauo.cz) jsme pořádali promítání filmů, diskuse, natáčeli dokumenty, prováděli výzkumné sondy, psali tiskové zprávy. Obyvatelé města projevovali zájem o informace, účastnili se nejrůznějších setkání a diskusí, přesto zůstávali poměrně pasivní. Změnu přinesl až happening přímo v areálu bývalé textilky. Podívat se, jak vypadá jinak neprodyšně uzavřený areál zevnitř, přišlo okolo 2500 lidí. Druhou změnou byla orientace na studenty středních škol lokalizovaných v Ústí nad Orlicí, kteří nespojovali Perlu s pocitem křivdy a dokázali o ní uvažovat v nových a především pozitivních kontextech. I když se těmito kroky postupně daří podněcovat aktivitu alespoň v části obyvatel města, areál Perly nadále nese znaky stigmatizace. Jakási terapeutická reinterpretace významu tohoto území rozhodně není dokončena, naopak představuje jednu z klíčových výzev dalšího postupu k jeho úspěšnému znovuvyužití.
Další krok představoval vyhlášení urbanisticko-architektonické soutěže revitalizace území Perla 01, které zastupitelstvo schválilo v září 2013. Do ledna následujícího roku se přihlásilo 24 projektů. Porota sestavená ze zástupců města a České komory architektů na dvou zasedáních v únoru a březnu vybrala tři nejlepší projekty a dalším dvěma udělila zvláštní odměnu. S vítězem soutěže zahájil starosta města jednání o zpracování projektové dokumentace v rozsahu regulačního plánu. Iniciativa „Perla žije!“ se tak v této fázi snažila především o maximální otevřenost a transparentnost tohoto kroku, byly osloveny všechny soutěžní týmy, se zájemci byla navázána komunikace, na stránkách města byly zveřejněny všechny přihlášené projekty a v kooperaci s městem byly zorganizovány dvě veřejné debaty s vybranými porotci i zástupci soutěžních týmů. Díky těmto aktivitám se podařilo reinterpretovat význam vítězného zpracovatele z „experta“ na „partnera“, s kterým město podepsalo smlouvu o pořízení regulačního plánu zájmového území.
Urbanisticko-architektonická soutěž ani regulační plán však rozhodně nepředstavují žádný finální cíl. Cílem je udržitelná revitalizace celého území. Aktivity tak nekončí vyhlášením vítěze ani schválením plánu. Dalším krokem se stalo postupné otevírání areálu Perly. Celý areál byl po dobu své prosperity fyzicky oddělen od svého okolí, ale i od fungování celého města. Měl pouze dva vchody, které byly opatřeny vrátnicí, jeden pro dělníky, druhý pro úředníky. Ani samotní zaměstnanci nebyli zvyklí procházet skrz areál. Po několik generací tak nebyl součástí veřejné textury města, představoval privátní prostor, který bylo třeba obejít, a neměl jak vstoupit do mentálních map obyvatel města. Je těžké hledat způsob nového využití prostoru, když do něj lidé nechodí, když mají „nachozené“ cesty kolem něj a rutinně se mu vyhýbají. Velkým úspěchem bylo odstranění plotů a drobných zdí tak, aby mohla vzniknout jakási nová „ulice“ zpřístupňující „zadní“ trakt továrny. Nadále se snažíme hledat způsoby jak otvírat určité části areálu alespoň dočasně či v určitých částech dne, pořádáme komentované prohlídky areálu atd. Zpřístupnění nevyužitého území obyvatelům města je nutnou podmínkou pro to, aby si jej dokázali představit, aby o něm mohli začít přemýšlet, aby se vrátil do jejich mentálních map.
S otevíráním areálu pak úzce souvisí další krok, jímž je postupné zabydlování území novými aktivitami. Otevírání je nutnou podmínkou, aby lidé do areálu vůbec mohli vstoupit, na významu však nabývá až ve spojení s něčím, co lze v Perle dělat. Naší snahou tak je znovu naplňovat toto území novými, i když třeba malými, nepravidelnými či pouze dočasnými činnostmi. Snažíme se organizovat akce přímo v areálu, vyhledávat aktéry a aktivity, které by bylo možné občas nebo dočasně do těchto prostorů přesunout, a vysvětlujeme, že „dočasně“ neznamená „zbytečně“.Hledáme způsoby, jak v areálu bezpečně organizovat sousedské snídaně, fotbalové turnaje, bleší trhy, letní kina, workshopy atp.
Poslední zmiňované aktivity spojené s postupným otevíráním a znovuzabydlováním území postupně vyústily v otázku širšího managementu celého procesu revitalizace. Město Ústí nad Orlicí sice disponuje Odborem rozvoje města, ale na celém městském úřadě není vyčleněn jediný člověk zabývající se problematikou revitalizace brownfieldů. Dalším krokem se tak stalo definovat pozici brownfield managementu pro Perlu 01. Za tímto účelem byl v září 2014 zorganizován workshop, kam byli pozváni lídři všech stran kandidujících do zastupitelstva města a odborníci zabývající se problematikou managementu brownfieldů z celé České republiky (Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem). Mezi 12 účastníky byli představitelé pěti politických uskupení a sedm odborníků. Z jednodenního workshopu tak kromě základních kontur brownfield managementu navržených přímo pro lokální kontext Ústí nad Orlicí vzešla řada nových otázek a doporučení. Pravděpodobně nejzávažnější připomínkou byla samotná posloupnost učiněných kroků. Podle všech přítomných odborníků by nemělo být k urbanisticko-architektonické soutěži a logicky ani zpracování regulačního plánu přistoupeno dříve, než se 1) politická reprezentace města shodne na účelu, za kterým má být celá revitalizace prováděna (nástrojem řešení kterého městského problému se má revitalizace stát), dříve, než bude 2) pořízena stavebně-technická dokumentace celého areálu, a dříve, než bude 3) proveden průzkum ekologické zatíženosti území.
Na první pohled se může zdát, že se vlastně zatím nic podstatného nestalo, Perla je dál opuštěná, chátrá a nikde ani stopy po nějakém stavebním stroji. Přesto cesta k úspěšné regeneraci už dávno začala. Městu se podařilo areál koupit, provádí zde drobné údržbové práce, vnikla občanská iniciativa „Perla žije!“, existuje 24 různých architektonických návrhů, jak k regeneraci přistoupit, byl vybrán nový partner města pro zpracování projektové dokumentace v rozsahu regulačního plánu, vznikl návrh brownfield managementu a existuje poměrně podrobná představa o budoucích krocích. I když tato zpráva z průběhu revitalizace v Ústí nad Orlicí možná nemusí působit snadně a lákavě, ukazuje, že revitalizace opuštěného území je možná i v malém městě, že jí lze pomoci odspodu a že na životaschopné a dlouhodobě udržitelné znovuvyužití není radno spěchat.
Výsledky ankety Rada městu
Dokument z tohoto happeningu pořádaného v září 2013
Dokument z workshopu Future City Game
Více informací o průběhu urbanisticko-architektonické soutěže lze získat z tiskové zprávy města Ústí nad Orlicí
Více informací o vítězi soutěže
Grafické části všech přihlášených projektů