Home
Tento časopis je zdarma distribuován zástupcům měst a obcí České a Slovenské republiky nad 5 tisíc obyvatel.

Pěší doprava jako neoddělitelná součást Plánu udržitelné městské mobility

Eva Staňková a Robert Sedlák, architekti a urbanisté

Začátkem tohoto století převýšil počet obyvatel žijících ve městech naší planety počet lidí žijících na venkově. S tím související postupná urbanizace znamená zvyšující se nároky na městskou mobilitu – dopravu osob i zásobování. Pro udržitelné fungování rostoucích měst se tak stává důležitou optimální kombinace různých druhů dopravy – včetně dopravy pěší. V urbanizovaném území současně získává chůze navíc nový společenský i ekonomický význam jako přirozený a zdraví prospěšný pohyb.

Schéma koncepce pěší dopravy v Brně

Plán udržitelné městské mobility

Městské dopravní plánování lze považovat za udržitelné, pokud usiluje o zlepšení dostupnosti, a tím i kvality života ve městě. Spokojenosti uživatelů může docílit tak, že zvýší konkurenceschopnost hromadné a nemotorové dopravy vůči dopravě automobilové. Strategickým dokumentem, který městům může pomoci s naplněním takového cíle, je Plán udržitelné městské mobility (PUMM). Ten navrhuje opatření týkající se všech druhů dopravy v celé městské aglomeraci, tedy jak veřejné, tak soukromé, osobní i nákladní, motorizované i cyklistické – včetně nároků na odstavení automobilů i jízdních kol, ale také dopravy chodců a osob s omezením pohybu. Tento dokument komplexně řeší dopravní dostupnost, zlepšuje účinnost a hospodárnost systému, zvyšuje bezpečnost v dopravě a snižuje negativní vlivy dopravy na životní prostředí, čímž se zvyšuje i atraktivita a kvalita veřejných prostorů. V současné době jej zpracovává například město Ostrava, Opava a Brno.

Kvalitní prostor pro pěší pohyb

Zlepšování kvality veřejných prostorů a zřizování pěších zón v centru se některá města začala věnovat již v padesátých letech 20. století; například v Brně vznikla první pěší zóna v roce 1956. V následujících desetiletích se ukázalo, že kromě jednotlivých náměstí a parků je důležité také chránit a zlepšovat prostupnost cest, které propojují navzájem jednotlivé městské čtvrti i město samo s jeho okolím. Města, která mohla nabídnout bezpečnou a zajímavou síť pěších tras, se stala díky nabídce významně vyšší kvality života přitažlivější pro obyvatele, návštěvníky, a tím i investory. Proto se snažila rozšiřovat možnost bezpečného pohybu i pro vozíčkáře a rodiče s kočárky. „Chytrá města“ si postupně uvědomila, že promyšlenou podporou cyklistů a chodců je možné omezit nárůst automobilové dopravy a s ní spojenou devastaci interiéru města.

WALK 21

„Chůze je to první, po čem touží malé dítě, a to poslední, čeho se chce vzdát starý člověk. Chůze je cvičení, ke kterému nepotřebujeme posilovnu. Je to léčba bez léků, regulace tělesné hmotnosti bez diety a kosmetika, pro kterou nemusíme do drogerie. Je to uklidňující prostředek bez pilulek, terapie bez psychologa a dovolená, která nestojí ani korunu. Chůze navíc neznečišťuje životní prostředí, má malou spotřebu přírodních zdrojů a je velmi účelná. Chůze je pohodlná, nevyžaduje žádné speciální vybavení, je seberegulační a ze své podstaty bezpečná. Chůze je stejně přirozená jako dýchání.“ Takto definuje pěší dopravu Mezinárodní charta chůze, jejímž autorem je John Butcher, zakladatel organizace WALK 21 (www.walk21.com). Ta od roku 1999 sbírá a šíří zkušenosti s pěší dopravou z měst na celém světě a podílí se na formulaci pravidel, norem i doporučení pro vytváření prostředí přátelského k pěším. Chartu chůze a své výsledky propaguje prostřednictvím seminářů tzv. walkshopů a mezinárodních konferencí. První konference byla uspořádána v roce 2000 v místě sídla organizace, v Londýně. V dalších letech ji hostila města Perth, San Sebastian, Portland, Kodaň, Curych, Melbourne, Toronto, Barcelona, New York, Haag, Vancouver, Mexico City, vloni nám nejbližší Mnichov a letos australské Sydney. Bohužel účast odborníků z našich měst na této konferenci byla zatím minimální.

Město pro pěší

V České republice, konkrétně v Praze a v Brně, uspořádaly v únoru 2008 sdružení Oživení a Nadace Partnerství konferenci „Město pro pěší“, s podtitulem Strategie rozvoje pěší dopravy. Informace prezentované zahraničními experty z Nizozemí, Velké Británie a Rakouska se setkaly s velkým ohlasem. Jako příklad dobré praxe v ČR byl prezentován Generel pěších tras města Plzně z roku 2006, který je dostupný na webových stránkách města. U příležitosti této konference byla také do českého prostředí uvedena zmíněná Mezinárodní charta chůze a vydán sborník v digitální i tištěné podobě. 

Aktivity ve prospěch pěší dopravy organizují i další města. V roce 2011 o nich píše časopis Urbanismus a územní rozvoj a v témže roce uspořádalo Centrum dopravního výzkumu seminář s názvem „BrnoWalk09“ (www.cdv.cz). Akce se konala v rámci mezinárodního výzkumného projektu Pedestrian Quality Needs (PQN), který odborně a systematicky zformuloval požadavky pěší dopravy. Tyto akce vyzdvihly pěší dopravu jako téma, které stálo dlouho v pozadí. Byla představena a diskutována kritéria pro podporu chůze ve městech.

Generel pěší dopravy

Po vzoru města Plzně byl Generel pěší dopravy zpracován i pro město Brno, a to v roce 2010. Dokument stanovuje zásady řešení pěší dopravy jako složky dopravního systému města v jeho úplnosti, s vazbami uvnitř i vně města a s cílem vytvořit lepší podmínky pro pěší. Je využíván jako podklad územního plánování (např. při aktualizaci územního plánu města Brna) a je dostupný na stránkách města. 

Jeho cílem je zvýšit podíl pěší dopravy na cestách za prací, službami a rekreací, navrhnout základní síť a strukturu pěších tras, definovat požadavky na prostupné město a vybavení a uspořádání pěších tras a veřejných prostranství, které zajistí chodcům přátelské prostředí. Hlavní radiální komunikace (historické radiály) mají v centrální části města a v centrech městských částí charakter městských tříd. Multifunkční prostor s obchodním parterem a městskou zelení vytváří podmínky pro pohyb a pobyt pěších. Uspořádání je založeno na koexistenci jednotlivých druhů dopravy, včetně pěší, cyklistické a krátkodobého parkování. Tangenciální pěší spojení nabízí kratší alternativy k radiálním cestám dopravními prostředky přes přetížené centrum města. Současně zpřístupní krajinné klíny pro rekreační cesty do zázemí města a pro denní rekreaci. 

Generel pěší dopravy je svým rozsahem a podrobností skvělým dokumentem. Jeho rozpracování do konkrétních investičních projektů řešících chybějící trasy nebo jejich zkvalitnění je závislé na strategické podpoře. Tu může pěším dát politické vedení opírající se o zpracovaný Plán udržitelné městské mobility.

Brněnský chodec

Na snahu města – vyjádřenou generelem pěší dopravy – reagovala v Brně i místní sdružení vyhledáváním atraktivních cílů vycházkového pěšího pohybu. Iniciativa „Brněnský chodec“ se pokouší upozornit na bariéry pro pěší pohyb z hlediska územního, technického i provozního. Současně však považuje za užitečné systematicky upozorňovat na zajímavosti procházek – prvky architektury, parkové a uliční zeleně, uličního parteru, architektonické detaily budov, místa života veřejně známých osob. Předmětem pozornosti jsou různé přírodní a vodní prvky, místa výhledů, zajímavých průhledů apod. Pro aktivní zapojení občanů je připravován veřejný internetový portál, který umožní samotným zájemcům doplňovat zajímavá a poutavá místa do interaktivní mapy města s vyznačením kvality povrchu nebo namáhavosti trasy.

Legislativní rámec

Až dosud nebyly potřeby chodců v plánování dopravy a v územním plánování zohledňovány. Dnes však i díky výše zmíněným dokumentům, výzkumným projektům a iniciativám víme, co chodci potřebují, a také jsme si prostřednictvím generelů vyzkoušeli, jak je možné jejich potřeby chránit a plánovat. V současné době je tak velká šance k jejich začlenění do komplexního Plánu udržitelné městské mobility, v rámci nějž by se odborníci i politici poprvé zabývali dopravou komplexně, se zohledněním všech druhů doprav a jejich spolupůsobení. Cyklisté v ČR jsou k takové spolupráci odborně i personálně připraveni – mají celostátního koordinátora a schválenou Strategii rozvoje. Systém turistických tras v krajině chrání a aktualizuje Klub českých turistů se stoletou tradicí. Zlepšování podmínek pro chodce (i pohybově handicapované osoby) ve městech je zatím závislé hlavně na aktivních občanech, osvícenosti místních představitelů a ochotě úředníků. 

Chodci se tak mohou těšit na lepší podmínky, pokud plánování bude podpořeno jednak legislativou – důraznějším propsáním do územních plánů nebo podrobnější územně plánovací dokumentace, a pak také nezbytnou politickou i společenskou podporou.