Smart Cities

Města lze vnímat jako soubory informací vpisované do jejich vlastní struktury. Urbánní růst a jeho důsledky představují čím dál složitější fenomén, k jehož pochopení pomáhají zpřístupněná data. Virtuální mapové podklady měst tak mohou vytvořit důležitý informační zdroj sloužící jako nástroj ke sdílení zkušeností z městského chování a k jejich porovnávání.

Autorem myšlenky Urban Observatory je architekt a grafický designer Richard Saul Wurman, který je současně i zakladatelem mezinárodní platformy TED – Technology, Entertainment, Design (www.ted.com). Ta je v podobě tzv. TED konferencí založena na prezentaci „myšlenek, které stojí za sdílení“. Od osmdesátých let se tak díky ní konají ve stovce zemí po celém světě akce, na kterých si představitelé různých oborů vyměňují prostřednictvím krátkých přednášek své zkušenosti a nápady. Sdílení informací je i podstatou projektu volně přístupné urbanistické observatoře, na jejíž tvorbě se spolupodíleli Jack Dangermond (profesí krajinný architekt, zakladatel společnosti poskytující geografické informační systémy) a John Kamen (producent pohybující se v mediálním průmyslu). Urban Observatory je od letošního léta veřejnosti zpřístupněná na internetové adrese www.urbanobservatory.com a sestává ze dvou základních komponentů: vypracovaných mapových podkladů a interaktivního webového portálu.

Interaktivní webová stránka nabízí uživateli možnost zvolit si ze seznamu zapojených měst tři příklady ke společnému zobrazení a jejich digitální mapové podklady srovnávat. Klíčem k vzájemnému porovnávání je stejné měřítko poskytnutých podkladů, které dosahuje úrovně městských bloků. Výhodou takového formátu je paralelní reakce jednotlivých map mezi sebou. Změní-li uživatel měřítko na mapě jednoho města, automaticky na ně reagují i mapy ostatních vybraných měst.

Mapy jsou koncipovány tematicky a děleny do pěti základních kategorií s dalšími podkategoriemi. Práce, od průmyslové po komerční, zanechává podle slov autorů platformy nesmazatelný otisk na podobě města. K dispozici jsou zde údaje týkající se vlivu na životní prostředí, zaměstnanosti podle odvětví a povolání, roční příjmy a růst. Téma pohyb zaznamenává kapacitu městských letišť, očekávatelnou dopravní situaci v aktuálním čase a síť rychlostních komunikací. Kategorie označená jako lidé poskytuje informace o hustotě obytné zástavby, využívání půdy rezidenty, vlastnictví domů a budov. Dále také demografické údaje o hustotě populace daných měst i na základě rozlišení stáří obyvatel. Díky tomu mohou podle autorů uživatelé získat specifické informace o školství, zdravotní péči, populaci, věku, kriminalitě či chudobě. Veřejná sféra má za cíl do budoucna zobrazovat přístup k institucím typu vzdělávacích a státních zařízení, uplatňujících právo a poskytujících veřejnou ochranu a podobně. V současné podobě se zaměřuje na volně přístupný veřejný prostor a městské parky. Poslední kategorií jsou systémy, jejichž mapové podklady se dosud připravují. Měly by být indikátory vzájemného propojení lidí, majetku a zdrojů. Data budou zahrnovat elektrické, plynové, vodovodní, kanalizační a další systémy.

Dosud žádná města na světě neshromažďovala a veřejně nepublikovala data podobným způsobem. Mnohé z poskytovaných informací jsou velice proměnné a dynamické a vyžadují pravidelnou aktualizaci, což vede autory k označení projektu jako „živé muzeum“. V tomto kontextu Urban Observatory prezentují v podobě digitální expozice, jejímž cílem je širší propagace za účelem zapojení dalších měst. Výzva k participaci je tedy aktuálně otevřená. V současné chvíli jsou na webu přítomná převážně města větších měřítek, která mohou představovat vhodnou modelovou situaci, neboť přináší více konfliktů než města malá. Jednou z výjimek je Praha, která se do platformy urbanistické observatoře zapojila krátce po zveřejnění otevřené výzvy. Otázky týkající se zapojení Prahy do tohoto mezinárodního projektu zodpověděl Jiří Čtyroký, ředitel Sekce prostorových informací (SPI) Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR Praha):

Z jaké strany vzešla iniciativa zapojit Prahu do projektu Urban Observatory?
Šlo o vzájemnou souhru. O projektu Urban Observatory jsme se poprvé dozvěděli už před dvěma lety. V podobě výzkumného grantu byl projekt finančně podpořen největším distributorem GIS (geografických informačních systémů). Zpočátku se tedy jednalo o poměrně uzavřený projekt, do kterého nebylo možné se zapojit. Letos se však spustila propagační kampaň s otevřenou výzvou. Ve spolupráci s novými kolegy urbanisty, kteří přišli v rámci transformace bývalého Útvaru rozvoje města (ÚRM), dnes již Institutu plánování a rozvoje (IPR), jsme se společně chopili iniciativy na zapojení Prahy. Takže lze v tomto ohledu mluvit o synergii z několika směrů.

Data, která jste projektu poskytli, si vyžadovala speciální úpravu?
Autoři projektu mají velice podrobnou specifikaci jednotlivých podkladů. Existuje poměrně striktní struktura, co mají podklady obsahovat, aby byly porovnatelné a měly vypovídací hodnotu. Technicky jsme data upravit museli, ale obsahově jsou to informace, které dlouhodobě spravujeme. Proto jsme byli schopni se do takového projektu zapojit. Zhodnotili jsme stávající situaci a zjistili, že většinu podkladů máme. Mapy, které v platformě Urban Observatory momentálně chybí, jsou připravovány, jedná se zejména o demografické podklady.

Stávající databáze měst tedy není uzavřený výběr?
Nyní je projekt zcela otevřen. Iniciátoři nabízejí městům příležitost se do projektu zapojit, aby vznikla širší databáze a nad ní se mohlo začít diskutovat. A na základě diskuze se možná vygenerují další poptávky po datech a otázky, které spolu s dalšími vizualizačními možnostmi posunou projekt dál. Je nutno podotknout, že Praha je jedním z prvních měst, které se samo aktivně připojilo a ve svých datech zohledňuje kontext. Těšíme se, až se do projektu zapojí města srovnatelné velikosti, jelikož srovnávat Prahu s New Yorkem není zcela ono. Momentálně nám tam chybí města, se kterými intenzivněji spolupracujeme ve středoevropském prostoru. K nim patří Berlín či Vídeň, tedy města, se kterými se běžně porovnáváme. Jejich připojením získáme zcela jistě lepší zdroj informací.

Vyplývají pro vás zapojením do Urban Observatory nějaké povinnosti?
Jedná se o zcela svobodný informační režim. Uvítali bychom ovšem systém průběžných aktualizací, abychom mohli srovnávat porovnatelné údaje. Projekt je v tuto chvíli v počátcích, do budoucna lze takový přístup očekávat. Celou iniciativu vnímáme jako způsob inspirace pro obdobné aktivity směrem dovnitř, pro městské části a vzájemnou komunikaci mezi městy.

Sami autoři projektu Urban Observatory vidí jeho silnou stránku v přístupnosti živoucího aktualizovaného obsahu pro státní správu, obchod, neziskový sektor a samotné občany. Zveřejněné specifické datové indikátory poskytují informace o lidech a jejich užívání prostoru, infrastruktury a dalších faktorů. To vše by mělo výše uvedeným příjemcům usnadnit pochopení města a jeho principů.