Vykladačů pojmu chytrého města neustále přibývá a často dochází k jeho zkreslení či zjednodušení. Na úvod je tak nutno říct, že chytrá mobilita nevznikne úsporou energií či elektromobilitou.
Asociace evropských měst POLIS čas od času vydává své poziční dokumenty, ve kterých prezentuje zkušenosti a poznatky pramenící z úzké spolupráce s širokou škálou svých členů, evropských měst. Ten aktuální se týká městské mobility v kontextu smart cities, proto jsem si dovolil mnoho jejich informací a tvrzení v tomto článku použít. Líbil se mi už jejich úvod, který cituje 4 vybrané definice chytrého města, viz níže, i jejich pevný postoj směrem k aktivitám Evropské unie, které koncept chytrého města zkreslují a významově zplošťují.
Dobré definice chytrého města
„Chytré město ví, co chce, ví, jak zasáhnout, zajímá se o vyhodnocení výsledků svých investic a dokáže změnit kurz, pokud je to potřeba, a do tohoto procesu dokáže zapojit kohokoliv, kdo má zájem. Je místem, ve kterém občané mají k dispozici a na dosah všechny informace, které potřebují, aby mohli činit informované volby o svém životním stylu, práci a cestování.“
„Chytré město vyvíjí ICT aplikace zaměřené na zákazníka, které řeší reálné potřeby či problémy občanů a pomáhají město odemknout: město se stává přístupnějším a lépe využívaným různými zájmovými skupinami (investory).“
„Integrace a společné přemýšlení jsou klíčem úspěchu. Je důležité, že spolu mluví různé sektory. Tímto náhledem nelze dopravu vnímat jako sektor, ale jako nedílnou součást chytrého města mezi dalšími nedílnými součástmi jako jsou sociální služby, zdravotnictví atp.“
„Občané by měli být prvními při návrhu, plánování a tvorbě chytrého města. Bez občanů nemá chytré město žádný smysl.“
Polis preferuje definici britské vlády: „Chytré město musí umožnit každému občanovi využívat všech služeb, které město nabízí, jak veřejných, tak i soukromých, způsobem, který nejvíce vyhovuje potřebám občana. Propojuje infrastrukturu města, společenský kapitál včetně místních dovedností, instituce a (digitální) technologie k podpoře udržitelného ekonomického rozvoje a poskytování atraktivního prostředí pro všechny.“
Evropská definice je trochu vedle
Evropská města pracují s několika teoretickými nebo analytickými modely „co to je chytré město a které sektory zahrnout do integrační Smart strategie“. Nejviditelnějším rámcem je SCC (Smart Cities and Communities) zaměřující se na integraci energetiky, ICT a dopravy, pod institucionálním dohledem Evropské komise. V praxi je však tento rámec příliš úzký:
- Chytrá řešení pro dopravu mohou pojímat jiné cíle, než energetiku či snížení emisí CO2: např. zdraví, životní prostředí, bezpečnost, ekonomický rozvoj města, rovnoprávnost atd. Jinými slovy v dopravě mohou existovat chytrá opatření, která nemusí nutně přinášet energetické úspory, ale mohou například zachraňovat životy.
- Digitální technologie jsou základem mnoha chytrých opatření pro dopravu, ale přesto ne všechna dopravní řešení potřebují ICT, aby byla chytrá. Technologie tak nejsou cílem, ale prostředkem ke změně dopravního chování. Existují jednoduchá netechnologická řešení, jak oživit veřejný prostor a zatraktivnit život i cestování ve městě.
- Městská mobilita je úzce spjata s územním plánováním. Pokud neexistuje referenční rámec územní strategie (spadající v praxi pod DG Regio), je diskuze o chytrém městě problematická.
Definice smart cities nikdy nebude sjednocena v jednu univerzální a že samotné chytré město je procesem, který z podstaty věci nelze staticky vymezit. Proto i aktuálně zveřejněná oficiální metodika MMR Koncept inteligentních měst (na webu MMR, v sekci regionální politika/certifikace výsledků výzkumu) se vyjadřuje formou principů, které je vhodné dodržet (nikoli výčtem rádoby konceptů, které jsou „zaručeně smart“). Zde připojujeme i principy podle Polis:
Evropská města rozdílného rozsahu, komplexnosti a ekonomické situace mají zkušenosti s řešením lokálních cílů a přístupů k řešení lokálních problémů. V tomto ohledu je proto nutné důvěřovat místním demokratickým procesům.
Města vytváří silné vztahy s komerčními firmami. Tato partnerství se liší úrovní pokročilosti a inovací: města jsou testovacím prostředím a laboratoří inovativních konceptů. Místní úřady hrají úlohu v dalším (komerčním) uplatňování nových řešení jako obhájci inovací a demonstrátoři změn, jež inovace působí. Městům záleží na podpoře lokálních inovací a ekonomiky, a proto místní inovační firmy podporují.
Města koncentrují inteligenci, aby co nejlépe využila dostupné rámce, indikátory atp.
Inovace se nedějí jen ve velkých městech, naopak menší města jsou v zavádění inovací pružnější a mají bližší vztahy s místními firmami.
Aktuálně z dopravy
Dopravní sektor prochází významnými změnami, jak v oblasti pohonu (např. elektrifikace) a technologií (inteligentní dopravní systémy, telematika), tak i chování (ekonomika sdílení, zaměření na aktivní cestování). Tyto změny ovlivňují osobní i nákladní dopravu, obchodní i rekreační cestování. Tyto změny mohou být využity k dosažení cílů chytrého města, například stimulací lokálního trhu s inovacemi, masivním nasazením nejlepších technologií a rozhodovacím procesem postaveným na dobré znalosti místní dopravy a datech.
Městská mobilita má nově i svůj integrační rámec – Plán udržitelné mobility. Města v celé Evropě takové plány pořizují, protože dopady dopravy na rozvoj města, zdraví obyvatel, ekonomické náklady i potenciál rozvoje území jsou značné. Klíčovou otázkou těchto plánů není, kudy by měli lidé cestovat (to naplňují generely dopravy), ale čím a proč. Smyslem těchto plánů je změna dopravního chování tak, aby se snížil počet cestujících individuální automobilovou dopravou a navýšil se počet cestujících udržitelnými druhy dopravy. Tento plán je také příležitostí ke společné práci s aktivním zapojením občanů, není cílem, aby byl tvořen pouze myšlenkovou kapacitou vítězné projekční kanceláře jako generel dopravy. Tento plán potřebuje znalost a názory místních občanů a velké množství relevantních dat, získaných z reálným měřením. Ty lze získat nasazením sítě senzorů, vizte například část „jak přilákat investice“. Další informace lze získat z metodiky tvorby těchto plánů či příkladného postupu města Brna při snaze formulovat dlouhodobou Vizi dopravy do roku 2050.
Parametry dobré regulace dopravy
Správná regulace dopravy přináší jistý motivační tlak na způsob cestování, který je většinou ovlivněn několika faktory:
- cenou za individuální dopravu (městským mýtným, regulací parkování)
- lepšími dojezdovými časy MHD (díky novým trasám a vyhrazeným jízdním pruhům)
- vyšším komfortem MHD (pohodlnějším a čistším prostředí vozidel)
- jednoduchostí a přidanými službami (informace v reálném čase, elektronické odbavení či platby, wifi připojení, vybavení zastávek)
- bezpečnou a navazující sítí cyklotras
Výše uvedené okruhy opatření povedou ke změně dopravního chování. Už nebudeme potkávat kolony aut obsazených pouze řidičem popojíždějící bytovou zástavbou po komunikaci, která bývala ulicí, než se změnila na dopravní tepnu. Vhodné načasování a kombinace opatření budou vyžadovat i masivní komunikační kampaně, jež dokáží vysvětlit nejen dopady našeho dopravního chování, ale i novou cenovou a motivační dopravní politiku města. Doprava je oblastí, kde lze účinně kombinovat silné restrikce (regulace vjezdu a parkování) se silnými motivačními prvky (levnou MHD, věrnostními programy, přirozeností pěší a cyklistické dopravy). Je tedy jen na nás, zda se do tohoto obtížného komplexního úkolu opravdu pustíme s ambicí dosáhnout reálné změny. Kromě velkého množství dat budeme potřebovat i různé technologie.
Jak poptávat chytrou mobilitu?
Nezbytné podpůrné nástroje pro chytré město jsou většinou technologické systémy sestávající z mnoha komponent. Město má strategii, vizi, akční plán, evropské dotace, vypadá to, že nic nestojí v cestě. Jenže, z podstaty věci, je ona chytrost postavena na principu, že dané věci rozumíte, že dokážete onu věc rozebrat na jednotlivé části (moduly, subsystémy atp.) a ty poptat odděleně, ale v návaznosti. Nemít starosti se zadávací dokumentací znamená mít větší starosti, až se soutěž vypíše.
Když totiž poptáte celý systém od generálního dodavatele s myšlenkou, že on „to všechno zařídí“, je problém na spadnutí. V Českých zemích totiž tento model nefunguje a všechny megaprojekty skončily na UOHS, peníze se nakonec neutratily a potupně se vrátily do EU. Možná by stálo za to inspirovat se principy, které používají členská města asociace Polis:
- V tendrech používejte funkční specifikaci, ne technickou specifikaci (popište, k čemu má systém sloužit, neurčujte jeho technické parametry spojené s konkrétní technologií, neboť může existovat levnější či spolehlivější technologie, tj. např. nekupujte kamerový systém pro dohled nad dopravou, když může podobnou úlohu zvládnout i softwarově zdatný radar za zlomek ceny a provozních nákladů).
- Kupujte standardizovaná řešení (jejich údržba i další rozvoj bude snazší a levnější).
- Vyžadujte otevřená data – každý dodavatel systému by měl mít možnost přístupu k datům (aby mohl sám funkčnost systému vyhodnocovat a včas předcházet problémům), ale vlastníkem dat musí být město či jeho firma. Tato data musí být publikována v otevřeném formátu – jen tak lze podněcovat inovace a nechat i jiné zlepšovat systém.
- Vyžadujte přístup otevřených systémů (viz články k projektu POSSE). Nekupujete jen nové systémy, ale rozšiřujete i ty stávající a bez otevřenosti nelze pomýšlet na úsporu provozních a investičních prostředků v budoucnu.
- Většina centrálních systémů je ryze IT řešením a soutěž tak není nutné omezovat referencemi z oblasti dopravy. V důsledku se Vám do soutěže přihlásí více firem…
- Pro nákup nabíjecí infrastruktury pro elektromobily najděte vhodný model soutěže (monopol jednoho dodavatele by určitě rozvoji samotné elektromobility nepomohl).
Právě poslední jmenovaná oblast je u nás ještě novinkou a dobrá praxe otevřené soutěže i celkové koncepce ještě chybí. V dopravě bude (již je) více podobných oblastí (například aplikace pro sdílení jízdy atd.), kde je zkušenost ještě malá a nabízejí se nové možnosti, např. spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Kam až lze komerční sféru pustit (k návrhu, k financování, k dodávce, k provozu, k údržbě, k vlastnictví) je na pečlivém zvážení a neexistuje všeobecně platná odpověď.
Závěr:
Chytrá mobilita využívá potenciálu digitálních technologií, které díky dlouhodobé vizi, koncepčnímu rovnému přístupu ke všem druhům dopravy a pečlivé práci s občany přináší opravdovou změnu v dopravním chování občanů i návštěvníků města. Chytrá mobilita podněcuje ekonomický rozvoj města, jeho atraktivitu a kvalitu života díky ochraně místních obyvatel před nepřiměřenou dopravní zátěží.
Jak přilákat investice do městské mobility pomocí analytiky pohybu davu
Obchodní příležitosti jsou plně vázány s množstvím potenciálním zákazníků. Dopravní uzly města jsou nejatraktivnějšími lokalitami, kde se pohybuje největší množství lidí. Různé obchody či jiné podnikatelské aktivity jsou tak soustředěny do těchto pomyslných center již nyní zcela přirozeně. Nicméně mohou existovat i jiné lokality, například na spojnici mezi dvěma dopravními uzly. Vědět kudy se lidé aktivně pohybují (a kudy nemohou kvůli překážkám, jako je například hustý provoz aut) je pro územní i dopravní plánování klíčové. Chytré město si je vědomo, že pro správná rozhodnutí jsou potřeba tvrdá data, ze kterých lze odvodit, co bude pro danou lokalitu z hlediska její obchodní či rezidentní atraktivity vhodné.
K tomu slouží data ze senzorů, které pohyb lidí měří a množství procházejících lidí počítají. Taková data jsou vhodná nejen pro investice ze strany výše zmíněného komerčního sektoru, ale i sektoru veřejného, kdy lze získat data pro investice do zastávek MHD či zjištění, kolik lidí a v jakou denní dobu na dané zastávce vystupuje či nastupuje, a tudíž zohlednit adekvátní kapacitu vozidel MHD a v budoucnu možná i cenu jízdného. Nasazením takové senzorické sítě, byť dočasně, nikoliv liniově, ale plošně v dané lokalitě, může přinést i poznání o možnosti či potřebě nových spojení MHD či opatření pro podporu cyklistiky. Chytré město nasazuje takový druh senzorů, které nedokáží odhalit identitu lidí, díky čemuž nevzniká potřeba řešit zákon na ochranu osobních údajů. Získaná data o počtech lidí v čase v dané lokalitě slouží k dešifrování vzorců dopravního chování, které mohou zcela odhalit souvislosti mezi zátěží automobilové dopravy a atraktivností dané lokality a pomohou tak vedení města přijmout odvážná, ale podložená rozhodnutí vedoucí k vyšší ekonomické, ekologické i společenské atraktivitě daného území. Cenným přínosem nasazení takových technologií je i získání zpětné vazby k investicím města do veřejného prostoru, do veřejné dopravy či jiných zásahů v dané lokalitě. Byznysu tato data přináší klíčové informace pro investice do zřízení poboček, nákupu bytů atp., tj. nasazením systému podpoříte investice ze strany soukromého sektoru do rozvoje města.
