Parkování v ČR, případ Brno

David Bárta, šéfredaktor Smart Cities
Rooseveltova ulice, Brno 2016

Pro ilustraci stávajícího stavu českých měst jsme vybrali popis regulace parkování v Brně, a to především z důvodu dostupnosti dat o Brně z několika zdrojů. Díky pracovníkům Centra dopravního výzkumu, kteří dlouhodobě sledují a vyhodnocují obsazenost brněnských parkovacích domů, jsme získali informace o jejich průměrné obsazenosti, která se pohybuje kolem 38 %. Navigace pomocí dopravního značení je primitivní, hledat před jízdou informace na webu o možnosti parkování v parkovacím domě je díky nízké obsazenosti v drtivé většině případů zbytečné. Volné místo tam vždy je. Aktuální stav je důsledkem chybějící regulace parkování, zejména pouličního. Společnost Brněnské komunikace proto již testuje systém chytrého parkování na ulici Rooseveltova, v blízkosti parkovacího domu u Janáčkova divadla (JD). Průzkum odhalil, že obsazenost parkovacího domu u JD se v době od 7 h do cca 15 h pohybuje od 4 % do cca 40 %. Při divadelních představeních v JD (především od čtvrtka do soboty) je obsazenost mezi 40 % až 50 %. Naopak obsazenost pouličního parkování na Rooseveltově ulici je v průměru vyšší než 90 %.

V rámci průzkumu byly provedeny dvě namátkové kontroly dokladů o zaplacení parkovného. V obou případech bylo zjištěno přibližně 30 % vozidel, která měla za oknem lístek prokazující zaplacení za parkování. Orientačně byl zaznamenán počet vozidel s rezidenční kartou, který činil v průměru 6 vozidel, což představuje 14 % disponibilní sledované kapacity. Zcela patrné bylo, že vozidla s rezidenční kartou neplatila poplatek za parkování i přes fakt, že Rooseveltova není určena pro rezidenční stání. Z provedených měření a níže uvedených údajů o zaplacení parkovacích stání je zcela zřejmé, že systém chytrého parkování může být důležitým nástrojem pro management uličního parkovacího stání spojeného s efektivnějším výběrem poplatků a dohledem nad nelegálním stáním. Průzkumem totiž byla zjištěna velmi nízká platební morálka, která se pohybuje v rozmezí 28–39 %. V ideálním případě by tak za dané období (5 týdnů) mohl být příjem z poplatků za parkování v Rooseveltově ulici o cca 330 000 Kč vyšší. Protože se jedná o 43 míst, lze jednoduchým výpočtem konstatovat, že na tomto místě město Brno za měsíc přichází o cca 6 tis. Kč na parkovací místo.

Závěr

O míře chytrosti našich měst rozhodne schopnost regulace pohybu a stání osobních vozidel v aglomeraci města. O schopnosti regulace parkování pak rozhodne včasné a správné nasazení technologií ve vhodném rozsahu. Jak prokazují oba úspěšné příklady z Barcelony a Amsterodamu, opírá se regulace o zónové pojetí a tomu odpovídá i rozsah potřebných technologií. Hlavní město Walesu Cardiff (350 tis. obyvatel) aktuálně spouští pilot chytrého parkování nad 225 parkovacími stáními, doplněný aplikací pro navigaci řidičů, aby otestoval i reakci občanů na novou regulaci a ceny parkovného, nejen pouhou funkčnost technologického systému. A to je smart.

Porovnání reálného výběru parkovného s potenciálním (zdroj: CDV)