„Přestaňme se soustředit na technologie a vraťme se k podstatě, tj. jak usnadnit cestování veřejnou dopravou a učinit z ní atraktivní a konkurenceschopný způsob cestování.“
Co pro Vás znamená chytré město?
Chytré město je pro mě místem, kde se dobře žije, pracuje a kde lze trávit i volný čas bez dalekých cest za město. Chytré město dobře plánuje, a tudíž se již dlouho dopředu ví, kde se v budoucnu budou stavět nové byty, kde budou průmyslové zóny a jakým způsobem bude organizovaná veřejná doprava. Chytré město má kvalitní veřejný prostor, který uspokojí všechny obyvatele a který podporuje setkávání lidí všech věkových a sociálních kategorií. Samotní obyvatelé se pak mohou zapojovat do diskusí o dalším rozvoji města. Je to místo, kde se upřednostňuje volný pohyb člověka namísto volného pohybu osobních automobilů.
Jak by podle Vás měli lidé ve městě cestovat?
Určitě veřejnou dopravou v kombinaci s chůzí a cyklistickou dopravou. Veřejná doprava by navíc měla být oproti individuální automobilové dopravě různě zvýhodňována (zákaz vjezdu pro individuální dopravu, poplatky za vjezd do centra, výhodná cena veřejné dopravy, preference veřejné dopravy v podobě různých stavebních opatření jako např. vyhrazených jízdních pruhů).
Čím cestujete do práce a čím byste případně chtěla cestovat?
Nejčastěji se pohybuji v trojúhelníku Jablonec nad Nisou – Liberec – Praha. Po Jablonci, kde bydlím, chodím zpravidla pěšky. Do Liberce jezdím veřejnou dopravou téměř vždy, do Prahy pak v cca 80 % případů. Do Prahy se z Jablonce nad Nisou dá rozumně dojet pouze autobusem. Ráda bych na této trase jezdila vlakem, který by mě v Praze dovezl až do centra města. A ještě raději vlakem vysokorychlostním ;-)
Situace na trhu
Jak byste porovnala český a slovenský trh v oblasti technologií ve veřejné dopravě?
Mezi českým a slovenským trhem ve veřejné dopravě obecně existují velké rozdíly. V ČR existuje celá řada krajských integrovaných dopravních systémů (IDS), které je potřeba vnímat jako nejvyšší možný stupeň organizace systému veřejné dopravy. Na Slovensku mají vytváření IDS v podstatě před sebou.
Z pohledů technologií se zde v ČR určitě více investuje do nových typů vozidel, informačních vozidlových a zastávkových systémů, mobilních aplikací pro vyhledání spojení dle různých parametrů. I v oblasti elektronického odbavování cestujících se v ČR zkoušejí daleko častěji a dříve než na Slovensku inovativní technologie – v poslední době např. hodně viditelné testování akceptace bezkontaktních platebních karet ve veřejné dopravě.
A co by domácímu trhu nejvíce prospělo?
- Odvaha politických reprezentací, více osobností s vizí. Navíc musí jít o osobnosti, které se při přípravě strategie rozvoje města či kraje nebojí ke spolupráci přizvat odborníky z různých oblastí a následně své plány diskutovat s veřejností.
- Nový zákon o veřejných zakázkách. Přece jen v oblasti veřejné dopravy (zejména oblast odbavovacích a informačních systémů) byla připravena celá řada dobrých projektů (často šlo i o projekty, které měly být financovány s podporou EU), které nebyly realizovány z důvodů celé řady námitek a podnětů na ÚOHS ze strany některých uchazečů.
Jaké jsou největší překážky trhu, které v ČR a SR v oblasti veřejné dopravy brzdí rozvoj systému a zavádění inovací?
- Nedostatek financí, výzvy u celé řady operačních programů stále nebyly vyhlášeny
- Jiné priority např. příprava soutěží na zajištění veřejné služby v přepravě cestujících má u objednatelů veřejné dopravy v ČR velkou prioritu
- V některých případech i nejasná nebo zcela chybějící koncepce dalšího rozvoje
- Nedostatek podpory městských a krajských politiků
- Složitost tarifů a tedy i náročnost implementací nových technologií do tohoto prostředí
Inspirace a budoucnost:
Jaké inovace v oblasti veřejné dopravy jste na světové či evropské úrovni zaznamenala a které z nich byste českým a slovenským městům doporučila?
Nejvíce se pohybuji v oblasti odbavovacích a informačních systémů. Osobně se mi hodně líbí projekt elektronického odbavování cestujících v Chicagu, které je zcela postavené na využívání bezkontaktní platební karty. Rovněž jsem fanda mobilních aplikací, které Vám nejen umožní vyhledat spojení a najít nejbližší zastávku k vaší poloze, ale které Vám umí zprostředkovat i aktuální dopravní situaci (mimořádnosti, zpoždění) a případně nabídnout alternativní trasu. Skvělé je, když si v takové aplikaci můžete vybrat jízdenku, zaplatit ji a samotnou jízdenku si v aplikaci uložit. Takových systémů bylo po světě spuštěno již mnoho.
Existuje nějaký vzorový případ ze zahraničí, který by měl být inspirací při zavádění inovací do veřejné dopravy?
Určitě. Důležité je nesoustředit se pouze na technologie a vrátit se k samotnému systému veřejné dopravy a k jeho organizaci. V tom nám stále může být příkladem zejména Švýcarsko a Německo. Bez kvalitního systému veřejné dopravy nebudou totiž fungovat ve prospěch uživatelů ani technologie, na což se často zapomíná. Osobně se nezřídka potkávám s přístupem, že např. technologie použitá v rámci elektronického odbavování cestujících (EOC) je nejdůležitějším prvkem systému. Bohužel tomu tak není, technologie je ten poslední. Elektronický systém odbavování má pomoc objednatelům realizovat jejich tarifní politiku, má být nástrojem pro sbírání dat a na základě analýzy těchto dat se následně mají provádět dílčí změny. Nikdy to nemůže být tak, že si vymyslím technologii použitou v rámci EOC a pak napíšu tarif. EOC je pouze nástroj.
Jak si představujete budoucnost cestování veřejnou dopravou ve střední Evropě za deset let?
V té době budou vyhledávače obsahovat nejen autobusovou a železniční dopravu, ale i leteckou. Snad už v té době bude existovat jednotný evropský vyhledávač, který umožní nejen vyhledání a rezervaci spojení, ale i nákup jízdenky.
Systém elektronického odbavování bude multikanálový a bude postaven na jedinečném identifikátoru, ke kterému budou vázány kupony uložené v centrálním backoffice. Cestující už se nebude muset sám odbavovat, to za něj vyřeší samotné vozidlo, které pozná, kdy cestující vstoupil a vystoupil.
Data z veřejné dopravy (např. data o počtu prodaných jízdenek, o počtu realizovaných přestupů) se začnou důkladně studovat a vyhodnocovat (nejen sbírat).
