Úvod
Místní Agenda 21 (MA21) je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni. Existuje značné povědomí o MA21 a o udržitelném rozvoji na místní úrovni jak mezi obyvateli, tak mezi politickou reprezentací – MA21 je vnímána jako prestižní celospolečenská záležitost a respektovaný stabilní nástroj zlepšování kvality veřejné správy. V roce 2003 vznikla pracovní skupina (dále PS) pro MA21, ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a Národní sítě zdravých měst. Později se PS stala pracovním orgánem Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR). Od roku 2006 je místní Agenda 21 začleněna Ministerstvem vnitra mezi oficiální metody kvality ve veřejné správě ČR. S podporou Ministerstva pro místní rozvoj se MA21 stala v roce 2010 součástí Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR (je mj. indikátorem v prioritní ose 3 Rozvoj území). V lednu 2012 schválila vláda ČR dokument Koncepce podpory místní Agendy 21 v ČR do roku 2020. V roce 2014 převzal garanci za RVUR Úřad vlády, čímž byla posílena pozice udržitelného rozvoje a místní Agendy 21. V roce 2014 vznikl při RVUR nový Výbor pro udržitelné municipality, který má spojit a posílit činnost všech dílčích PS, metod a programů k UR pro města, obce i regiony.
Kritéria a hodnocení procesu MA21 v ČR
Pro měření kvality procesů MA21 vznikla Kritéria pro hodnocení MA21, jejichž plnění umožňuje zařazení jednotlivých municipalit do čtyř základních kategorií od A (nejvyšší) po D (nejnižší). Každá z kategorií má svá vlastní kritéria a měřitelné ukazatele, které hodnotí úroveň realizace procesu MA21 v dané municipalitě. Předpokladem pro splnění celé kategorie je naplnění a zdokumentování všech v ní obsažených kritérií.
K 1. 12. 2015 bylo v databázi MA21 registrováno celkem 158 municipalit v rozdělení dle tabulky 1.
Nejvyšší kategorii A se podařilo jako prvnímu za dobu fungování MA21 získat městu Chrudim v roce 2013, v letošním roce ho následovaly Litoměřice. Za účelem hodnocení municipalit žádajících o postup z kategorie B do kategorie A (výhledově pak i pro obhajoby této kategorie) vznikla za spolupráce PS MA21 a expertní skupiny Metodika hodnocení kategorie A místní Agendy 21, která vyžaduje mj. zpracování podrobného auditu dané municipality v celkem 10 tematických oblastech udržitelného rozvoje. Tato témata vycházejí z mezinárodních Aalborgských závazků a patří mezi ně:
1. Správa věcí veřejných a územní rozvoj
2. Životní prostředí
3. Udržitelná spotřeba a výroba
4. Doprava a mobilita
5. Zdraví obyvatel
6. Místní ekonomika a podnikání
7. Vzdělávání a výchova
8. Kultura a místní tradice
9. Sociální prostředí
10. Globální odpovědnost
Cílem systému hodnocení je vytvoření standardizovaného postupu hodnocení udržitelného rozvoje na místní i regionální úrovni, který umožní dlouhodobě sledovat a porovnávat kvalitu rozvoje municipalit z komplexního pohledu i v dílčích oblastech. Hodnocení lze chápat také jako zkoumání příspěvku municipality k prioritám a cílům Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR.
Udržitelná doprava v hodnocení pokročilých MA21
Téma dopravy a mobility je v rámci této metodiky rozčleněno do 5 dílčích oblastí, tak aby byly kompatibilní se strategiemi a dalšími metodikami pro hodnocení udržitelné dopravy. Ke každé oblasti byla zpracována sada návodných otázek, na které jednotlivé municipality při svém sebehodnocení odpovídají. Tato sada otázek je pak doplněna souborem doporučených indikátorů. Na příkladu města Litoměřic můžeme dokumentovat, že systematické a strategické směřování politiků, zájmových skupin a občanů města může být dobrým základem pro strategické rozhodování a přijímání důležitých rozhodnutí, která přesahují volební období a jsou přínosem pro udržitelný rozvoj města. Tabulka shrnuje základní podněty z hodnocení.
Z výše uvedeného bylo celkové hodnocení v části Doprava a mobilita následující: „Řízení a organizace aktivit spojených s projektem Zdravé město a MA21 pro téma doprava je na dobré úrovni, byť by bylo vhodné se na některé z problémových okruhů v budoucnosti více zaměřit. Jako příklad dobré praxe lze uvést dlouhodobou podporu alternativních pohonů v MHD, která je plně plynofikována již více než 10 let. Je zřejmé, že město je dostatečně sebekritické a objektivní ve svém sebehodnocení a je si vědomo svých silných a zejména slabších stránek, připomínky hodnotitele jsou velmi podobné se samotným hodnocením města. Celkově lze hovořit o velkém zájmu obce úspěšně realizovat projekt Zdravé město a MA21.
V současnosti městu chybí ucelená strategie v oblasti dopravy, která je pokryta převážně dílčími dokumenty. Město by mělo zvážit zpracování komplexního plánu udržitelné městské mobility – vzhledem k urbanistické struktuře města jsou v Litoměřicích vhodné podmínky pro uplatňování zejména pěší a cyklistické dopravy.“
Závěr
Proces hodnocení MA21 by měl napomoci systematizaci sledování stavu a vývoje udržitelného rozvoje na místní úrovni v podmínkách ČR. Obce, regiony, případně další uchazeči, kteří získají kategorii A MA21, mají být srovnatelné s kvalitními obcemi či regiony v zahraničí z pohledu udržitelného rozvoje.
Představená metodika je doposud asi nejpodrobněji zpracovaným dokumentem pro hodnocení udržitelného rozvoje municipalit a její implementace do řídicích procesů měst přispívá k přijímání strategických rozhodnutí.
Tabulky "Vnější podmínky a Vnitřní podmínky" ke stažení ve formátu pdf
