Zvládnutí parkovací politiky je prvním krokem k chytrému městu. Namísto stavby parkovacích domů je chytré zavést vhodné technologie a jednotná pravidla pro všechna vozidla a všechny občany.
Parkování hraje důležitou roli při formulaci nové podoby města, od kultury „dálnic“ ke kultuře „života v ulicích“. Centralizovaná regulace parkování přináší pokles závislosti na dojíždění osobními vozidly a zlepšení veřejného prostoru. Nicméně zavést integrovanou parkovací strategii je náročným úkolem jak pro město, tak i případné soukromé provozovatele.
Mezi klíčové faktory správné regulace parkování patří:
- Celoplošná regulace (centrum i všechny městské části)
- Kompletní digitalizace (informací, mapových podkladů, plateb)
- Centralizace do jednoho regulačního rámce (město + všichni poskytovatelé a ostatní druhy dopravy, např. P&R)
- Jednoduchá pravidla (max. 4 cenové tarify, geografická souvislost)
- Ochrana centra města před auty (nasazení systému chytrého parkování)
- Ochrana rezidentů před dojíždějícími (nasazení systému rezidenčního parkování)
- Preference vlastnění 1 vozidla na bytovou jednotku (motivační programy pro občany)
Regulací parkování v konceptu Smart City se míní plošná digitalizace všech parkovacích ploch a registrace všech rezidenčních vozidel pro vytvoření jednotného regulačního rámce zpoplatňujícího vlastnictví i provoz osobních vozidel v daných lokalitách. Takový systém umožní automatizovat dohled nad platební kázní a zpoplatnit veškerá stání ve městě ve formě přímé platby nebo rezidenční povolenky. Tím se docílí vyváženost ceny za jízdu osobním vozem a jízdu veřejnou dopravou. Systém umožní navigovat řidiče na volná parkovací místa, zahrnout do regulace i privátní stání, a tím dosáhnout navýšení počtu potřebných parkovacích míst (například pro noční stání rezidentů na privátních parkovištích).
Vlastnit auto je drahé
Osobní vozidla jsou odstavena přibližně 95 % času a po tuto dobu zabírají parkovací místo. Až do roku 1960 bylo standardem, že pouliční parkování bylo zdarma. Kromě toho, že veřejný prostor našich měst vypadá jako parkoviště, má automobilová doprava dopad i na vlastní provoz, průměrně 30 % jedoucích vozidel v centru krouží a hledá volné místo k zaparkování. Rezidenti, ale i návštěvníci města mají problém nalézt volné místo k zaparkování, proto je nutné pouliční parkování regulovat.
Regulace pouličního parkování byla historicky realizována po fázích:
- Prvním krokem bylo omezení doby parkování, tj. lze parkovat jen několik minut či hodin.
- Dalším krokem bylo zavedení placeného stání v omezené denní době některé dny v týdnu.
- Následně města začala vymezovat parkovací zóny: placené stání nebo časové omezení se již netýkalo několika ulic, platilo plošně na celou oblast/městskou čtvrť.
- Poté byly zavedeny rezidentní povolenky (např. se na rezidenty nevztahuje časové omezení či platí paušální měsíční/roční poplatek).
- V současné době se regulace parkování řeší integrovaně a pomocí vhodných technologií, které pomáhají lépe řídit dopravní provoz a naplňovat samotnou parkovací politiku.
Cíle regulace jsou:
- Změnit dopravní chování (přimět automobilisty využívat alternativní způsoby dopravy)
- Získat významné příjmy do městské pokladny na investice do veřejné dopravy, veřejného prostoru a podpory cyklodopravy
- Uvolnit veřejný prostor pro jiné účely než parkování (život v ulicích)
Regulace parkování se neaplikuje jen v úrovni regulace města, ale i významných organizací či institucí, jakými jsou školy, významní zaměstnavatelé v regionu, nemocnice atp.
Plány firemní mobility mohou významně ovlivnit dopravní chování zaměstnanců a město v nich hraje klíčovou stimulační roli.
Zavedení striktní regulace parkování je významně nepopulární, zejména pro ty, kteří ztratí své privilegium parkování zdarma či parkování před svým domem, nebo pro obchodníky, kteří se bojí, že díky omezení parkovacích míst ztratí své zákazníky. Tyto obavy lze řešit vhodnými informačními kampaněmi a zlepšením dostupnosti alternativních druhů dopravy.
Smart City program pro regulaci parkování
Regulace parkování spočívá v zavedení několika dobře provázaných organizačních, komunitních a technologických nástrojů, které na jedné straně pomohou zavést jednotná pravidla a dohlédnout na jejich plnění a na straně druhé nevytvoří systém kamerového dohledu podporující policejní stát. Následující tabulkový přehled tak představuje klíčové kroky ke správné a komplexní programové regulaci dopravy v klidu. Cílem je podporovat udržitelnou mobilitu, nikoliv skrze stavbu silnic a parkovacích domů individuální dopravu ještě více indukovat. Smart přístup staví na heslu „Využij, co máš“, tzn. nasaďte vhodné technologie tak, aby se již existující parkovací stání využívala co nejefektivněji a zajistěte kontrolu platební kázně. Jen tak docílíte změny! Celý koncept pochází z metodiky MMR na Smart Cities a je zúžen na problematiku parkování.
Parkování podle metodiky Inteligentních měst
A.1–A.4 / Organizace procesů na městě
A.1
Vize číselně formulující politické cíle pro organizaci dopravy v klidu v centru a na sídlištích za 10–15 let (inspirací může být příklad regulace z Amsterdamu, se snižováním počtu parkovacích stání na ulicích, počtu majitelů vozidel, či obecněji poměry cestujících a řidičů atp.)
A.2
Zřízení funkce koordinátora mobility (viz SUMP, např. odbor dopravy), který přistupuje ke všem druhům dopravy spravedlivě, ve vyšším územním celku pak organizátora dopravy (min. na úrovni kraje).
A.3
SUMP/generel, který obsahuje i dílčí strategii pro regulaci parkování na území města (strategicky technický dokument: např. ustanovení centra pro sběr a sdílení informací z dopravy, centra dohledu a plateb, fondu mobility pro financování alternativní dopravy atp.).
Společnou podmínkou je, že daný dokument musí být „živý“, tj., pracuje s akčními plány, je pravidelně aktualizován apod. Doporučuje se stanovit kvantifikované cíle.
A.4
Sestavení pracovní skupiny, která je řízena koordinátorem mobility a která se vyjádří k vypracovanému návrhu koncepce regulace parkování (např. za účasti provozovatelů parkovacích systémů, správce komunikací, výzkumu, spolků (uživatelé), rezidentů, poskytovatelů sharing konceptů, organizátora VD např. s ohledem na P & R, dodavatelů technologií, viz Pakt mobility v Barceloně)
B.1–B.4 / Motivace a zapojení občanů
B.1
Vytvoření elektronického nástroje na sběr připomínek a nápadů od občanů (web, mobilní aplikace, v případě mobilní aplikace pak možnost mapování připomínek a nápadů s fotodokumentací místa)
B.2.1
Tvorba věrnostních programů i s účastí komerčních subjektů aplikace pro sdělení a sdružování názorů např. na kvalitu dopravy v dané lokalitě, názorů rezidentů na „svůj“ veřejný prostor pro přípravu a organizaci komunitních programů (např. Den bez aut), programy města zapojující komerční sektor do podpory změny chování či do investic do Smart Cities řešení
B.2.3
Podpora začlenění soukromých dopravců a majitelů soukromých stání (např. poskytovatelů car sharingu do celkové nabídky dopravy, možnost podnikání se soukromými parkovacími stáními)
B.3.2
Parkování: vytvoření aplikace pro navigování na volná parkovací místa a pobídkový systém pro sdílení soukromých (firemních) stání pro rezidenční účely
B.4.2
Regulace veřejného prostoru: pravidla pro vytváření veřejného prostoru ohledně parkujících vozidel – program postupného snižování počtu parkovacích míst v centrech měst
B.4.3
Regulace vjezdu do centra města: Zavádění nízkoemisních zón a řízení vjezdu do města
B.4.6
City logistika: Vyhrazení zón pro zásobování bezemisními vozidly, striktní supervize doby a místa stání vozidel zásobování
C.1–C.4 / Nasazení vhodných technologií
C.1.1
Elektronické doklady a platby v dopravě (elektronické platby za parkování)
C.1.5
Digitalizace parkovacích stání na mapovém podkladě (digitální pasport dle DATEX II), celoplošná detekce obsazenosti a zpoplatnění parkování
C.1.8
City logistika: celoplošná detekce míst pro city logistiku, mapa v digitální podobě
C.1.12
Telekomunikace: vytvoření celoplošné komunikační sítě pro přenos a distribuci dat, např. mesh sítí (internet věcí)
C.1.13
Čistá mobilita: celoplošné monitorování infrastruktury pro alternativní pohony (tj. napájecích stanic pro elektrokola, elektrovozidla, plnicí stanice CNG atd.)
C.2.1
Data o parkování pro řízení dopravy a dopravní plánování a pro další účely: územní plánování, data pro retail, realitní trh, městskou logistiku a další možné oblasti
C.2.3
Data pro platby: Data pro vhodnou tarifikaci a zpoplatnění (různá místa a doby)
C.2.4
Data pro komunitní projekty: Data pro motivační programy pro občany
C.3.1
Centrální správa: vytvoření a správa centrálních prvků pro sběr, zpracování a publikaci informací o dopravě, tvorba datových center města (i distribuovaných)
C.3.2
Nástroje pro výběrová řízení: vytvoření technických nástrojů pro poptávání i následný provoz systémů (technické normy na jednotlivé systémy, vytvoření/stanovení jednotných komunikačních rozhraní a jejich dodržování při instalaci jednotlivých inteligentních dopravních systémů, cenové kalkulačky na pořízení a provoz systémů)
C.4.1
Otevření dat: publikace standardních otevřených dat v dopravě, nejlépe na datovém portálu města (např. zřízení otevřeného API pro produkty třetích stran)
C.4.3
Otevření městských služeb: vytvoření nových obchodních modelů pro zapojení nových poskytovatelů přepravy, nových parkovacích míst a jiných služeb
D.1–D.4 / Jak celý SC program vyhodnotit, jak lze poznat, že je program Smart
D.1.1
Digitální evidence: mapy, digitální nástroje pro komunikaci občana s městem se sběrem nápadů, podnětů (tzv. živé senzory), on-line vyřizování žádostí (tzv. virtuální úřad), jednotný registr vozidel na bytovou jednotku
D.1.2
Otevřenost: otevřená strojově čitelná data pro domácí i zahraniční poskytovatele služeb
D.1.3
Kooperace: veřejná jednání, komunikace přes sociální sítě, komunitní programy
D.2.1
Restrikce: např. omezování vjezdu a stání individuální, případně nákladní, dopravy v centrech měst, viz indikátory metodiky
D.2.2
Podpora: podpora bezemisní dopravy zejména v centrech měst, výsadba stromů podél komunikací, podpora zelených koridorů pro cyklisty a pěší
D.2.3
Motivační: např. výše platby parkovného podle doby stání, emisní třídy vozidla atd.
D.3.1
Zvýhodnění ceny: nižší cena cestování udržitelnými dopravními prostředky oproti individuální dopravě, viz indikátory metodiky
D.3.2
Zvýhodnění chování: Zvýhodnění obyvatel nevlastnících vozidlo na úkor obyvatel vlastnících více než 1 vozidlo na bytovou jednotku, viz indikátory metodiky
D.3.3
Motivační odměny: ve formě (finančně) zvýhodněného užívání městských služeb (např. bazén) při využívání udržitelných druhů dopravy, viz indikátory metodiky
D.4.1
Prezentace města: město mediálně podporuje udržitelnou dopravu
D.4.2
Mediální akce města: město organizuje podpůrné osvětové akce vysvětlující občanům přínosy a výhody změny dopravního chování
D.4.3
Programy města: město organizuje podpůrné programy a vytváří nástroje pro změnu dopravního chování (např. snížení jízdného v MHD při elektronické platbě)
D.4.4
Sociální sítě: město aktivně propaguje své programy pro změnu dopravního chování na sociálních sítích
D.4.5
Národní kontext: město se v národním kontextu propaguje jako zdravé a čisté, s udržitelnou dopravou
D.4.6
Mezinárodní kontext: město se v mezinárodním kontextu propaguje jako zdravé a čisté, s udržitelnou dopravou
