Dánsko: 3 projekty udržitelného městského plánování

Karel Bařinka, nezávislý architekt, člen IURS-Institutu pro udržitelný rozvoj sídel, z. s., partner projektu SUSREG v ČR

Dánsko – stejně jako řada dalších zemí EU – řeší v současné době projekty rozvoje měst z pohledu udržitelnosti. Udržitelnost znamená efektivní využití energií, různá úsporná opatření, intenzivnější využití v místě dostupných obnovitelných zdrojů energie, a následně také snížení emisí CO2.

Nízkopodlažní bytové domy sídliště Albertslund-jih. Foto: archiv autora

Iniciátoři těchto projektů mohli využít na podporu těchto záměrů např. projekty programu Intelligent Energy Europe / IEE, 2013–2015. Jedním z těchto projektů byl SUSREG – „Stimulace udržitelného regionálního rozvoje pomocí strukturovaných přístupů“.

Dánská případová studie projektu SUSREG řešila zejména organizačně energetickou koncepci rozvoje oblasti tzv. Velké Kodaně. Celé území zahrnuje 2 568 km2 a má 29 měst a obcí. V nich žije 1 718 418 obyvatel (údaj z r. 2012). Do r. 2040 se předpokládá zvýšení na více než 2 miliony. Cílem projektu byl návrh koncepce rozvoje regionu zaměřený na realizaci energetického systému bez využití fosilních paliv do r. 2035 a systému dopravy bez využití fosilních paliv do r. 2050. Základním principem této vize je využití obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor, řešení koncepce odpadového hospodářství a podpory energeticky šetrné dopravy. Do procesu energetického strategického plánování jsou zapojeny všechny municipality regionu, 9 dodavatelů energií resp. správců sítí technické infrastruktury, 2 národní a regionální poskytovatelé veřejné dopravy, vysoké školy a soukromé konzultační společnosti. Velká Kodaň by tak měla být nejvíce energeticky efektivním regionem Dánska, s koncepcí založenou na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Velká Kodaň by také měla být do r. 2025 CO2 neutrálním regionem.

Sídliště Albertslund-jih, átriový rodinný dům po rekonstrukci. Foto: archiv autora
Sídliště Albertslund-jih, řadové rodinné domy po rekonstrukci. Foto: archiv autora

Konkrétním příkladem praktické aplikace výše uvedené vize je revitalizace obytné zóny, sídliště Albertslund-jih. Předmětem revitalizace je sídliště pro 5 200 obyvatel postavené v letech 1963–1968 jihozápadně od centra Kodaně. Sídliště má velmi dobrou vazbu na hromadnou dopravu, zastávku příměstských vlaků s přímými spoji do centra Kodaně. Zástavba je velmi intenzivní, sídliště zabírá pouze 77 ha. Důvodem obnovy byly kromě rostoucích nákladů na provoz a údržbu také narůstající sociální problémy. Bylo žádoucí kvalitativně pozdvihnout celou lokalitu. Revitalizace probíhá postupně. Jedná se o jedno z prvních prefabrikovaných sídlišť, takže demolice původních objektů až na úroveň základové desky s ponecháním dělicích železobetonových stěn nebyla až takovým problémem. Bydlení je zde nyní řešeno v rekonstruovaných nízkopodlažních bytových domech o max. 3 podlažích s vybaveností v úrovni parteru, dále v řadových dvoupodlažních rodinných domech a přízemních atriových domech. Parkování je řešeno centrálně vždy pro obytnou skupinu. K vchodům do jednotlivých domů vedou již jen chodníky. Plošný standard je poměrně velmi skromný, což souvisí s cenami rekonstrukcí a provozními náklady. Navrženo je 6 modelových typů rekonstrukce. Cílový stav se liší v kvalitě tepelně technických vlastností pláště budov a tedy potenciálních úsporách v provozu. Posuzována je také adekvátnost investičních nákladů ve vztahu k potenciálním úsporám a finančním možnostem cílových skupin obyvatel. Koncepce sídliště je zajímavá, hustota zástavby na naše poměry velmi vysoká, ale jak se vyjádřil kolega z Nizozemí, v jejich zemi by tento model bydlení pravděpodobně moc úspěšný nebyl. Většina domů je totiž orientovaná do soukromých zahrad, směrem do ulice téměř bez oken. Je patrné, že nelze kopírovat různé zahraniční příklady, ale je vždy nutné uvažovat v souvislostech s domácími podmínkami a zvyklostmi. Což by ale na druhou stranu nemělo vylučovat různá inovativní řešení. Součástí revitalizace sídliště je rovněž změna systému centrálního zásobování teplem zaměřená na snížení emisí CO2 a využití obnovitelných zdrojů energie.

Vinge, celkový pohled na nové město. Zdroj: Gate21 a výstupy projektu SUSREG, IEE.

Rozvojovým projektem na „zelené louce“ je město Vinge severozápadně od Kodaně, přibližně 30 minut vlakem od centra metropole. Oblast tzv. Velké Kodaně s 1,2 milionem obyvatel ročně zaznamenává přírůstek 20 000 nových obyvatel, vzniká tak potřeba nových rezidenčních projektů přímo v Kodani, nebo spíše podél hlavních rozvojových os směrem na západ od centra. Koncepce rozvoje města z r. 1947 je řešena na principu „dlaně s pěti prsty“, kdy pomyslná dlaň je centrum, a prsty jsou osy rozvoje s páteřní infrastrukturou. Na jedné z prostředních os směrem do vnitrozemí bude postaveno město Vinge. Plán nového města byl navržen společnostmi EFFEKT + Henning Larson Architects ve spolupráci s Marianne Levinsen Landscape a Moe consulting engineers. Projekt je iniciován municipální správou města Frederikssund a jde o jeden z největších rozvojových městských projektů v Dánsku. Na ploše 370 ha vznikne domov pro 20 000 obyvatel, ve městě bude k dispozici také 4 000 nových pracovních příležitostí. Centrem města bude nová železniční stanice a navazující „zelená“ centrální zóna, tzv. The Green Heart. Celé centrum je koncipováno především pro pěší, najdeme zde občanskou vybavenost, ale také prostory pro sportovní aktivity a rekreaci. Základní koncepcí rozvoje města je harmonie s přírodou, součástí zelené zóny je tak kromě veřejné zeleně několik vodních ploch. Tyto vodní plochy a vodoteče jsou součástí systému nakládání s dešťovou vodou. Současně již rozvojové koncepty počítají s různými scénáři zvýšení hladiny na vodních plochách. Nový typ urbánních prostor je koncipován především pro chodce s kvalitní vazbou na hromadnou dopravu. Preferovány jsou rovněž cyklostezky se systémem bezpečných cest, včetně infrastruktury parkovacích zařízení pro kola. Předpokládá se rovněž upřednostňování elektromobilů na úkor běžných vozidel se spalovacími motory. Nejhustší a zároveň nejvyšší zástavba je v centru kolem železniční stanice. Jak se zástavba vzdaluje od centra, postupně se také snižuje. Město je rozděleno na několik částí, z nichž každá může být dál rozvíjena dle potřeby.

Zástavba je koncipována poměrně organicky, předpokládá se pestrá skladba nízkopodlažních bytových domů o 3–4 podlažích, řadových rodinných domů a vil. V severní části je plánována komerční výstavba typu technologického parku a větrné elektrárny. Co se týká energií, počítáno je výhradně s čistou elektrickou energií z větrných a solárních elektráren, dále rovněž s centrálním zásobováním nízkoteplotního vytápění. Zástavba bude výhradně ve standardu pasivních nebo aktivních domů. Jelikož je město budováno podle principů SMART CITY, samozřejmostí budou vysokorychlostní sítě přenosu dat, všude dostupná wifi apod. Zahájení prací na projektu, resp. realizace první části, tzv. Delta District, je plánováno na r. 2016, následovat by měla v r. 2017 výstavba železniční stanice a centra města s vybaveností. Postupná realizace je plánována až do r. 2040.
Z prezentací k projektu SUSREG, Intelligent Energy Europe, informace poskytla společnost Gate21, Dánsko

Vinge, železniční stanice, vizualizace návrhu. Zdroj: Gate21 a výstupy projektu SUSREG, IEE.