Stále více měst znovu zavádí dříve celkem běžnou pozici městského energetika, v současné terminologii energetického manažera. Novodobá historie této pozice se začala psát zejména v souvislosti se sdruženým nákupem energie. Z dříve dosahovaných úspor zůstala především povinnost nákup energie pravidelně opakovat. Současně přibylo legislativních povinností, narostla potřeba vyhodnocování dotačních akcí a příprava projektů apod. Agenda městského energetika tak narůstá a liší se podle úrovně správy a hodnoty svěřeného majetku. Je možné, že se postupně i u nás tato funkce rozšíří na „smart manažera“ tak, jak budou narůstat projekty a požadavky na propojení různých systémů ve městě v rámci konceptu smart cities. Základním kritériem by však vždy měla zůstat provozní nákladová přiměřenost. Města mají ze zákona postupovat s péčí řádného hospodáře, což pozice a činnost energetického manažera zcela naplňuje.
Energetický management podle ISO 50001
Od roku 2011 se energetický management stal součástí rodiny norem kvality a v podobě ČSN EN ISO 50001 tak dostal jasné vymezení a systematické zakotvení i u nás. Systém je charakterizován především principem neustálého zlepšování.
Plánování umožňuje objektivní rozhodování a motivaci
Jedním ze zásadních přístupů, který norma vyžaduje, je plánovitost. Zároveň ale nespecifikuje, jak má takové plánování vypadat. Energetický plán by měl poskytnout ucelený a průběžně aktualizovaný přehled o stavu a potřebách objektů a jeho nedílnou součástí by měla být i predikce spotřeby, vyhodnocení realizovaných opatření, průběžná kontrola energetické náročnosti a plnění legislativních požadavků pomocí předem stanovených indikátorů.
Jednou z výhod, které plánování představuje, je rozhodování na základě objektivních kritérií, která zohledňují nejen technický stav, ale také budoucí provozní náklady i širší souvislosti (environmentální, sociální apod.). Samozřejmostí je také přepočet spotřeby energie pomocí místních klimatických dat.
Objektivizující posuzování projektů působí motivačně. Každý pracovník by si měl být vědom, že je součástí tohoto procesu a svým chováním ovlivňuje výsledek. Stále častěji tak lze najít případy, kdy například příspěvkovým organizacím část dosažených úspor zůstává v rozpočtu.
Efektivní rozhodování o investicích
Správná příprava projektů je zcela klíčová ve vztahu k budoucím provozním nákladům. V rámci projektové přípravy je obvyklé možné ovlivnit více než 60 % budoucích provozních nákladů novostavby i renovace a účast energického manažera (případně facility manažera) v tomto procesu je zcela zásadní a zatím stále nedoceněná.
Od ledna 2016 se větší veřejné budovy musejí dle zákona stavět ve standardu „TNB“, tj. budov s téměř nulovou spotřebou. Současně však mají i možnost získání dotace jak na novostavby a renovace stávajících budov, tak na využití obnovitelných zdrojů. To by mělo také vést k tomu, aby veřejný investor do konceptů nových domů a renovací starších zakomponoval opatření na snížení spotřeby vody, využití dešťové, odpadní a „šedé“ vody.
Benchmarking – systematické měření a analýza dat
Postupným zlepšováním systému vyhodnocování spotřeb lze docílit úspor i v případech, kdy by jinak taková možnost v běžném provozu zanikla. Jako příklad lze uvést průběžné porovnávání měrných spotřeb energie a vody (na m2, na osobu apod.) u budov s podobným provozem, což pomůže včas odhalit případné nesrovnalosti. V detailu spotřeby je postupně vhodné odlišit spotřebu tepla od teplé vody, spotřebu energie na osvětlení od ostatních elektrických spotřebičů apod.
V grafu je naznačena jedna z možností využití benchmarkingu, kterou lze využít již v případě, kdy jsou k dispozici pouze roční data. Každý z bodů představuje jednu budovu (zde základní školy) a jeho umístění odpovídá měrné spotřebě energie a měrným nákladům na tuto energii. Toto zobrazení lze použít i pro plánování strategie dalšího postupu rozdělením do kvadrantů, jejichž hranice si každé město může nastavit dle vlastního uvážení. Velikost bubliny v grafu vyjadřuje celkovou spotřebu energie v budově.
Monitoring nebo management?
Základem energetického managementu je monitoring spotřeby energie (a vody). Přičemž je dostatečné sledování v měsíční periodě, v případě tepla v topné sezóně pak v týdenní. Energetický management ale bývá občas zjednodušován a zaměňován za monitoring.
Na počátku zavádění energetického managementu je vhodné si na základě přezkumu spotřeby definovat priority. Naše doporučení je do základního (obvykle ručně prováděného) monitoringu zahrnout všechny objekty s významnou spotřebou. Teprve na základě vyhodnocení tohoto základního monitoringu lze objektivně rozhodnout, u kterých budov se vyplatí zavést podrobnější monitoring a to třeba jen na vybraných měřidlech.
Graf: Data z průběhového měření obvykle nelze účinně využít bez nastaveného systému, cílů a pravidel. Současně je potřeba vždy zvážit, kdy jsou náklady na podrobný monitoring oprávněné (ve vztahu k potenciálu dosažené úspory energie, prevence škod z havárií apod.).
Centrální dispečink, který umožňuje dálkové ovládání spotřebičů a zařízení – IRC, vypínání spotřebičů, ovládání světel apod. představuje nejvyšší úroveň energetického managementu a je potřeba vždy zvážit, kde se jeho nasazení vyplatí. Obdobně, jako u zavádění „smart“ technologií.
Energetický management v konceptu smart cities
Být „smart“ znamená především hledání chytrých řešení a nemělo by se jednat o soutěž v instalaci „chytrých krabiček“ čidel, indikátorů, centrálních ovládacích pultů apod. Zůstaneme-li pouze u energetického managementu jakožto malého výseku konceptu smart cities, pak by na začátku měla být základní koncepce rozvoje, která se může s rozvojem nových technologií přizpůsobovat. Kontrolním ukazatelem je vždy výše provozních nákladů na celkové řešení.
Města, která příležitostně nasazují různé technologie a různé úrovně měření a vyhodnocování, postupně zjišťují, že je vhodné zastřešit tyto akce sjednocujícím konceptem. Tím může být právě výše popsané zavedení ISO 50001.
Propojení technologií s pozicí energetika nelze ničím nahradit. Příkladem může být optimalizace odběrných míst (aktuální téma v souvislosti s novým tarifním systémem). Základní optimalizaci lze provádět na základě algoritmu automaticky, ale teprve osoba znalá zohlední budoucí využití budovy, změny v provozu a případně navrhne rozložení zátěže a regulace spotřebičů, ať už bude TNS jakýkoliv.
Koncept smart cities může energetickému managementu kromě podrobnějšího monitoringu díky M2M technologii přinést také postupné řízení spotřeby podle zátěže a pobytu osob v budovách, podle předpovědi počasí apod. Propojení energetického managementu s konceptem SC může být synergické v mnoha ohledech, ale vždy je potřeba předem vyhodnotit poměr přínosů a nákladů technologických řešení.
e-manažer: systém energetického managementu nejen pro města a obce
On-line softwarová aplikace e-manažer je určena pro sledování, vyhodnocování a plánování spotřeby energie a vody ve městech a obcích, pro jejichž potřeby je vyvíjena. Tento systém současně plně respektuje požadavky normy ČSN EN ISO 50001.
Aplikace je průběžně vyvíjena společností PORSENNA o.p.s. na základě požadavků měst, která aplikaci využívají a tak, jak postupně zdokonalují svůj systém energetického řízení. Aplikace je současně uzpůsobena i pro využití v rámci sdružení obcí (mikroregionů, MAS apod.).
Další informace viz: www.e-manazer.cz
Adaptace na změnu klimatu – výzva i pro energetický management?
Loňské léto názorně ukázalo, kde mají naše současná sídla slabá místa a limity ve vztahu k negativním důsledkům změny klimatu. Vlivem projevů změny klimatu budou narůstat i nároky na provádění energetického managementu. Dojde nejspíše ke snížení absolutní spotřeby energie na vytápění, na významu však nabydou další otázky, zejména pak vyšší podíl fixních nákladů v ceně tepla, tlak na vyšší potřebu energie na chlazení a klimatizaci budov a potřeba lépe hospodařit s vodou.
Narůstající potřeba města adaptovat budovy ruku v ruce s energetickou soběstačností a příprava a provoz projektů využívajících obnovitelné zdroje budou vyžadovat více přípravy a koordinovanosti. Role energetického manažera bude i zde nabývat na významu.
