Na tuto otázku hledali odpověď řečníci a účastníci konference Smart World. Zajímali se o to, jak budou vypadat naše města v budoucnu, co můžeme udělat již dnes a která města jsou o krok napřed před ostatními. Více než 50 % světové populace žije ve městech, do roku 2050 to má dle predikcí být až 70 %. Sedmdesát pět procent celosvětově vyprodukované energie je spotřebováno ve městech. Chytré město je složitý organismus, který je složen z mnoha elementů. Je v něm třeba myslet nejen na to, aby se v něm dobře žilo, ale také aby byl tento život udržitelný, ekonomicky prosperující a ekologicky šetrný.
Na cestě k tzv. smart city, tedy chytrému městu, by nám měla pomoci technologie. Velké evropské metropole jako Londýn či Amsterodam využívají technologie pro zlepšení života svých obyvatel či návštěvníků v řadě oblastí. Důležitým bodem chytrého města je infrastruktura – jak dopravovat lidi z místa A do místa B pohodlně, rychle a šetrně k životnímu prostředí. Londýn pracuje na projektu, který by zajistil do roku 2050 navýšení počtu elektromobilů na více než 230 tisíc a nabíjecích stanic na 70 tisíc. Podpořit ekologicky šetrnější transport má i rozvoj stanic na tzv. bikesharing, tedy sdílení kol. Po registraci do systému si můžete v kterémkoliv bikesharingovém stánku ve městě zapůjčit kolo a posléze ho opět do libovolné stanice vrátit. Můžete se tak například dopravit na schůzku s kamarády nebo se po náročném dni v kanceláři projet zpět domů a pročistit si hlavu. K tomu je samozřejmě zapotřebí v mnohých městech vybudovat síť bezpečných cyklostezek. Některá města cyklistice zaslíbená, jako jsou třeba ta v Nizozemí či Dánsku, už podobné projekty bez problému zavedla. Tento způsob dopravy je výhodný i pro turisty, kteří tak mají možnost poznat město z nového úhlu. Města samozřejmě průběžně analyzují a vyhodnocují data o jednotlivých výpůjčkách, aby mohla lidem nabídnout ještě lépe fungující služby, více stojanů do dalších oblastí, posílení počtu kol či nové výpůjční tarify.
Sdílení dat je totiž zásadní podmínkou úspěšné realizace chytrého města. Bez otevřených dat není možné zavádět nové a zároveň prospěšné a účinné projekty. Společnosti mohou přicházet se zajímavými novinkami, ale pokud nebude jejich práce podepřena relevantním průzkumem aktuálních potřeb a možností obyvatel města, nebude projekt fungovat. Podobnou zkušenost prezentoval zástupce Amsterodamu, kde se poučili a přinesli zajímavá zjištění týkající se přístupu ke smart city. Sdílení dat a možnost poskytovat otevřená data jsou rozhodně důležité, k tomu se ovšem musí přidat i správná a aktivní role vlády a města, vhodný způsob financování a technická podpora. Je třeba také počítat s novou energetickou koncepcí města jako celku i jednotlivých budov, a kde jinde může administrativa začít než u vlastních nemovitostí. Mnohdy stačí sestěhovat několik rozvleklých úřadů do jedné budovy, zefektivnit využívání počítačů a klimatizace. Může to být první krok, který inspiruje k větším činům.
Velkou výzvou je rozhodně včlenění smart technologií do historických měst, po svém se s ní vypořádávají právě Londýn či Amsterodam. Zajímavým projektem je z tohoto pohledu město Masdar ve Spojených arabských emirátech. Vyrůstá od roku 2008 na rudém písku pouště u Abú Dhabí. Je to kompletně nové město se čtvercovým půdorysem nabité smart technologiemi a vyprojektované do posledního detailu. Kromě obytných prostor bude centrem technologií a vzdělanosti celého Blízkého východu, bude zde sídlit několik univerzit (klíčovým bude Masdar Institute of Science and Technology) a regionálních centrál významných organizací (např. IRENA – International Renewable Energy Agency) a společností (např. Siemens, General Electric, Schneider Electro, Mitsubishi). Stane se doslova bohatým podhoubím, v němž budou rašit řešení neotřelá v globálním měřítku. Projektanti mysleli na všechno – jak ochránit jeho obyvatele před horkem pouště, ale zároveň zachovat otevřený prostor, kde se budou moci lidé sdružovat. Od okolního světa ho odděluje zeď, jež pomáhá s termoregulací vnitřku. Moderní technologie se zde snoubí s tradiční arabskou kulturou, např. v podobě terakotových zdí s mozaikami. Podle plánů je do města zakázaný vjezd automobilů, mobilita bude řešena hromadnou dopravou napojenou na okolní města (včetně metra v Abú Dhabí) a také speciálními elektro vozy, jež dovezou obyvatele na místo určení bez zbytečných zastávek na všech stanicích. Masdar by měl tedy být kompletně městem bez emisí, což je v situaci, kdy je 80 % světových emisí CO2 produkováno ve městech, jistě přínosné. Kompletně nová města vznikají i v dalších asijských zemích, výrazný nástup sledujeme v Číně, kde bude do 2030 žít přibližně 300 milionů lidí ve městech, která dnes ještě ani neexistují.
Dopravou – bikesharingem – jsme začali a dopravou také skončíme. Je důležité podotknout, že se samozřejmě koncept smart city neomezuje pouze na zmíněné body, ale je to natolik složitý organismus, že bylo nezbytné vybrat pouze několik fakt. Doprava je jednou z oblastí, kde se můžeme skutečně chytrými projekty pochlubit už i na území České republiky. Není hotovo, to v žádném případě, ale již nyní tu najdeme první vlaštovky. Na konferenci Smart World bylo prezentováno dopravní řešení v západočeské metropoli. Plzeňské městské dopravní podniky tam spolu se společnostmi MasterCard a ČSOB před rokem představily možnost zaplatit za jízdní bezkontaktní platební kartou přímo v tramvajích. Chytrá platba se tak stává součástí našeho každodenního života nejen v obchodě, kde jsme na používání karty zvyklí, ale rovněž i v dopravním prostředku.
Aktuální čísla hovoří za vše – v červnu loňského roku, tedy jen chvilku po spuštění, bylo zaznamenáno necelých 19 000 plateb za jízdné pomocí bezkontaktní platební karty. V říjnu a listopadu se již měsíční čísla pohybovala kolem 65 000 plateb. Dnes čili v dubnu a květnu jsme zase dál, dnes před sebou velmi jasně vidíme hranici sto tisíc plateb za měsíc. Nebude tak dlouho trvat a budeme moci hrdě oznámit celkový první milion plateb za jízdenky provedený v Plzni bezkontaktní platební kartou.
Smart cities v České republice určitě mít chceme, hledáme pro jejich realizaci vhodné partnery z řad měst, krajů i soukromých firem, neboť je, i podle zkušeností měst, která jsou v tomto ohledu před námi, jasné, že bez vzájemné spolupráce to nepůjde.
