Registr smluv je nástroj, který posouvá kontrolu nad veřejnými financemi do 21. století. Informace o hospodaření veřejných institucí budou díky němu otevřené veřejnosti. Několik obcí se však už před lety rozhodlo udělat krok k otevřenosti dobrovolně. Co je k tomu vedlo a jak svou transparentnost hodnotí dnes?
Zákon o registru smluv začne být v České republice účinný v červenci 2016. Zákon se vztahuje na řadu státních subjektů, obce s rozšířenou působností, jejich firmy a příspěvkové instituce. Tyto instituce budou prostřednictvím registru smluv uveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Jsou však instituce a města, které ke zveřejňování smluv přistoupily s několikaletým předstihem a vytvořily si vlastní systémy zveřejňování.
Vsetín zveřejňuje smlouvy na Portálu veřejné správy. Žďár nad Sázavou zřídil vlastní web nazvaný Město pod lupou, kde lze nalézt vše od smluv a veřejných zakázek přes materiály a usnesení z rady či zastupitelstva, výběrová řízení na zaměstnance až po rozklikávací rozpočet. Nové Město na Moravě má kromě veřejných smluv a rozklikávacího rozpočtu i transparentní bankovní účty.
Černošice začínaly s ručním skenováním dokumentů pro databázi na webové stránce města. Ta je dnes už přímo napojena na počítačový program, v němž se připravují podklady pro radu a zastupitelstvo, a Černošice pomáhají najít ideální technické řešení také Ministerstvu vnitra.
Ve všech zmíněných městech na začátku stál úmysl otevřít radnici lidem, posílit jejich důvěru a zlepšit jejich možnost získávat informace bez ohledu na to, jak v parlamentu dopadne schvalování zákona o registru smluv.
Byrokratická zátěž se nekoná
„Ze strany úředníků panovala obava z nárůstu náročnosti práce, která se ale nepotvrdila,“ říká vsetínský zastupitel Michal Berg. Ve všech městech nicméně nějaký čas trvalo nastavení a vyladění systému, aby se na některé smlouvy nezapomínalo a aby zaměstnanci nakládající se smlouvami uměli zveřejňovat dokumenty ve strojově čitelné formě a včetně příloh, které mnohdy skrývají zásadní informace.
Ve Žďáru podle svých slov trochu bojovali i s přípravou anotací k materiálům do rady města. To je však proto, že žďárský web Město pod lupou obsahuje u podkladů pro zastupitelstvo a radu i anotace pro snadnou orientaci. Systém nicméně využívají i samotní zastupitelé, kteří mohou přes internet najít všechny materiály k zasedání na jednom místě.
Všechno online
Obecně se zdá, že jsou města se svými systémy zveřejňování spokojena. Ve Žďáru nad Sázavou systém dokonce víc využívají zaměstnanci městského úřadu než veřejnost. Počet přístupů do databáze z vnějšku dosahuje jen pár desítek měsíčně, odhaduje starosta Žďáru Zdeněk Navrátil; konkrétní číslo však nakonec není tak podstatné: „Největší přínos totiž není v tom, že občané mohou své zastupitele a úředníky dobře kontrolovat, ale hlavně v tom, že se vytvoří ovzduší důvěry mezi radnicí a obyvateli města.“
Starosta Černošic Filip Kořínek po pěti letech provozu systému tvrdí, že nezná rozumný důvod proti. „Navíc je to praktické i pro samotné vedení města, pro zastupitele. Kdekoliv jste, můžete si snadno dohledat smlouvu, o které se zrovna s někým bavíte nebo do které potřebujete nahlédnout. S lepší dostupností informací se vždy lépe a efektivněji rozhoduje. A nemusíme tak často odpovídat na různé dopisy a žádosti podle zákona o přístupu k informacím.“
Zákon o registru smluv se vztahuje na údaje, na které má veřejnost už dnes právo podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Činí však tyto informace daleko přístupnější. Současná praxe poskytování informací ze strany úřadů je mnohde velmi zdlouhavá, některé úřady se zveřejňování informace dokonce brání nebo za ně vyžadují nehorázné částky. Jeden případ za všechny: jak se lze dočíst na www.infoprovsechny.cz, městská část Praha 1 nedávno vyčíslila náklady za poskytnutí kopií faktur na 2,5 mil. Kč. S tím by po zavedení registru měl být konec.
Co zveřejňovat netřeba
Obce, které se rozhodly pro transparentnost ještě před přijetím zákona o registru smluv, si mnohdy stanovily přísnější kritéria pro zveřejňování, než jaká stanovuje zákon o registru smluv, podle logiky „co není tajné, má být veřejné“. Zákon obsahuje několik případů, na něž se sice nevztahuje povinnost zveřejňování, nicméně zakázané to není. Obce mohou tedy pokračovat v zavedené praxi například v následujících případech:
- smlouvy uzavřené s autorem díla (fyzickou osobou), tedy například i s autorem počítačového programu nebo technické dokumentace
- pracovní smlouvy, které nespadají mezi povinně uveřejňované smlouvy
- smlouvy o pronájmu hrobového místa
- projektová dokumentace k dílu, nákres, vzorec výpočtu ceny apod., tedy informace, které představují know-how a zároveň nejsou nezbytné z hlediska zvýšení transparentnosti hospodaření
Co nezveřejňovat vůbec
Kromě údajů, které se zveřejňovat mohou a nemusí, existuje ještě oblast údajů, které se v registru smluv zveřejňovat nesmějí. Právník Frank Bold Libor Jarmič upozorňuje: „Pravidla ochrany osobních údajů nebo obchodního tajemství se se zavedením registru smluv nijak nemění. Zákon o registru smluv se dokonce vysloveně odkazuje na ‚stošestku‘, což je zákon o svobodném přístupu k informacím. Zaměstnanci úřadu, kteří budou mít na starost zveřejňování smluv, tedy musí být dobře obeznámeni i s ním.“
V případě, že se nezveřejnitelné informace vyskytují ve smlouvě, která ze své povahy má být vložena do registru, musí být „vyloučeny“, tedy například začerněny. Pokud by tyto informace tvořily celý obsah smlouvy, pak se smlouva neuveřejní vůbec.
V souvislosti s ochranou osobních údajů upozorňuje Michal Šmarda, starosta Nového Města na Moravě, na neplánovaný vedlejší efekt transparentnosti, a tím je odhalení nelogičností v dosavadním nakládání s osobními údaji: „V rámci testovacího provozu zveřejňování faktur najednou vidím, že tam máme položku ‚psychiatrické vyšetření, Honzík Dvořák, 1500 Kč, podezření na týrání dítěte‘. Když se nad tím ale zamyslíte, zjistíte, že problém nastává mnohem dříve než při zveřejňování. Už paní na účtárně nebylo nic po tom, jestli Honzíka Dvořáka někdo týrá nebo ne. Navíc se s tím mohl seznámit externí auditor, pak jeho sekretářka a tak dále. To se mělo anonymizovat už na sociálním odboru. Díky zveřejňování jsme zkrátka začali nacházet chyby v úřadu.“
Jak dopadne registr?
Z odpovědí představitelů otevřených měst je zřejmé, že jsou s rozhodnutím hospodařit transparentně spokojeni a že výhody otevřeného systému jasně převažují nad nevýhodami. Nezbývá než doufat, že technická podoba připravovaného centrálního registru smluv bude podobně elegantní a uživatelsky přívětivá, jako jsou systémy sloužící Černošicím, Novému Městu na Moravě a dalším otevřeným obcím.
Obce se budou zprvu muset naučit zacházet s novým systémem, ale vynaložená energie by se jim měla brzy vrátit v tom, že ubude žádostí o informace. Naopak přibude možnost „opisovat“ od ostatních obcí, nahlížet do jejich hospodaření a třeba i získat páku na lepší ceny od dodavatelů. Zkušenost dnešních otevřených měst prozrazuje, že výhody otevřenosti se projevují i tam, kde je nikdo nečekal.
Tři doporučení od právníků, pokud se vaše obec rozhodne zveřejňovat informace:
1
Myslete na to, že musíte mít písemnou formu smlouvy. Dle § 8 odst. 2 zákona o registru smluv musí být smlouva uzavřena písemně. Uveřejněním smlouvy se podle zákona rozumí „vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu společně s metadaty“. Z toho vyplývá, že od 1. 7. 2016 nebudou povinné subjekty dle zákona o registru smluv moci platně uzavřít ústní nebo konkludentní smlouvu, pokud se na tuto smlouvu bude vztahovat povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv.
2
Myslete na zveřejnění již v době kontraktace. Obraz smlouvy zveřejněný v registru nesmí obsahovat citlivé údaje, utajované informace nebo obchodní tajemství. Když o nich budete vědět včas, ušetříte si čas s jejich vyhledáváním v textu smlouvy.
3
Vytvořte si vnitřní předpis. Pomůže vám, když si prostřednictvím směrnice dopředu vymezíte přesné typy informací, které mají být v registru zveřejněny, a stejně tak i kompetence mezi zaměstnanci, kteří budou mít zveřejňování na starosti.
