Když se detailněji podíváte na jednu z legend města Brna, tak možná pochopíte, že všechno může být jinak. Máme v našem městě brněnského draka, ale on to není drak, je to krokodýl, a není to krokodýl, ale aligátor, a není to aligátor, ale samice aligátora. Rozhodli jsme se pro vlastní cestu v problematice smart cities, která je založena na změně procesu, a ne technologickém plánu.
Smart city je novým buzzwordem či fenoménem, všechno je smart a nic není silly, dumb, foolish. Někdy to vypadá jako nové náboženství, které má mnoho nových evangelistů. Je otázkou, zda toto označení nevzniklo na popud velkých technologických firem jako nový, a snad i účinný prodejní nástroj.
Každé město by si mělo zvolit vlastní cestu, která jemu a jeho obyvatelům či uživatelům bude nejvíce vyhovovat. Neexistuje etalon nejlepšího města se smart city řešeními, a tato problematika může městu přinášet také řadu budoucích závazků a rizik. Tři elektromobily, fotovoltaické panely na střeše radnice a sdílená kola na náměstí asi nebudou řešením problémů s energií či dopravou. A nemá to ani nic společného se skutečnou chytrostí města.
Technologie „dobré a špatné“
Pojďme se společně vrátit do roku 1879, kdy Jules Verne představil v epickém příběhu Ocelového města příklady dvou metropolí: dobrého města, kde technologie slouží, a špatného města, kde boří a ničí. Paradoxem je, že to špatné si pamatujeme dodnes jako město Ocelové, a to dobré svůj název ztratilo v propadlišti dějin (ano, bylo to Francouzské město). V obou případech bylo zapotřebí talentu těch nejlepších inženýrů a hledělo se na tu nejvyšší kvalitu. Kdo však způsobil, že jedno město se všemi technologiemi je považováno za dobré, a druhé za špatné?
Dnes se nabízí paralela se spoustou technologických řešení, chytrých senzorů a sociálních sítí. Domníváme se, že stejně jako ve Vernově románu nelze hodnotit technologie černobíle. Podstatný je způsob, jakým je používáme i nakupujeme. Pokud nám aplikace umožňuje např. nalézt místního prodejce biopotravin, lépe sdílet naši dlouho nepoužívanou kytaru nebo nám usnadní cestu domů, máme víc prostoru, abychom byli s rodinou, přáteli nebo se věnovali svému okolí. Pokud nás tato technologie zaměstnává, stojí nás čas a méně se věnujeme rodině, přátelům a svému okolí, pak se domníváme, že i přes inženýrskou dokonalost v těchto případech budujeme Ocelové město. Chytrá řešení by nikdy neměla být cílem, ale pouze nástrojem k našim cílům.
Existuje mnoho „prodejců teplé vody“, kteří nabízejí chytrá řešení na klíč či doporučují konkrétní technologie, bez kterých se žádné smart city neobejde. Sofistikovanějším prodejním artiklem pak bývá přímo vypracovaný technologický plán na mnoho let. Každé město by si ale mělo být vědomo svých specifických cílů, přínosů a rizik.
Globální výzvy, lokální řešení
Pokud celé smart city představíme jako sadu malých krabiček a senzorů, pak nepopisujeme město, ale zboží. Co mají dnes města vlastně společného? Sdílejí výzvy, které před námi stojí. Globální oteplování, chudoba, energetická krize a hlavně přesun lidí z vesnic do aglomerací. A aby toho nebylo málo, každé město je naprosto jiné. Co město, to originál. Jiná kultura, jiní obyvatelé, zvyky, příběhy. Nezpochybnitelné kvality a vady, které tvoří jeho nezaměnitelnost. Přiznávám se, že nefandím městům Made in China, která vznikají během deseti let někde na zelené louce a mají sloužit deseti milionům šťastných obyvatel – častěji se však proměňují spíše v moderní města duchů. Život v takovém místě bez kořenů může některým evokovat představu slepic chovaných v klecích nebo na podestýlce.
Klíčové otázky
Před každým městem leží klíčové otázky: Technologie versus soukromí? Všechna data versus ověřená data? Kvalita versus kvantita? Moderní řešení versus akceptace? Kopírování jiných měst versus učení se? Špatné versus dobré příklady? Je pravda, že neznáme správné odpovědi na výše uvedené otázky, ale podle nás je nutné v rámci daných měst vše vybalancovat.
Brněnská cesta
V prosinci 2014 vznikla komise Smart City Rady města Brna. Již samotné pojetí komise se vymyká zavedeným pořádkům. Na internetových stránkách www.brno.cz/smartcity najdete veškeré zásadní dokumenty, zápisy z již proběhlých jednání a nově od letošního roku také informace o setkání s externími zástupci.
Začalo to filozofováním, co smart city ve městě Brně je. Připravoval se koncept, který se mnohokrát přepracovával. Hlavním mottem byla změna přístupu: za chytrá považujeme pouze ta řešení, jež zvyšují kvalitu života jeho obyvatel. Tato řešení šetří zdroje města, a to nemusí být vždy jen o penězích, ale také o veřejných prostorech, zeleni, talentovaných lidech. A aby se využil potenciál těchto řešení, potřebujeme chytrou správu, která je umí používat. Přišlo mnoho nabídek na takzvané quick win (rychlé výsledky), ale podle nás mělo smysl se zamýšlet nad principy a vhodným nastavením procesů. Proč další dokument? Naším cílem bylo srozumitelně popsat naše pojetí, tedy vytyčit hřiště, na kterém chceme dlouhodobě hrát. Čeho všeho se to dotýká? V našem pojetí není smart city další zásuvkou vedle dopravy, životního prostředí apod., ale deštník, který se rozevírá nad celým městem a všemi tématy.
Rozdělili jsme si problematiku na tři základní okruhy, které představují různé pohledy na město jako celek: zdroje, kvalita života a veřejná správa. Zvolili jsme 7 základních principů: otevřenost, odpovědnost, modularita, ohleduplnost, efektivita, diverzita a chytrost. Na základě toho jsme si nadefinovali, jaké město být nemá: vendor lock-in, uzavřené, nekomunikativní, nekoncepční a nešetrné. Samozřejmě jsme si nadefinovali i cíle ve třech úrovních: první se týká ověření funkčnosti procesu, další dopadových cílů problematiky smart city a poslední mezinárodního srovnání (benchmark).
Jaká má být role města? Primární je definice cílů a vytváření podmínek, neboť vedení města nemusí být vždy tím jediným, kdo bude město měnit. Z našeho pohledu je nutné docílit fungujícího městského ekosystému. Jeho zárodek dnes už existuje a představují jej aktivní lidé, akademický sektor, veřejná správa i podnikatelská sféra. Zbývá jen jednotlivé části propojit do fungujícího celku. Podporovat a akcelerovat výzkum a vývoj pro potřeby města (smluvní výzkum apod.), podporovat inovativní malé a střední podniky či startupy. Město by mělo definovat problém, vytvořit jasné zadání a pak srozumitelný postup.
Samotný proces jsme rozdělili do pěti kroků. V prvním kroku chceme zjistit skutečné problémy či výzvy, nejen pocity některých představitelů. Na základě toho bychom v druhém kroku (banka nápadů) chtěli nalézt co možná nejvíce nápadů či rešerší ze zahraničí. Třetí krok (laboratoř řešení) se již týká hledání nejlepších řešení, pilotních odzkoušení či prototypů. Čtvrtým krokem je pak samotná realizace a pátým krokem je evaluace, kdy nestačí jen přestřihnout pásku, udělat pár fotografií a prohlásit, že tímto je projekt úspěšně dokončen, ale je nutné se pro příště z chyb poučit, a ne je zamést pod koberec.
V rámci našeho procesu vidíme jako důležitý nástroj elektronickou komunikační platformu, která by měla dvě úrovně: vnější pro komunikaci se všemi v rámci městského ekosystému a vnitřní pro samotný chod v rámci města, městských společností a dalších zřízených institucí. Tyto dvě úrovně by samozřejmě byly provázané a uživatelsky co nejvíce příjemné. Je nutný i osobní kontakt, proto mezi další nástroje patří akcelerátory idea camp – živý brainstorming, navazující city hack – hledání prototypů, expertní workshopy, představení projektů či cílů a využití dalších nástrojů jako crowdfunding či crowdsourcing. Dalším nástrojem je projektové a horizontální řízení. Na základě toho je nutné nadchnout pro změnu zaměstnance úřadu, městských společností apod. Pro toto všechno je nutná pravidelná komunikace a informování, kdy jsme zvolili různé úrovně i frekvence setkávání. Důležitým nástrojem pro hledání řešení jsou městské výzvy, grantové soutěže či soutěže nápadů. Klíčové je zapojení odborné veřejnosti do expertíz, studií proveditelnosti či evaluačních procesů.
Co se již stalo
V loňském roce proběhlo v říjnu schválení konceptu Smart City Brno. Začátkem září byl zorganizován expertní workshop k udržitelnému plánu mobility, na který byla pozvána odborná veřejnost, aby městu pomohla s tvorbou dlouhodobé vize. Na základě workshopu vzniklo pět různých variant vizí, ze kterých si v prosinci 2015 Rada města Brna jednu vybrala. Již byla schválena i výzva pro zapojení do ekosystému a nyní se dolaďují procesy. Iniciovali jsme vlastní projekt na podporu malých a středních podniků SME Instrument Brno. Projednali jsme několik pilotních projektů a referenčních zakázek brněnských startupů. Snažíme se aktivizovat studenty či dále podporovat talentované doktorandy, zapojit akademický sektor do chodu města; a tak jsme se rozhodli asistovat brněnským univerzitám v přípravě projektu Technologies for Smart Cities. V lednu letošního roku proběhl workshop, kde jsme se snažili spojit nabídky ze stran jednotlivých fakult a poptávku ze strany města a městských společností. Je to první vlaštovka a rádi bychom pokračovali v rámci nejrůznějšího výzkumu i s dalšími univerzitami či vědeckými centry na území města. V loňském roce jsme se v rámci prestižního vědeckého evropského programu Horizon 2020, který pro nás představuje pomyslnou Ligu mistrů, stali součástí dvou konsorcií. Nakonec jsme však přímou podporu nezískali, přestože projekt patřil mezi 20 % nejlepších. V dubnu jsme podali další projekt do programu Horizon 2020, kde jsme společně s pěti dalšími městy: Rotterdam, Umea a Glasgow (lighthouse města) a Gdaňsk a Parma (follower města).
Co plánujeme
Rádi bychom se s podporou z Horizon 2020 naučili od zkušenějších tolik, abychom se následně sami stali příkladem, majákem pro ostatní. Snažíme se akcelerovat jednotlivé dílčí projekty, proto vznikly pracovní skupiny nad přípravou participativního rozpočtu města, městských dat (integrace a open dat), elektronického odbavení cestujících včetně nabídky placení služeb nebo bonusů (základ e-governmentu), elektronické komunikační platformy či platformy pro internet věcí apod. Měla by proběhnout realizace pilotních projektů, jako například projektu PARKLUX s cílem vytvořit testovací prostředí pro internet věcí u Červeného kostela nebo rekonstrukce přednádražního prostoru včetně chytrých prvků. Připravuje se idea camp a city hack pro návrhovou část Plánu udržitelné městské mobility (SUMP).
Učení, nebo copy paste?
Dobré příklady táhnou. Podle nás je velmi důležité umět se poučit z chyb ostatních. Zúčastnili jsme se několika konferencí, veletrhů, navštívili jsme nejrůznější města a snažili jsme se zjistit, co a jak kde dělají, s čím měli problém a jak jej vyřešili. Poprvé v historii města proběhlo zasedání komise smart city v zahraničí, a to ve Vídni, kde jsme se na půdě tamějšího magistrátu dozvěděli důležité informace. Následně jsme navštívili nově budovanou čtvrť Aspern. V letošním roce bychom chtěli mít výjezdní zasedání komise ve městě velmi podobném Brnu, a to v Grazu.
