Energetický management jako klíčové téma
Dlouhodobým cílem současných energetických politik vyspělých zemí je zmenšovat podíl energie vyráběné z fosilních paliv a naopak navýšit podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů a snižovat energetickou náročnost na výrobní i spotřební straně.
Také z pohledu měst a obcí jsou významné oba faktory – tj. úspory energie i racionální a ekonomické využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Vzhledem k neustálým tlakům na rozpočty místních samospráv je hledání rozumných a dlouhodobých úspor napříč rozpočtovými kapitolami častým úkolem všech představitelů samosprávy, ať už se jedná o politické vedení či řadové zaměstnance.
Místní samosprávy mají v této oblasti značný potenciál, kdy mohou aktivně řídit svoje energetické hospodářství, využívat lokální energetické zdroje, stát se i významným dodavatelem energie v rámci svého samosprávného celku, renovovat majetek města v pasivním či nulovém standardu, působit pozitivními příklady na své občany a motivovat své organizace k úsporám energie.
Aby nakládání s energií, hledání vhodných a navazujících opatření a neustálé zvyšování energetické účinnosti nebylo nahodilé a chaotické, ale systematické a účinné, je nezbytné tento proces na úrovni města, obce či kraje řídit. K tomu slouží energetický management.
Energetický management není mezi českými místními samosprávami příliš rozšířen. Samotný pojem odkazuje na nepřetržitou snahu o zlepšování energetického hospodářství, a to prostřednictvím několika dílčích kroků, které je třeba neustále opakovat:
- měření spotřeby energie;
- stanovení potenciálu úspor energie;
- realizace opatření, vyhodnocování spotřeby energie a účinnosti realizovaných opatření;
- porovnávání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených;
- aktualizace energetických koncepcí, energetických plánů města a akčních plánů.
Systematický přístup města Litoměřice
Mezi stěžejní faktory, které způsobily, že se energetický management zařadil mezi zásadní priority města, patří dlouhodobý zájem o zlepšování kvality ovzduší a o energetickou soběstačnost města. Tyto faktory pro město znamenají nejen větší energetickou bezpečnost a finanční přínosy za místně využitelné OZE, ale také možnost v budoucnosti ovlivňovat ceny tepla pro koncové uživatele. S touto dlouhodobou vizí, která je ve Strategickém plánu rozvoje města do roku 2030 definována jako „Litoměřice – Energeticky nezávislé město s vysokou kvalitou života a slibnou budoucností“, souvisí hledání cest, jak tuto vizi naplnit. Mezi klíčové cesty, kterými se město Litoměřice snaží tuto vizi naplnit, patří realizace geotermálního projektu a systematický energetický management. Energeticky úsporná opatření v rámci majetku města mají svoji oporu v Energetickém plánu města do roku 2030 (EPM) s indikativním cílem snížení spotřeby energie o 20 % v porovnání s rokem 2012.
Město Litoměřice se v roce 2014 stalo členem (prozatím jako jediné město v České republice) sdružení měst a obcí podporujících udržitelnou energetiku – asociace Energy Cities www.energy-cities.eu, v roce 2016 vstoupilo do Paktu starostů a primátorů (Covenant of Mayors – CoM) www.eumayors.eu, jehož cílem je sdružovat města a obce s dobrovolnými závazky v oblasti udržitelné energetiky a ochrany klimatu. V roce 2017 bude mít město podle metodiky CoM zpracován Akční plán udržitelné energetiky, který bude již existující EPM, jenž je primárně zaměřen na městský úřad a jeho majetek, rozšiřovat o sektory dopravy, nakládání s odpady a subjekty místních firem, dodavatelů energie, poskytovatelů služeb apod. Nejen díky aktivitám v oblasti energetiky město Litoměřice dosáhlo v roce 2015 ocenění v nejnáročnější kategorii „A“ místní Agendy 21; jedná se tak teprve o druhé město v České republice po městě Chrudim. V roce 2011 byla zřízena pozice energetického manažera, která je v současné době vykonávána dvěma samostatnými pracovníky.
Fotovoltaika, nízkoenergetický standart, fond úspor a geotermální energie
Fotovoltaické elektrárny
Město v roce 2014 zprovoznilo fotovoltaické elektrárny (FVE) na střechách dvou budov základních škol a jedné mateřské školy. Instalovaný výkon dosáhl téměř 80 kWp (79,25 kWp), střešní FVE jsou provozovány v režimu zeleného bonusu. Výkon FVE je nastaven podle skutečných energetických potřeb školských zařízení, nikoliv s ohledem na maximální výkon, tak aby maximum elektrické energie bylo využito přímo v místě výroby; jen malá část se dodává do distribuční soustavy. FVE vyrobí elektřinu levněji, její cena se pohybuje v rozmezí 2,20 až 2,30 Kč za kilowatthodinu, což je ve srovnání s běžnou cenou 4 až 4,50 Kč/kWh evidentně výhodnější. Čisté přínosy po odečtení veškerých nákladů na investici se tak za dobu životnosti (20 let) dostanou ke 3,5 mil. Kč.
Fond úspor energie
Motivací k dosahování úspor energie a využití OZE je i snižování provozních výdajů. Je však nezbytné, aby se tyto ušetřené provozní prostředky v určité míře vracely zpět do organizace, kde byly díky projektům úspor energie, OZE a chování uživatelů uspořeny. K tomu slouží v Litoměřicích tzv. fond úspor. Takto uspořené prostředky po odečtení veškerých nákladů se pak rozdělují z části do rozpočtu města, z části do nových projektů úspor energie (především přípravné fáze projektů) a z části, po ověření, že organizace dosáhla plánovaných úspor, do jejího rozpočtu. Na úsporách tak vydělává nejen město, ale i příspěvkové organizace. Zároveň se mohou připravovat nové projekty. Je to značné zlepšení oproti dřívějšímu stavu, kdy příspěvkové organizace neměly motivaci k dlouhodobému dosahování úspor, protože uspořené peníze vracely zpět do rozpočtu města v plné výši. V roce 2015 tak byla rozdělena celková částka čistých úspor ve výši 2,8 mil. Kč, z toho 1,2 mil. Kč do rozpočtu města, 868 tis. Kč do fondu úspor, 703 tis. Kč se vrátilo zpět příspěvkovým organizacím a 144 tis. Kč putovalo do fondu odměn.
Renovace majetku města v nízkoenergetickém standardu
Běžné reakce na renovaci budov v lepším standardu, než ukládá norma, je taková, že se jedná o zbytečně investičně nákladné opatření. Praxe je však taková, že v rámci celkové dodávky veškerých prací např. na renovaci školy či školky tvoří náklady na izolant pouze minimum celkových nákladů (cca 2–5 %) a cenový rozdíl mezi izolantem v běžně používané tloušťce 12–14 cm a izolantem pro nízkoenergetickou rekonstrukci v tloušťce 24–28 cm (včetně relevantního kotvení) činí v praxi jednotky korun na 1 m2. Pokud se tedy jedná o rekonstrukci větší základní školy s plochou otvorových výplní cca 1500 m2, jsou vícenáklady na kvalitní okna ve výši 400–600 tis. Kč, tedy cca 1,5–2,5 % z celkové investice. Investice do dodatečné izolace či kvalitnějších oken a jejich správné provedení tak zajistí v případě daného objektu (ZŠ U Stadionu) dodatečné úspory ve výši 20 až 30 % ve spotřebě tepla.
Město Litoměřice má z toho důvodu zakotveno v rámci základních principů Energetického plánu města provádění renovace v nejlepším možném dosažitelném standardu. V roce 2015 tak provedlo renovaci pěti objektů škol a školek v nízkoenergetickém až pasivním standardu s potřebou tepla na vytápění do 30 kWh/(m2:rok) včetně instalace řízeného větrání s rekuperačním výměníkem k zajištění vyšší kvality vnitřního prostředí.
Geotermální teplárna
Dalším z cílů města v dlouhodobém horizontu je vybudování geotermální teplárny, první svého druhu v České republice a unikátní také v rámci Evropy. První nápady na její realizaci pocházejí již z roku 2004, o tři roky později (2006–2007) se podařilo zrealizovat průzkumný geotermální vrt do 2,1 km. V roce 2008 se začalo s přípravou hlavního projektu. V současnosti se připravuje první část projektu, která zahrnuje výzkum potenciálu geotermální energie v České republice, jehož nositelem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy společně s partnery z akademické a výzkumné sféry. Žádost o financování bude podána v červnu t. r. do Operačního programu „Výzkum, vývoj a vzdělávání“. V případě úspěchu žádosti bude projekt realizován v letech 2017–2022.
Výsledky systematického energetického managementu města Litoměřice
Město Litoměřice díky systematickému energetickému managementu ušetřilo od roku 2012 více než 10 mil. Kč především díky nízkoenergetické renovaci škol a školek, dále instalací fotovoltaických elektráren, nákupem silové elektřiny a zemního plynu na komoditní burze a změnou uživatelského chování. Je tedy zřejmé, že pozice stálého energetického manažera se městu vyplatí. Pokud je navíc dobře motivován, má dostatečný prostor a je správně nastavena koordinace s jinými odbory (investiční odbor, ekonomický odbor, správa majetku), je stálý energetický manažer pro město významným přínosem. Úspory provozních výdajů však nejsou pouze jediným přínosem energeticky úsporných opatření a projektů města. Dalším významným přínosem je rozšíření povědomí o možnostech úspor energie a využití OZE mezi veřejností a možné zkvalitnění vnitřního prostředí v budovách.
