Opatrnost, to je racionální chování člověka, který přijal vnucené konvence. Minimalizuje ztráty, ale nikdy nepřinese svobodu.
Vilma Kadlečková, Mycelium, kniha druhá
Úvodník
Při důležitých životních volbách je dobré, když máme předem dostatek informací. S ohledem na města bychom určitě rádi věděli, jaké město si k životu vybrat, kde v něm bydlet a pracovat apod., tak abychom následně kus života nestrávili v autě při dojíždění do zaměstnání či jako taxikáři vlastních dětí. Potřebné informace pro naše rozhodování mohou vzejít i ze senzorů tzv. internetu věcí.
Internet věcí, který v tomto čísle vysvětlujeme na mnoha příkladech, nabízí možnost, jak výkon a chování města měřit, analyzovat a přicházet s opatřeními, která budou mít pozitivní dopad na více než jednu oblast správy. Oproti původním technologickým možnostem, jež dovolovaly získávat informace izolovaně a jen na některých místech či provozech města, umožňuje internet věcí těžbu informací v celoplošném měřítku.
S internetem věcí se blížíme stavu, kdy každá ulice může mít svůj „štítek atraktivity“ (obdoba energetického štítku budov), který každému sdělí, jak si daná ulice vede z hlediska kvality života a obchodních příležitostí. Můžeme měřit dopravní zátěž, množství lidí, ekonomickou výtěžnost, hladinu hluku, blízkost bezpečných či zelených ploch, dostupnost běžných služeb, výši nájmů apod. Tato data se budou vizualizovat v podobě různých map. Město se na základě takových dat bude přirozeně rozvíjet – z dat vyplynou místa, do kterých je vhodné investovat ze strany města či soukromých investorů, místa, kterým by slušelo omezit tranzitní či vnitřní dopravu, místa, která nedokáží zadržovat vodu a kam v létě jezdí často sanitky pro ty, kteří to nemohou „vydýchat“. Rozhodování obyvatel, investorů ani vedení města už nebude pramenit z pocitů, ale z konkrétních čísel kvality života. Politici již nebudou prosazovat parkovací politiku „proti vůli občanů“, ale sami občané budou chtít pohyb vozidel v místě bydliště omezit, protože si z dat přečtou, že má souvislost s cenou jejich bytu a dostupností kvalitních služeb.
Spoustu těchto dat již město má, ale neumí s nimi pracovat, neumí je provázat. Otevřením těchto dat komerčním subjektům se rozvoj města významně urychlí a zvýší se jeho atraktivita. To, jak si naše města vedou, ukazuje letošní Žebříček otevřených dat. Z výsledků vyplývá, že se již v některých městech dalo otevírání dat do pohybu, ale ve srovnání se zahraničím je to stále málo. Opuštění opatrnosti v čase hojných evropských dotací je opravdovou výzvou. Nebojte se získávat a otevřeně publikovat data, nebojte se investovat do internetu věcí! Stačí dodržet zásadu, že každé řešení bude otevřené a že i jeho data budou otevřená a k dispozici třetím stranám. Lepší je nebát se investovat do věcí, které se nemusí úplně zdařit, než z opatrnosti minimalizovat ztráty a promarnit čas, který zbývá do dalších voleb.
David Bárta, šéfredaktor Smart Cities
