Otevřená data přinášejí městu potenciál inovací, nových služeb, významných úspor, optimalizaci procesů či lákají šikovné mladé lidi, aby ve městě podnikali. Otevřená data jsou prvním krokem k chytrému městu.
I v letošním roce byl vytvořen žebříček otevřenosti dat 26 statutárních měst ČR. Opět byl vyhotoven podle metodiky Konceptu inteligentních měst, která umožňuje posoudit otevřenost měst na základě schopnosti publikovat vlastní data otevřeným způsobem. Tato metodika je definována jednotným rámcem indikátorů, které dokáží ohodnotit kvantitu i kvalitu otevřených dat daného města, a tak umožnit jejich srovnání. Indikátory jsou rozděleny do 5 podskupin zahrnujících hodnocení datových sad, metadat, provedení datového portálu a aplikace. Výsledné hodnocení se skládá ze dvou částí: celkového bodového hodnocení kvantity otevřených dat a celkového bodového hodnocení kvality otevřených dat města.
V rámci našeho hodnocení byly posuzovány zvlášť datové sady zveřejňované prostřednictvím mapových portálů provozovaných daným městem a ostatní data. Jako ostatní datové sady byly počítány většinou povinně zveřejňované informace, jako jsou rozpočty, strategické a komunitní plány, informace o odpadovém hospodářství a dále různé informační mapky nebo propagační materiály ve formátech PDF. Do ostatních datových sad naopak nebyly počítány žádné „formuláře ke stažení“ ani uveřejněné vyhlášky nebo zákony.
Žebříček statutárních měst
Z výsledků v minulém roce vyplynulo, že naše statutární města jsou otevřená minimálně. S výjimkou Prahy a Děčína se žádné město ke konceptu otevřených dat nehlásilo. Většinu dat nebylo možno považovat za otevřená data, protože se jednalo pouze o data k zobrazení v mapových portálech nebo o data ve formátech PDF či výjimečně XLS. K datům jen zcela ojediněle existovala metadata.
Následující žebříček ukazuje výsledek hodnocení otevřenosti statutárních měst ke dni 30. 4. 2016. Absolutní čísla jsou doplněná srovnáním s rokem minulým, což ukazuje, v jakých městech se pozitivní změny dějí a jakým tempem. Skokany roku jsou města Plzeň, Brno a Ostrava.
V letošním roce opět zvítězila Praha, která svá data otevřela již v minulém roce a letos počet poskytovaných datových sad navýšila. Otevřená data poskytuje na http://www.geoportalpraha.cz/cs/opendata#.V02WSVcjZsY, kde je v 15 kategoriích k dispozici 107 datových sad. Každá datová sada má svá metadata, a to i ve formátu XML. Publikovaná data lze získat v různých formátech. Ke stažení jsou k dispozici tabulky vrstev pro tyto formáty, knihovny symbolů a fontů. Samozřejmostí je i možnost pokročilého vyhledávání dat.
Na druhém místě se umístila Plzeň. Ta v letošním roce spustila portál https://opendata.plzen.eu, kde je zveřejněno 128 datových sad. Město tak podpořilo koncept otevřených dat. Datové sady jsou rozděleny do devíti kategorií; je zde umožněno vyhledávání, na většinu dat je možno nahlídnout v mapovém portálu Marushka. Ke každému datasetu jsou k dispozici metadata.
Třetí místo obsadilo město Brno, které také udělalo velký pokrok v přístupu k otevřeným datům. Dne 2. 2. 2016 se stalo členem spolku Otevřená města (http://www.otevrenamesta.cz) a zpřístupnilo veřejnosti celkem 48 datových sad, které jsou zveřejněny na portálu DataHub, https://datahub.io/organization/statutarni-mesto-brno.
Zde jsou data kategorizovaná, snadno vyhledatelná a ke všem datovým sadám existují metadata.
Čtvrté místo patří Ostravě. Ta se taktéž zařadila mezi města podporující koncept otevřených dat.
Na portálu http://gisova.ostrava.cz/opendata/ lze nalézt celkem 28 datových sad. Data jsou pěkně uspořádaná v katalogu, lze zde vyhledávat a ke všem sadám existují metadata, která jsou dostupná i ve formátu XML.
Ukázka metadat a dostupných formátů pro datovou sadu „Vrstevnice“:
Na pátém místě se umístilo město Děčín, které v loňském roce skončilo druhé. Svá data poskytuje prostřednictvím http://data.mmdecin.cz, kde jsou uspořádána do 9 sekcí a celkem obsahují 27 datových sad. Metadata jsou taktéž dostupná ke všem sadám, viz obrázek.
Ukázka metadat k datové sadě města Děčín
Města, která se umístila na šestém místě a níže, jsou na tom s otevřeností dat na daleko nižší úrovni než zmíněná první pětice měst. Provozují například mapové portály, kde drtivá většina dat je pouze k nahlížení. Poskytují ke stažení různé materiály, převážně ve formátech PDF nebo DOC, ale na jejich portálech neexistuje jednotné místo, kde by se datové sady shromažďovaly a byly jednoduše přístupné spolu s metadaty.
Města na posledních dvou místech, Teplice a Havířov, mají nízké bodové ohodnocení vzhledem k tomu, že neprovozují mapové portály.
Závěry
Kdybychom si dokázali představit, jak obrovský pozitivní dopad otevření městských dat má na zrychlení rozvoje města, plánování, investice, ekonomiku, zaměstnanost, inovace a celkovou konkurenceschopnost a atraktivitu města, možná by naše města dnes stále nebyla v otevírání dat na začátku. Motivace veřejného sektoru tato data koncepčně využívat a tvořit inovativní služby pro občany je až na výjimky nulová; nikdo nic zadarmo, nad rámec pracovní doby, dělat nebude. Motivace komerčních subjektů, zejména těch nově vzniklých, je obrovská. Podpořit a následně se opřít o tuto sílu je moudrým krokem každého správce veřejného statku.
Nejedná se však jen o městská data, ale také data, o která si město může zažádat u poskytovatelů služeb, například od distributora energií. Mít informace o energetické náročnosti budov je základem pro chytré plánování investic s cílem dosáhnout významných úspor financí i snížení dopadů na životní prostředí. Třetím významným zdrojem dat jsou sami občané. Vytvoření nástrojů, jimiž občané mohou upozorňovat na různé jevy ve městě či dokonce hlasovat, přiměje vedení města k investicím do věcí, které občané opravdu chtějí, což je zcela jistě snem každého politika. Zeptat se svých občanů ale mnoho našich měst zatím neumí. Čtvrtým významným zdrojem dat jsou senzorické sítě internetu věcí. Těmi lze změřit provozní efektivitu města i kvalitu života.
