3. 6. 2015 / Hvězdárna a planetárium Brno / Akce středoevropského významu, jejímž cílem je propojit města České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Rakouska, současně plní úlohu nezávislého fóra, kde lze nalézt inspiraci a dobré rady pro města, jak s konceptem Smart City začít.
Druhého ročníku Konference časopisu Smart Cities se v Brně zúčastnilo na 130 účastníků, mezi nimiž byli i zástupci dvou desítek měst ze čtyř evropských zemí. První blok konference dal prostor významným městům regionu, tj. Vídni, Praze, Bratislavě a Brnu. Na úvodní představení filosofie konceptu Smart Cities šéfredaktorem časopisu navázalo vystoupení zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Františka Kubeše, s představením metodiky konceptu inteligentních měst a s představou ministerstva o dalším rozvoji konceptu v České republice. František Kubeš pak na závěr slavnostně předal hlavnímu řešiteli metodiky, Davidu Bártovi, šéfredaktorovi časopisu a pracovníku CDV, v. v. i. doklad o certifikaci dané metodiky. Ministerstvo by mělo oficiálně text metodiky zveřejnit v nejbližších dnech.
Gustav Lebhart z magistrátu města Vídně následně seznámil účastníky konference s programem otevřených dat a jeho pokročilými výsledky v podobě více než stovky mobilních aplikací usnadňující život občanům i návštěvníkům města a podporující podnikání. Město Vídeň otevřením dat umožnilo vytvořit komerční hodnotu v řádu 550 milionů eur. Jiří Čtyřoký z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy ukázal vzorový přístup k otevírání městských dat. Hlavnímu městu Praha tak po dubnovém otevření velké sady dat právem náleží první příčka v unikátním žebříčku otevřenosti statutárních měst ČR, který časopis Smart Cities sestavil a prezentoval ve svém minulém čísle. Hlavní architektka Bratislavy, Ingrid Konrad, hovořila o hlavních výzvách města, kterými jsou urbánní a energetická koncepce a především schopnost města reagovat na dopady klimatických změn. Bratislava, a nyní celá Střední Evropa, čelí vysokému počtu tropických nocí, které způsobují přehřívání měst či nebezpečnou koncentraci přízemního ozonu. Hlavními příčinami jsou nevhodná urbanistická řešení s nedostatkem vodních prvků a zeleně. Prezentace velkých měst uzavřelo vystoupení Jaroslava Kacera, předsedy Komise Smart City Rady města Brna, který poodhalil celkové pojetí plánované změny interních procesů na městě jako základního kroku zavádění konceptu Smart Cities. Zajímavou prezentací doplnila zástupkyně generálního partnera, společnosti MasterCard, Martina Kirchrátová, následnou diskuzi nad tématem Smart Cities. Vyzdvihla nezbytnost digitalizace služeb, která na jednu stranu zjednodušuje uživatelům používání služby a na druhou stranu přináší cenná data pro vyhodnocení veřejných investic a jejich zlepšování. Česká republika je evropským lídrem v oblasti bezkontaktních plateb, kdy cca 45 % transakcí je prováděno bezkontaktní platební kartou. Tento fakt poukazuje na uživatelskou přitažlivost, a tudíž i potenciál využití bezkontaktních plateb například ve veřejné dopravě.
Dokladem tohoto potenciálu bylo následné vystoupení primátora Plzně Martina Zrzaveckého, který popsal přínosy chytré karty v plzeňské dopravě jako klíčového nástroje pro podporu cestování veřejnou dopravou. Evropské hlavní město kultury tak ukazuje celoevropský trend přechodu odbavování cestujících na elektronické platby.
Podpora udržitelné mobility se však neobejde bez striktní regulace individuální dopravy. Tu je nejlepší řešit skrze regulaci parkování. Zástupce společnosti Eltodo podal cenný vhled do systémového řešení regulace parkování a představil centralizované pojetí informací o parkování podporované systémem chytrého parkování, který společnost Eltodo pilotně zkouší v Praze a Brně.
Zavést vhodnou regulaci parkování či nabídku veřejné dopravy lze pouze v případě dobré znalosti dopravy ve městě. Petr Šenk z Centra dopravního výzkumu, v. v. i. vysvětlil, jak získávat kvalitní data o dopravě a dopravním chování občanů a návštěvníků města pro plánování a řízení dopravy v celé aglomeraci. Poukázal na potřebu dopravních průzkumů, které mají přidanou hodnotu, jen pokud jsou provedeny metodicky správně a jak je důležité, aby města tento rozvojový prvek nepodceňovala ani finančně, ani z hlediska přípravy. Z následné diskuze vyplynulo, jak jsou naše města s ohledem na koncepční dopravní plánování či zavádění podpůrných technologií stále ještě na počátku. Stále je upřednostňován již přežitý přístup budování „potřebné“ dopravní infrastruktury namísto ovlivnění dopravní poptávky a stále chybí i koncepční regulace především individuální dopravy.
Jedním z klíčových startovacích kroků pro realizaci konceptu chytrých měst je otevírání dat. Potenciál tohoto důležitého kroku představil v poutavé prezentaci Ian Jones z magistrátu města Leeds. Ukázal, jak město získalo cenný vhled do cyklistické dopravy a jejích překážek skrze vyvinutou mobilní aplikaci nad daty a mapovými podklady o pohybu cyklistů po městě. Město již nyní profituje z této nové služby tím, že má jasný plán investic do konkrétních cyklistických opatření. Na podobný potenciál ukázal i Jan Cibulka, redaktor Českého rozhlasu Radiožurnál, který hovořil o aplikacích nad daty z veřejné dopravy v Praze, které však neexistují, protože veřejná správa data dosud nezveřejnila. I vítězné město Praha tak v rámci žebříčku otevřených dat má ještě velké možnosti ke zlepšení. Samotný žebříček na závěr představil Jan Sirotek, ze společnosti Clevermaps, partner konference a spoluautor metodiky Koncept inteligentních měst ČR. Žebříček je prvním výsledkem použití metodiky v praxi a ukazuje počáteční stav českých statutárních měst s ohledem na jejich otevřenost, který bude každoročně aktualizován. Po krátké přestávce pokračoval program tematickým blokem nad veřejným prostorem. Ten vzbudil největší diskuzi. Nejdříve byla představena inovativní řešení veřejného prostoru v polské Vratislavi, a to přímo hlavní architektkou města Beatou Urbanowicz, po níž následovaly příklady z Košic, Budapešti, Varšavy a Prahy prezentované partnerem časopisu společností mmcité. Aktuální stav věcí z evropského města kultury 2013 Košic přednesl Rudolf Bauer, bývalý primátor, a to zejména z pohledu vyhodnocení dopadu města kultury na současnou ekonomiku města a pokračující iniciativy kreativního průmyslu. Zástupkyně partnera konference, společnosti HAGS Praha, Ludmila Ericsson, připomněla zásady budování veřejného prostoru s využitím moderních prvků dětských hřišť. Redaktor časopisu Jaroslav Sedlák uzavřel prezentační část ukázkovými příklady, kdy došlo k proměně veřejného prostoru i nepatrným či jednoduchým zásahem.
Na závěr konference vystoupil za hlavního partnera konference, Statutární město Brno, jeho primátor Petr Vokřál: „Téma Smart Cities v současné době přitahuje zájem a generuje mnoho iniciativ. Jsem proto velmi rád, že se právě město Brno stalo místem, kde se tyto iniciativy, znalosti a nadšení propojují, a to nejen na národní, ale také na celoevropské úrovni. Vývoj jihomoravské metropole k chytřejšímu městu totiž představuje jednu z našich hlavních priorit.“
