Pod odbor MA23 města Vídně spadá i inovační strategie, která se zabývá řešeními, jak inovace poptávat. Proto jsme o rozhovor požádali jejího vedoucího Klemense Himpeleho.
Město Vídeň v minulém roce přijalo novou strategii na podporu inovací do roku 2020, která je součástí rámcové strategie smart city do roku 2050. Rámcová strategie smart city staví na třech pilířích – na úspoře zdrojů, zvýšení kvality života a inovacích. Součástí inovační strategie jsou i veřejné zakázky. V současné době víme, že zhruba 2,8 % ze všech veřejných zakázek připadá na zakázky v oblasti inovací.
Pokud by se podařilo tento podíl navýšit, mělo by to pozitivní dopad i na podnikatelský sektor. Ve Vídni funguje projekt Wien win (výhra pro Vídeň), kde je cílem propojit různé veřejné nabídky se soukromým sektorem. Panuje zde totiž přesvědčení, že spousta soukromých firem disponuje řadou inovativních myšlenek a nápadů. Jedním takovým případem byl třeba hasičský robot, který je možné využívat při zásazích u požárů zejména tam, kde jsou zásahové jednotky vystaveny velkému nebezpečí. A vídeňští hasiči se spolupodíleli na jeho vývoji, čímž významně zasáhli do koncepce robota díky své praxi a reálným potřebám hasičů. Chtěli, aby byl návrh mnohem jednodušší a aby robot nedisponoval složitými funkcemi, aby řešení nebylo přetechnizované. Spolupráce tak měla oboustranný pozitivní dopad – hasiči získali praktického pomocníka a firma získala potřebné know-how pro správnou koncepci robota.
U inovativních veřejných zakázek je přístup opačný než u klasických. Není to tak, že by existovalo konkrétní řešení, které bychom poptávali. My necháváme přicházet firmy s inovativními nápady a řešeními a hledíme na to, jak je možné je ve spolupráci s městem realizovat. Samozřejmě že je zde celá řada výzev, ale Vídeň vždy ctí pravidla dle zákona o veřejných zakázkách. Také se změnila kultura.
Dříve město poptávalo konkrétní řešení, například chtělo mít žárovku s konkrétními parametry. U inovativních zakázek je to jinak – tam klademe otázky, nepřicházíme s odpověďmi, a proto můžeme získat mnohdy významně lepší nebo kvalitnější výsledek, o němž jsme sami neuvažovali.
Tato nová kultura se projevila například v zakázce na dodávku elektrobusů. Vídeňský dopravní podnik má cíl jezdit v centru města bez emisí, ale napájecí stanici pro elektrobusy nelze postavit vedle kulturní památky. Proto se došlo k řešení, že poptávané autobusy se budou schopny dobíjet na konečných zastávkách, tj. mimo centrum. Takové technické řešení do té doby nebylo. Zásada výběrového řízení na inovace je jasná: neplatí kritérium nejnižší ceny, ale nejlepší vhodné zadání/řešení. Proto bylo výběrové řízení na nové elektrobusy postaveno na těchto kritériích:
- 45 % cena (zahrnovala i výměnu baterií)
- 25 % technologie (velikost vozidla, počet sedadel atp.)
- 20 % spolehlivost (záruční doba, frekvence údržby)
- 10 % proces dobíjení
Podpora elektromobility je ve Vídni masivní, neboť odpovídá velmi ambiciózním environmentálním cílům města Vídně v rámci úspory zdrojů. Existují přímé dotace i ze strany spolkové vlády, které město Vídeň navyšuje. Jde například o přímou dotaci na nákup nových elektrických taxi vozidel, a to až do výše 8 tisíc eur. Město navíc poskytlo 10 dobíjecích stanic, u kterých prvních 120 taxi dostane na rok elektřinu zdarma. V dalších 6 letech chce město takto podpořit nákup 250 taxi vozidel. Samotná infrastruktura a vozidla ale pro chytré město nestačí. Vídeň proto podporuje vzdělávání – Vídeňský fond podpory zaměstnanců financuje rekvalifikaci zájemců na řidiče taxislužby. To je určitě zajímavý model s ohledem na současné debaty v ČR s přicházející službou Uber či na aktuální nedostatek řidičů veřejné dopravy.
Fond na inovace (WWF)
Inovace jsou pro město Vídeň klíčovým rozvojovým prvkem. Již v roce 2007 si město stanovilo několik cílů, které byly postupně upřesněny, především díky práci na Rámcové strategii smart city. Nová inovační strategie tak pojímá tyto tři základní cíle:
- Město příležitostí: Vídeň poskytuje optimální podmínky pro vznik inovačního potenciálu v metropolitní oblasti.
- Inovativní veřejná správa: Vídeň se zavazuje k inovacím vedeným veřejným sektorem a ke své roli spočívající v utváření, nakupování a využívání inovací v praxi.
- Místo, kde se setkávají různí lidé: Vídeň vytváří příznivé prostředí inovacím a sází na spolupráci a otevřený přístup.
„Město příležitostí“ podporuje roční projekty výzkumu a inovací, které město financuje a následně i vyhodnocuje. Existuje speciální fond (WWF), který dofinancovává výzkum komerčních firem či výzkumných ústavů, a to pravidlem 1+1, tj. přispívá jedním eurem na 1 euro v projektu. Pro kontrolu a výběr projektů má Vídeň poradní výbor, který sestává z několika odborníků z různých profesí a klíčových magistrátních úředníků. WWF je privátním fondem, a to jediným takovým v Rakousku. Komise pro hodnocení projektů je mezinárodní a staví na kritériích vědecké kvality, což jsou čistě věcná kritéria. Určitě se nevybírají projekty podle výše nákladů. V rámci inovativní městské správy cílíme na motivaci úředníků učit se novým věcem, učit se od sebe a mezi odděleními. První výsledky budou zveřejněny v září 2016. V rámci města setkávání cílíme na to, aby se celý svět, firmy různých velikostí potkávaly ve Vídni. Pro rozvoj vzdělanosti obyvatel i budoucích zaměstnanců firem tak existuje například program na podporu technického vzdělávání pedagogů a pedagožek základních a středních škol s ohledem na nové technologie a inovace a jejich využití ve výuce.
IoT a průmysl 4.0
Vídeň také vnímá jako důležité téma internetu věcí a průmyslu 4.0. Kromě již známé inovační čtvrti Aspern, která slouží jako testovací místo pro nové technologie (živá laboratoř města) a je vnímána jako etalon pro městské čtvrtě budoucnosti, se město soustředí i na výrobní postupy skrze „pilot fabrik“, tj. testování automatizace ve výrobních procesech místních firem, které podporuje Hospodářská agentura města Vídně. Vídeň velmi pokročila v řízení dopravy a v podpoře změny dopravního chování tím, že data jednotlivých provozovatelů otevřela. Tím vznikly inovativní mobilní či webové aplikace (např. aplikace Quando), které dokáží porovnat cestovní čas při kombinaci různých dopravních prostředků včetně sdíleného vozidla a navést uživatele na optimální trasu pro daný druh dopravy. Cestování po Vídni je tak jednoduché i bez auta. Vídeň už na otevřených datech získala přes 200 mobilních aplikací, které ulehčují nejen samotný život ve Vídni, ale i plánování a investice města.
Vídeň také zorganizovala v únoru 2016 první idea camp s občany pod názvem Open Space, který má za cíl zlepšit životní a sociální prostředí. Lidé diskutovali o svých představách komunitního života, změnách uličního prostoru a vybavení konkrétních ulic a možných technologiích. Tento workshop přinesl 106 nových myšlenek.
Rozvoj technologií je velmi rychlý, a proto Vídeň ctí zásadní pravidlo pro nakládání s technologiemi: „ve středu pozornosti je vždy člověk“. Vídeň vnímá, že klíčovým aspektem pro správné uchopení technologií je vzdělaný člověk. A to je v multikulturní Vídni opravdová výzva.
Za posledních 15 let přišlo do Vídně 300 tisíc nových obyvatel (což je počet převyšující obyvatele druhého největšího města v Rakousku). Do Vídně jezdí Rakušané studovat, Němci a Východoevropané pracovat. Rodí se více dětí, než umírá lidí. Zlepšuje se celková vzdělanost a kvalifikovanost. Vídeň má nejvíce studentů z německy mluvících zemí, 195 tisíc. Třetina Vídeňanů se narodila v zahraničí. Vídeň se i k uprchlíkům chová podle hesla „kdo ve městě žije, ten je Vídeňan“. Proto nově příchozím poskytuje startovací informační balíčky, které jim například poradí, jaké jsou nájemní podmínky městského bytu či kam docházet na jazykové kurzy. Nečeká na výsledek azylového řízení, ale integruje od prvního okamžiku – okamžité programy pro vzdělávání a rekvalifikaci, děti do školy. Vídeň má i zvláštní školu s 1000 míst pro děti, které již nemohou chodit na základní školu. Posledních dvacet let tak Vídeň svou strategii opírá o znalosti a vědění. Migranti se tak od první chvíle učí soužití v evropském velkoměstě. Proto odbor MA17 přišel s Vídeňskou chartou, tj. diskuzí s občany, jak bychom spolu chtěli žít, jak spoluvytvářet přátelskou podobu městských čtvrtí a jak integrovat občany do spolků a zájmových sdružení.
I v osobě Klemense Himpeleho se odráží vztah Vídně k nově příchozím. Coby Němce ho do Vídně přitáhly široké možnosti uplatnění a vysoká kvalita života a pro město je určitě skvělou vizitkou, že i „cizinec“ může vést tak strategický odbor, jakým je MA23. Ve Vídni totiž dostávají velkou šanci všichni!
Cíle Rámcové strategie smart city města Vídně v oblasti inovací:
- V roce 2050 je Vídeň lídrem v inovacích díky vrcholovému výzkumu, silné ekonomice a vzdělávání.
- V roce 2050 je Vídeň jedním z pěti největších výzkumných a inovačních center v Evropě.
Další cíle:
- Do roku 2030 Vídeň přitáhne další výzkumná oddělení mezinárodních korporací.
- V roce 2030 je Vídeň magnetem pro mezinárodní špičkové vědce a studenty.
- V roce 2030 je trojúhelník Vídeň–Brno–Bratislava jedním z nejpokročilejších přeshraničních regionů s významnými inovacemi a futuristickým přesahem.
- V roce 2050 Vídeň zůstává jedním z deseti top evropských regionů s nejvyšším HDP na hlavu.
- Vídeň dále posílí svou pozici preferovaného města pro umístění hlavního sídla společností podnikajících ve střední a jihovýchodní Evropě.
- Deset tisíc osob ročně si založí ve Vídni firmu, Vídeň se stává nejatraktivnějším městem pro založení startupu v regionu.
- Přímé investiční toky z Vídně a do Vídně budou dvojnásobné oproti roku 2013.
- Podíl technologických výrobků na exportu se do roku 2050 zvýší na 80 % oproti 60% podílu v roce 2012.
