Poměrně častá situace ve větších veřejných institucích v České republice provozujících významnější informační systémy: zadavatel před blížícím se termínem ukončením platnosti licencí, údržby a základní podpory vypisuje Jednotné řízení bez uveřejnění (JŘBU) na jediného možného dodavatele informačního systému. Následuje mediální lynč, kritika opozičních politiků (často spolutvůrců předchozího zadání), poté negativní stanovisko Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který neposuzuje již vynaložené investice (sunk costs), ale především právní čistotu a zachování konkurenčního prostředí. Výsledkem je patová situace a ohrožení fungování instituce, plýtvání veřejnými prostředky a příprava „otevřené“ soutěže, ze které jako vítěz vychází nový dodavatel s vlastním uzavřeným řešením.
Převážná většina státních organizací v České republice je „uzamčena“ do svých informačních systémů, neboť detailní znalosti jsou k dispozici pouze poskytovateli řešení, takže v okamžiku, kdy je nutné zakoupit nové komponenty či licence, lze je zajistit pouze prostřednictvím stejného poskytovatele či v lepším případě prostřednictvím omezeného okruhu poskytovatelů. Nedostatek konkurence logicky vede k vyšším cenám. Evropská komise odhaduje, že až 1,1 miliardy eur ročně se zbytečně ztrácí ve veřejném sektoru právě z důvodu proprietárního uzamčení (tzv. vendor lock-in). Lepší využívání norem či otevřených standardů umožňuje poskytnout alternativní řešení, a tudíž snížit závislost na vendor lock-in. Klíčovým prvkem technologií jsou normy, jež umožňují nastavit rovné podmínky pro všechny dodavatele informačních a komunikačních technologií (ICT), a tím přispět ke zvýšení konkurence a snížení cen. Digitální agenda pro Evropu zmiňuje vendor lock-in jako zásadní problém; bod 23 akčního plánu se zavazuje poskytovat návody ke standardům ICT ve vazbě na veřejné zakázky a pomáhat veřejným orgánům s cílem podpořit účinnost zavádění norem a snížit vendor lock-in. Akční plán je doprovázen praktickým průvodcem, jak lépe využívat standardů v zadávání veřejných zakázek, zejména ve veřejném sektoru. Nicméně je diskutabilní, zda technokraticko-byrokratický přístup vede v reálné praxi k realizaci řešení s menší mírou vendor lock-in. Některé vybrané iniciativy na úrovni městských samospráv v Dánském království, realizované ve spolupráci s evropskými partnery, naznačují potenciál a zajímavou alternativu při využívání otevřených standardů s využitím open source řešení.
Přístup města Aarhus
V lednu 2014 druhé největší dánské město Aarhus přijalo akční plán pro implementaci open source řešení. Plán je součástí širší městské IT strategie a má za cíl zvýšit používání open source softwaru a otevřených standardů a snížit závislost IT odboru na dodavatelích uzamčených řešení (vendor lock-in). Zásady uvedené v akčním plánu byly v souladu s předchozími deklaracemi Rady města Aarhus – v roce 2011 například rada rozhodla, že při nákupu softwaru by jako alternativa měl být vždy zvažován open source software. Jedním z hlavních důvodů, proč obec Aarhus vytvořila open source strategii, je, že volně dostupný software dodržuje nativní otevřené standardy, což je nejdůležitějším předpokladem proto, aby se zabránilo lock-in dodavatele a dosáhlo vyšší interoperability. Další výhoda otevřených standardů spočívá ve využívání modulárních komponentů, které mohou být snadno propojeny podle momentální potřeby organizace. Modularita je neodmyslitelnou vlastností open source softwaru, protože tento software je určen pro sdílení a opětovné využití. Při svých předchozích zkušenostech s otevřeným zdrojovým kódem si již město Aarhus ověřilo, že vývoj softwaru a aktivní účast v open source vyvojářské komunitě „oživuje“ lidi zapojené do vývoje a dále podporuje motivaci, tvořivost, invenci a kompetence související s rozvojem produktů a služeb. Je nutné zdůraznit, že velké množství dánských obcí a jiných veřejných organizací již spoléhá na open source řešení v rámci své infrastruktury. Například dánské veřejné knihovny vytvořily společný systém pro zpřístupnění knižních fondů formou webových služeb na bázi open source. Tento project (TING) je založen na aplikačním rámci Drupal, který Evropská komise používá k vytvoření webové platformy „The New Europe“.
Open source strategie
Podle autorů plánu vyžaduje rostoucí popularita open source softwaru samostatnou strategii, jejímž cílem je maximální využití výhod open source řešení, která následně vedou k minimalizaci provozních, technických a právních rizik. Strategie se především zaměřuje na následující otázky:
- Kde a jak by se měla open source technologie využívat?
- Jak vyhodnotit, schvalovat a řídit jednotlivé open source komponenty a služby?
- Jak podporovat a udržovat vyvinuté komponenty?
- Jak přizpůsobit organizaci spolupráce s open source komunitou?
Akční plán obsahuje taktéž řadu doporučení pro komunální IT manažery a definuje priority open source řešení v IT strategii obce:
- open source software není absolutní náhradou za licencovaný software, ale doplňkem, který může přispět k racionalizaci IT a omezit vendor lock-in v krátkodobém i dlouhodobém horizontu;
- pokrok směrem k open source by neměl ohrozit stabilní provoz IT, a to ani externě ve vztahu k občanům, ani interně pro administrativní pracovníky IT podpory a business procesy;
- všechny běžné služby a aplikace, které vyžadují řízení, jsou provozovány oddělením IT;
- služby a aplikace by měly být zdokumentovány;
- open source by měl podporovat inovativní pracovní místa ve městě Aarhus.
Strategie IT je vytvářena společně v mezioborovém řídicím výboru, v němž jsou zastoupeny všechny odborné útvary.
OS2
OS2 je open source komunita (se sídlem v Aarhusu) otevřená všem dánským veřejným institucím, která podporuje spolupráci, sdílení a digitální vývoj v následujících oblastech:
- vytváření a sdílení digitálních řešení a produktů pro veřejný sektor;
- vytváření a sdílení zdrojů pro rozvoj a účast na projektech v jiných rozvojových komunitách;
- zachování právního vlastnictví zdrojového kódu, obsahu a dokumentace vypracované či darované OS2 komunitě;
- aktivní a otevřená podpora open source řešení a otevřený obsah;
- zpřístupnění informací, systémů a znalostí v kontextu, který je srozumitelný veřejným zaměstnancům a občanům;
- snížení nákladů na digitální řešení.
Otevřené standardy na národní a místní úrovni
V roce 2007 uzavřely vláda Dánského království a dánské samosprávné regiony dohodu o povinném využívání otevřených standardů ve veřejném sektoru. Od 1. ledna 2008 tudíž musí všechny veřejné instituce používat sedm sad otevřených standardů pro nová IT řešení. Dohoda rovněž požaduje, aby úřady byly schopné přijímat textové dokumenty ve dvou otevřených standardech dokumentů. Podle mnohých odborných názorů maří dodavatelé přechod na otevřené standardy umělým zvýšením jejich ceny, a tím nutí obce pokračovat v nákupu uzavřených produktů. Tyto dodávky často vyžadují další proprietární produkty, jako jsou Microsoft Office, Windows atd. – závislosti tak často vznikají spíše z ekonomických než z technických důvodů. Například celonárodní projekt KOMBIT vznikl kvůli vytvoření sdílené platformy služeb na bázi otevřených standardů pro instituce na národní a regionální úrovni. Aby program projektu KOMBIT mohl fungovat s dalšími komunálními technologiemi, bylo taktéž nutné, aby požadavek na používání otevřených standardů byl uplatňován i pro software třetích stran.
Hlavní výsledky, přínosy a dopady
Město Aarhus využívalo open source software již nějakou dobu před spuštěním cílených iniciativ – veřejná knihovna pracuje s otevřeným zdrojovým kódem od roku 2010, platforma s otevřenými daty byla postavena na CKAN (Comprehensive Kerbal Archive Network). Obecně lze říci, že v posledních letech, i díky této iniciativě, významně vzrostl počet open source projektů. Dalším pozitivním vedlejším výsledkem je skutečnost, že organizace musí mnohem více vnímat open source příležitosti na trhu a zvažovat je jako alternativu pro případně využití. Součástí této iniciativy je taktéž návod pro pořizování konkrétního open source softwaru, který obsahuje samostatné sekce zaměřené na tři specifické oblasti (otevřená data, otevřené standardy a zdrojový kód). Tento návod při vedení projektů napomáhá jednotlivým oddělením organizace a zaměstnancům, aby si ověřili, zda pořizovaný software nebo systém je dodáván s otevřenými standardy, otevřenými daty a otevřeným zdrojovým kódem. V současnosti probíhá implementace čtyř open source aplikací: GIMP, Scribus, Inkscape a ProjectLibre. Podle vyjádření zástupců města nejsou tyto aplikace primárně určeny pro úplné nahrazení jiného (uzavřeného) řešení, ale fungují jako alternativa či první volba zaměstnance (podle pokynu nadřízeného) při využití konkrétní funkcionality. Navíc je tímto způsobem zpřístupněn software, který často bývá součástí drahých licenčních balíčků.
Přestože cílem akčního plánu v současné době není vytváření pracovních míst, ale širší využití open source tam, kde to má smysl, existuje shoda mezi odbornými zástupci města, že iniciativa může v dlouhodobém horizontu vytvořit více kvalitních pracovních míst. Open source na úrovni municipalit přináší nutnost zapojení do komunity vývojářů. Aarhus je od roku 2010 součástí komunity TING, v rámci které již realizoval několik open source projektů. OS2 komunita v čele s Aarhusem vytvořila pozici obchodní manažera, který je zároveň umístěn v oddělení zodpovědném za TING, čímž by měla být zajištěna úzká spolupráce mezi těmito dvěma iniciativami. Město se zároveň účastní dalších celonárodních a celoevropských open source komunit a plánuje zřídit tzv. networking group pro zainteresované pracovníky na úrovni města.
Zástupci města realisticky přiznávají, že cílem není zbavit se všech proprietárních aplikací, nýbrž používat open source tam, kde vytváří nejvyšší přidanou hodnotu. Předpokladem pro úspěšnou realizaci je mít podporu klíčových osob s rozhodovacími pravomocemi, vytvoření dokumentů a šíření informací nezbytných k omezení vendor lock-in, a definování konkrétních požadavků na otevřený standard směrem k dodavatelům. Podle zkušenosti města je open source iniciativa nejenom o technické změně, ale stejně důležitá je i změna kultury a myšlení organizace. Přirozený odpor na straně vedoucích pracovníků a zaměstnanců je nevyhnutelný při jakýchkoliv změnách, které mají za cíl změnu zažitých pracovních postupů. Zkušenosti města ukazují, že trpělivým zdůrazňováním skutečnosti, že nabízené open source řešení je objektivně lepší alternativou k licencovanému produktu (nikoliv na pseudofilozofických argumentech), lze tento odpor postupně překonat. Jak přiznávají odborní zástupci města: „Open source nabízí především nový způsob, jak přemýšlet o softwaru, a některým zaměstnancům trvá delší dobu, než se přizpůsobí.“
Způsob implementace open source iniciativy
Akční plán definuje 6 hlavních principů:
1. ANALÝZA
Ne všechny oblasti, ve kterých Aarhus využívá otevřený zdrojový kód, jsou rovnoměrné rozvinuté, proto byla vytvořena podrobná analýza o možnostech implementace a dalšího rozvoje open source řešení, která se zaměřuje na znalost open source, motivaci pro práci s otevřeným zdrojovým kódem a výhrady vůči open source. Cílovými skupinami analýzy jsou management, IT oddělení a technická podpora.
2. KULTURA A KOMPETENCE
Existuje mnoho mýtů o open source vytvářených zaměstnanci a zejména dodavateli. Pro úspěšný přechod na open source je nezbytné překonat negativní vnímání tím, že zaměstnanci získají objektivní informace o možnostech a omezeních open source.
3. KONKRÉTNÍ INICIATIVY
Projekty mohou být iniciovány jak řídicím výborem, tak jednotlivými odděleními úřadu. Řídicí výbor využívá společných prostředků (tzv. dynamické portfolio), zatímco samostatné iniciativy jsou odpovědné z titulu vlastních finančních prostředků, avšak musí být v souladu s obecnými zásadami pro open source/otevřené standardy a celkovou IT architekturou.
4. AKVIZICE A POŽADAVKY
Získávání open source softwaru je odlišné od nákupu licencovaných produktů, zejména s ohledem na právní terminologii a její chápání. Standardy pro IT akvizice, včetně požadavků na otevřené standardy, bude definovat takzvaná bílá kniha.
5. DLOUHODOBÁ STRATEGIE
Strategie Aarhusu je založena na těchto principech:
řešení musí být založena na otevřených standardech;
upřednostňujeme řešení, která nemají za následek opakované platby licenčních poplatků;
trváme na řešeních, která podporují naši nezávislost;
vytvořili jsme společné iniciativy a sítě na podporu cílů tohoto akčního plánu.
6. KOMUNIKACE
Rozvoj open source je důležitou, formální, dlouhodobou strategií města Aarhus, která by měla být komunikována externě i interně. Měl by být vytvořen seznam nejčastějších dotazů k open source a rovněž seznam odpovědných osob – tyto informace je vhodné aktivně sdílet přes intranet a poskytovat obecním IT odborníkům a médiím.
Zdroj: Případová studie města Aarhus
