Věra Palkovská, dlouholetá starostka města Třince, je známa svou nezměrnou aktivitou, silným morálním postojem a odvahou. Je iniciátorkou Třinecké výzvy za vyšší kvalitu staveb z veřejných peněz, která řeší nešvary s výběrem na základě nejnižší ceny. Má za sebou řadu velmi úspěšných projektů a svou práci staví na osobní odpovědnosti ve službě občanům.
Kontinuita a stabilita
Jsem v Radě města Třince od roku 1994 a od roku 2006 stojím v jejím čele. Mým osobním vzorem je Tomáš Baťa, jenž byl odpovědným starostou i podnikatelem. Protože je politika službou občanům, i když se to dnes takto mnohdy nevnímá, musí být starosta této službě oddaný, starat se o město, a to vyžaduje být z 90 % manažerem a jen z 10 % politikem. Je důležité nehledět jen na „ekonomickou výtěžnost“, ale i na budování společenství a vztahu k městu a ke svému okolí. Budování prostředí, ve kterém se pracuje i odpočívá. Chytré město může vzniknout jen díky osobní odpovědnosti a stabilnímu dlouhodobému plánu rozvoje. Podobné odpovědnosti, s jakou přistupujete k penězům, jež jste si vydělali sami. Máte k nim jiný vztah, než když „jen rozdělujete“ ty cizí (veřejné). Proto jsme i při budování místní průmyslové zóny pečlivě vybírali firmy nejen z hlediska momentálního finančního přínosu, ale i dlouhodobé perspektivy, která staví především na vztahu k danému místu a tradici. I proto byla naše průmyslová zóna, řešená jako PPP (Public Private Partnership, tedy ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru), vybrána jako vzorová a získala řadu ocenění, kromě jiných například Brownfield roku. Na zcela zaplněné ploše 20 ha naleznete průmyslové podniky i chráněnou dílnu, celkem 1700 pracovních míst. Firmy zde podnikající jsou dlouhodobými partnery města a město s nimi připravuje společné investice a programy, především v oblasti kultury a sportu. Průmyslová zóna je plná a působí zde firmy, které projevují společenskou odpovědnost – podporují místní klub důchodců či stacionář, což je v českých poměrech u zahraničních investorů neobvyklé.
Odmítli jsme například dále jednat o nabídce jedné německé firmy na 400 pracovních míst. Firma nebyla k životnímu prostředí šetrná a navíc chtěla stěhovat svou továrnu z Německa k nám, což je varující signál, že po vyčerpání daňových a jiných výhod ji přestěhuje dále na východ. V dané chvíli by to tak byl úspěch, ale v dlouhodobé perspektivě by se jednalo o špatné rozhodnutí. Chytré řešení tak spočívá ve vidění dlouhodobých přínosů, ne v okamžitém zisku. A tento přístup se Třinci bohatě vyplácí.
Proto město podporuje občany v progresivních investicích, například do výměny kotlů, a dorovnává státní dotace. Stát přispívá 85 %, kraj 5 % a město také 5 %, takže každý, kdo o výměnu kotle zažádal, dostal 95 % investice nazpátek. V kraji s nízkými příjmy tak motivujeme i ty, kteří by na takovou investici nikdy nedosáhli, přestože jsou většinou mezi těmi nejvíce potřebnými. Kvalitě života ve městě to prospívá a přispíváme k ní všichni.
Umět se domluvit
Mým druhým vzorem je Karol Wojtyła, tedy papež Jan Pavel II., který vždy hledal cesty, jak se s druhými domluvit. A to je i druhý pilíř tvorby chytrého města – umět se domluvit, hledat společné přínosy a modely spolupráce. Starosta si musí být vědom, že jeho úlohou je propojovat lokální zájmy a hledat řešení, jak nejlépe s možnými „vydělanými“ prostředky naložit.
Třinec letos slaví 85 let od získání statutu města. K jeho vzniku přispěly dva významné mezníky – založení Třineckých železáren a vybudování Košicko-bohumínské železnice. Zásadní roli v přeměně našeho města na centrum regionu sehrály v novodobé historii Třinecké železárny. Město a huť jsou spojeny takřka pupeční šňůrou, podnik je největším zaměstnavatelem v celém regionu a mezi městem a železárnami úspěšně funguje už mnoho let vzájemná spolupráce. Fabrika se nachází prakticky v těsné blízkosti kostela a školy. Významnou roli pro Třinec sehrálo také vybudování Košicko-bohumínské dráhy. Železniční stanici máme nejen u železáren, ale od roku 2013 také přímo v centru města. Pojali jsme to jako výhodu: regionální vlaky i rychlíky nám zastavují u náměstí na dnes již moderní železniční stanici, a lidé tak mohou nechat svá auta doma a přijet veřejnou dopravou. Městem prochází i hranice s Polskem, což opět nevnímáme jako bariéru, ale jako příležitost ke spolupráci, například skrze přeshraniční rozvojové projekty s partnerskými městy Bielskem-Białou a Žilinou.
Odvaha
V našem městě žije mnoho národností, což je opět velká výhoda. Existuje tu totiž přirozená soutěživost, kdo danou věc vykoná lépe. Člověk až žasne, že na tak malém prostoru existuje tolik schopných lidí – od hokeje, atletiky, gymnastiky přes kulturu, hudbu po podnikatelské počiny. To je dáno obrovskou touhou jít dopředu, tahem na branku a také tradicí – lidé jsou tu hodně svázáni s regionem, neradi se stěhují. Máme pocit, že k tomuto regionu patříme. Takový silný citově emociální vztah spojený s odvahou je pro město důležitým základem pro budoucnost, proto věřím, že se nám v Třinci podaří vytvořit chytré město. Chceme být v tomto ohledu lídrem, vzorem pro menší česká města.
O své město však chceme pečovat nejen citem, ale i rozumem. Pro každou ze čtyř oblastí našeho konceptu – správu města, mobilitu, životní prostředí a informační technologie – proto již máme zpracován souhrn provázaných investic a projektů. Chytré město pro nás znamená zavedení elektronických služeb a aplikací, sbírání, vyhodnocování a zveřejňování dat o městě. Budeme podporovat investice do obnovitelných zdrojů, zelené infrastruktury a čistého ovzduší, elektromobility a dalších alternativních způsobů dopravy. To vše musí být podpořeno zavedením moderních systémů a technologií.
Třinec se na koncept chytrého města již dlouhou dobu připravuje, přípravě plánů věnovalo město několik posledních měsíců. Navazují na dřívější povedené projekty v oblasti cyklodopravy, železniční dopravy, elektromobility nebo životního prostředí. Ve městě se dlouhodobě daří zlepšovat ovzduší, spolu s partnery se povedlo uskutečnit velké dopravní projekty a rozestavěný obchvat města brzy odlehčí dopravě i vzduchu. Koncept zahrnuje například zajištění nákupu autobusů na elektřinu, pořízení dobíjecích stanic pro autobusy i auta. Město propojí dopravní terminály sítí chytrých zastávek, aktuální data o provozu budou dostupná pro cestující i řidiče. Chystáme také úpravy cyklistických tras ve městě i v jeho okolí.
Město také dlouhodobě podporuje transparentní řízení, zavádí například standardizovanou přípravu projektů v procesu BIM (Building Information Modeling, informační model budovy). Dokladem, že jde Třinec správnou cestou, je i aktuální ocenění Město pro byznys Moravskoslezského kraje.
