Aktuální trendy v tvorbě strategických rozvojových dokumentů měst postupně rozvíjejí participativní přístup do podoby spoluvytváření („co-creating“) a sdílené zodpovědnosti za jejich následnou realizaci. K tomu nás však ještě čeká dlouhá cesta. Při hledání způsobu, jak umožnit lidem měnit své město, jsou přitažlivou formou komunikace pocitové mapy – dokážou obyvatele zaujmout, nejsou pro ně příliš časově náročné a zároveň umožní městu získat od lidí zajímavé informace, se kterými lze v rámci přípravy strategického dokumentu dále pracovat. Proto jsme tuto formu participace využili i v Brně a otevřeli jsme tím široké veřejnosti přípravu nové Strategie pro Brno.
Stát se součástí tradiční akce
Pro snadnější zapojení účastníků do tvorby Pocitové mapy Brna jsme využili dnes již tradiční akci „Týden města“, která každoročně probouzí zájem Brňanů o město a dění kolem nich. V rámci jednoho květnového týdne lidé oživují ulice a náměstí kulturními a sousedskými aktivitami. Ulice se tak mění na společné prostory pro sdílení, setkávání i zábavu. Na jednom z živých brněnských náměstí jsme umístili stánek města, u kterého se lidé mohli zastavit a odpovědět na naše otázky. Do „papírové“ mapy města Brna a jeho centra mohl každý zájemce umístit celkem 6 barevných špendlíků, kterými označoval místa, kde se mu ve městě líbí, nelíbí, kde rád tráví volný čas, kde by chtěl bydlet, kde je na město hrdý a kde by to ve městě chtěl naopak změnit. Obdobně fungovala i elektronická verze na internetu, ve které mohli zájemci v průběhu měsíce června označit ke každé z otázek až tři místa.
V průběhu čtyř dní workshopu v ulicích se do vytváření pocitové mapy zapojilo zhruba tisíc lidí, dalších více než tisíc účastníků se následně připojilo v rámci online verze. Celkem jsme tak získali informace od více než dvou tisíc obyvatel či návštěvníků města. Zastoupení mužů a žen bylo relativně vyvážené, výrazněji zastoupeny byly mladší věkové skupiny (do 30, resp. 45 let) a lidé s vyšším vzděláním (primárně vysokoškoláci a středoškoláci). Díky prostoru pro volný komentář bylo sesbíráno také asi šest set názorů a komentářů, v nichž lidé zmiňovali pozitiva i negativa města, svá očekávání a přání.
Kde se lidem v Brně líbí, tam také rádi tráví volný čas
Mezi místy, kde se lidem v Brně líbí, figurují tradiční ikony města – hrad Špilberk, katedrála Petrov a parky v širším centru města. Pozitivně jsou hodnocena i náměstí v centru – Zelný trh či náměstí Svobody, část Moravského náměstí před kinem Scala, dále nově upravené prostranství před Janáčkovým divadlem či nové „společenské“ srdce Brna na Jakubském náměstí. Z lokalit mimo centrum se lidem nejvíce líbí na Brněnské přehradě a v jejím okolí i v brněnských příměstských lesích (zejména v oboře Holedná, na Hádech nebo v Mariánském údolí). Je zřejmé, že lidé si cení dobrého rekreačního zázemí, které město Brno má. V komentářích pak lidé vnímají a oceňují zlepšující se situaci města, oživení centra i výhody Brna jako „malého velkého města“. K udržení obyvatel v centru města jsou pak jasným klíčem dobře navržená veřejná prostranství a parkové plochy, kterých by však mělo být dle mínění respondentů ještě více, a rozvoj v tomto směru chtějí místní obyvatelé i pro brněnské řeky a nábřeží.
Hrdost na historické i moderní Brno
Pocit hrdosti v lidech podle očekávání vzbuzují brněnské historické dominanty Špilberk a Petrov i výše uvedená náměstí v centru města. K těmto místům navíc přibývá ikona moderní architektury – vila Tugendhat. Hrdí jsou lidé i na areál brněnského výstaviště. Na mapě se objevily také stále se rozrůstající oblasti města spojené se vzděláváním, vědou a výzkumem – kampus Masarykovy univerzity či Technologický park Vysokého učení technického.
Kde bydlet?
Z hlediska bydlení jsou odpovědi lidí nejpestřejší ze všech položených otázek. Pozitivní zprávou je, že řada lidí je spokojena s místem, ve kterém bydlí. Vysněnou lokalitou pro bydlení jsou Černá Pole, lidé by ale rádi bydleli také přímo v centru či širším centru města směrem na sever či v Masarykově čtvrti. Ztělesněním touhy Brňanů bydlet v zeleni přímo v centru města je ulice Pellicova, nacházející se přímo pod Špilberkem. Velmi dobře však dopadla z hlediska bydlení také vybraná brněnská sídliště v čele s Lesnou, pozitivně je vnímáno také bydlení v dalších sídlištích obklopených lesnatou příměstskou krajinou. Potvrdila se tak i v jiných výzkumech nastíněná severo-jižní osa města, dělící Brno na atraktivní sever a méně atraktivní jižní část.
Věčné téma brněnského nádraží a „Bronxu“
Jednoznačným vítězem v odpovědích na otázky, kde se lidem v Brně nelíbí a kde by to chtěli změnit, je brněnské Hlavní nádraží a jeho okolí, případně i lokalita tzv. Jižního centra. Komentáře účastníků k dlouhodobě diskutované poloze nádraží byly obojího typu – přesunout i ponechat, komentáře k prostoru před nádražím jsou však jednoznačné. Lidé toto prostranství vnímají jako špatnou vizitku města, jako špinavý a nebezpečný prostor. Druhou nejčastěji uváděnou lokalitou, která se lidem nelíbí a vyžaduje podle jejich názoru změnu, je oblast kolem ulic Cejl a Bratislavská, která je v myslích obyvatel města spojována se sociálním vyloučením. Negativně je hodnoceno i hlavní autobusové nádraží Zvonařka a významné přestupní uzly – Mendlovo náměstí a Stará Osada. Změnu by lidé uvítali i v případě zchátralého fotbalového stadionu „za Lužánkami“. Celkově jsou lidé nespokojeni zejména s dopravní situací (město přeplněné auty, problém s parkováním či nedostatek cyklostezek) a nedostatečnou čistotou města.
Tvorba pocitové mapy zaujala
Důležité pro společné utváření a zlepšování města Brna je, že lidé se do tvorby mapy aktivně zapojovali a oceňovali zájem města o jejich názory. V rámci akce v ulicích ani na webu jsme se prakticky nesetkali s negativní reakcí. Lidé vyjadřovali přání, aby výsledky byly k užitku města a nezapadly, i ochotu zapojit se do dalších aktivit.
V současnosti je pro všechny zájemce k dispozici elektronická verze výstupů v interaktivní formě (www.pocitovemapy.cz/brno-2016) a podrobné komentáře k jednotlivým tématům. Tyto výstupy jsou doplněny informacemi o připravovaných změnách u negativně hodnocených míst, které jsou zveřejněny na webových stránkách města www.brno.cz/strategie. Na podzim budou výsledky pocitové mapy a podrobnější informace k přípravě nové Strategie pro Brno prezentovány v brněnském časopisu Metropolitan a na výstavě v Urban Centru (centru pro prezentaci rozvojových projektů města). Pocitová mapa Brna přinesla inspirativní výstupy a mimo jiné potvrdila, že zapojení veřejnosti do přípravy strategických dokumentů má skutečně smysl a Brňané je vítají. Ať už se bude jednat o ankety, soutěže, průzkumy, veřejné debaty či komentované tematické procházky městem – aktivity pro zapojení široké veřejnosti budou tvořit významnou část přípravy nové Strategie pro Brno.
Mentální mapy patří do oboru zvaného behaviorální geografie, jenž se zabývá studiem chování jednotlivců v prostoru a především jejich vnímáním místa, výběrem lokality či volbou trasy. Geografové je začali využívat již v 60. letech 20. století jako vyjádření percepce města či ke studiu prostorových preferencí obyvatel. Mentální mapy jsou uložené ve vědomí člověka, kde jsou celý život formovány, upravovány, zpřesňovány, ale i zapomínány. Jedná se tedy o subjektivní názor autora na daný geografický prostor – například město či sídliště. Jedním z prvních příkladů využití mentálních map v regionálním rozvoji u nás, v té době ještě v papírové verzi, byla příprava územního plánu Klášterce nad Ohří v roce 1998.
Pocitové mapy jsou podskupinou mentálních map a jejich výzkum i využití je jedním z nových geografických trendů. V zahraničí jsou pocitové mapy používány například pro analýzy bezpečnosti (Maďarsko), turistických preferencí (Rakousko) či v participativním plánování veřejného prostoru (Finsko). V České republice se v současné době studiu a praktickému použití pocitových map v plánování měst zabývají například odborníci na Katedře rozvojových studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst ČR vyvíjejí online aplikaci PocitoveMapy.cz, která umožňuje sběr a vizualizaci pocitových preferencí občanů v jednotlivých městech a která byla také použita pro tvorbu pocitové mapy Brna.
