Brno možná bude smart metropolí mezi Bratislavou, Vídní a Prahou. Větší integrita s těmito sousedními městy by Brnu mohla jen pomoci. Chybějící kvalitní dopravní propojení však tento potenciál Brna devalvuje. Po 8 letech má Brno zcela nové zastupitelstvo v čele s novým primátorem, Petrem Vokřálem, kterého jsme oslovili, aby formuloval svou vizi pro Brno.
Na úvod jednu holistickou. V jakém Brně byste se chtěl za 20 let probudit, v jaké město by podle Vás mohlo Brno za příštích 20 let vyrůst?
Pokud bych si mohl něco přát, potom abych se neprobudil do Batmanova města Gotham, kde vládne Joker a kultura společnosti je postavena na strachu, touze po materiálních statcích a moci. Města občanů rezignujících na vše, co se kolem děje. Chtěl bych město s přátelskou atmosférou, kde bude normální se zajímat jeden o druhého, o problémy a věci okolo nás. Kde lidé budou důvěřovat těm, kteří toto město povedou, protože ti jim budou naslouchat a budou konat pro společnou lepší budoucnost. Ale to je zatím jen sen.
Brno je klíčovým místem celého regionu a významnou dopravní tepnou mezi Východem a Západem, ale i Severem a Jihem. Z obchodního hlediska by tak mohlo být lukrativním místem s vysokým potenciálem růstu. Hlavní překážkou je ale neexistence rozvojového plánu města na dalších 20 let a kauza majetkových machinací s pozemky související s přesunem hlavního nádraží. Hlavní nádraží je bránou do města a jeho podoba je klíčová pro první dojem návštěvníka či investora o Brně, a ten je momentálně odpuzující. Rozvoj města je tak dlouhodobě blokován právě touto kauzou. Máte nějaký funkční recept nebo plán, jak tento brněnský gordický uzel rozplést?
Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Rozdělil bych odpověď na tři části. Nejedná se totiž jen o technický problém. První je komunikace. Veřejnost je již znechucena přístupem vedení města. Právě díky některým jeho podivným krokům je stále ostražitější a podezřívavější. A přitom se zdaleka nemusí jednat o špatná řešení. I z těchto důvodů se město dostalo do situace, kdy bude muset vyhlásit k této problematice referendum. Já jsem přesvědčený, že k tomu nemuselo dojít. Řešení je poměrně jednoduché. Zapojit adekvátním způsobem veřejnost do diskuze a trvale komunikovat dílčí kroky přípravy. Dnes je to do značné míry emocionální záležitost.
Druhá část odpovědi je složitější. Je totiž třeba připravit opravdu srovnatelné podklady pro všechny varianty a ty nechat posoudit odborníky i veřejností. Varianty bude třeba dopracovat se všemi dopady na rozvoj města a hlavně na rozpočet města. A jak bývá obvyklé, kritickým faktorem se, alespoň z dnešního pohledu, stává čas. Bude totiž třeba rozhodnout rychle, aby bylo možné zajistit maximum prostředků z fondů EU. Rychle v tomto případě znamená v průběhu roku 2016! V prvním čtvrtletí tohoto roku totiž budou hotovy zmíněné analýzy, a naším úkolem tak bude na jejich základě do konce roku 2016 skutečně rozhodnout. Jen tak bude možné projekt dokončit mezi roky 2025–2030. A tady se dostávám ke kritické otázce „Co bude do té doby?“
A to je třetí, pro toto období kritická, část odpovědi. Musíme okamžitě zahájit jednání s Ministerstvem dopravy a jeho složkami a nechat vypracovat koncept revitalizace stávajících prostor. Není vůbec myslitelné, aby v 21. století přijížděli obyvatelé a návštěvníci Brna do tak odpudivých a naprosto nevyhovujících prostor, kde si můžeme o bezbariérových přístupech, přívětivosti a moderním funkčním vzhledu nechat jen zdát. A tady bychom chtěli využít právě potenciálu odborné veřejnosti a zapojit ji do tvorby koncepce alespoň přednádražního prostoru, který zcela spadá do odpovědnosti města.
Nešvary předchozího vedení jsou silně promítnuty i do městských provozních organizací. Mohl byste nastínit i představu, jak budete městské podniky transformovat? Zástupci města Vídně formulovali na brněnské konferenci asociace Eurocities v září 2014, že prvním krokem k pokroku je osobní odpovědnost, je tento způsob pro Vás relevantní?
Chceme tyto organizace profesionalizovat, a k tomu jednoznačně patří i vysoká míra osobní odpovědnosti. Připravujeme zásadní odpolitizování chodu firem; přímé přenesení kompetencí, ale i plné osobní odpovědnosti za fungování společností do představenstev, která chceme v krátké budoucnosti zcela odpolitizovat. Spolu s tímto krokem posílíme úlohu dozorčích rad, jako orgánů definujících strategická a politická směrování a následně kontrolu jejich naplňování. Koncept chceme připravit v průběhu 6 měsíců. Spolu s tímto konceptem připravujeme systém řízení společností jako holdingu. Je neuvěřitelné, že každá společnost si žije svým životem, neexistuje žádný konsolidovaný pohled na jejich fungování, ani systém využití všech výhod, které holdingové řízení skýtá.
Město Brno má velmi silné zázemí právě v akademickém sektoru, je to vysokoškolské centrum a sídla zde mají i některé výzkumné ústavy. Město Vídeň ze vztahů s místními odborníky trvale profituje a tito jsou dokonce součástí rozhodovacích procesů města. Mohl byste uvést konkrétní představu o budoucí spolupráci s brněnskými univerzitami a výzkumnými ústavy?
Celý koncept smart city chceme postavit právě na takové spolupráci. Město navíc již je součástí struktur vytvořených za účasti univerzit. Jen zatím, z mého pohledu, toho nedokázalo využít. Toto chceme změnit. Chceme v průběhu první poloviny roku 2015 definovat strategické cíle a vyzvat instituce a další vědecké kapacity na participaci na jejich realizaci. Věřím, že se jedná o obrovský potenciál pro zrychlení cesty směrem k modernímu a skutečně „chytrému“ městu.
Chytré město Vídeň se přímo nabízí k úzké spolupráci, inspirace z jejich práce by mohla městu Brnu velmi pomoci. Dokážete si ve své vizi představit, že by i město Brno postavilo ne jen jeden chytrý dům, ale celou inovativní čtvrť, pro kterou by se uspořádala světově otevřená urbanistická soutěž?
Ve Vídni budeme hledat celou řadu inspirací. Z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že Vídeň je jedno z nejlépe fungujících měst, co znám. V tomto máme v Brně naopak obrovský potenciál pro seberealizaci:-). Například takzvané Jižní centrum je přesně tou oblastí, jejíž řešení by mělo být příkladem. Doba se změnila. Brno musí revidovat některé své historické představy. Pro tuto revizi budeme hledat oporu v podobných otevřených urbanistických soutěžích. Diskuze o takovém přístupu mezi našimi partnery již započala.
Město Brno nemá dlouhodobou energetickou koncepci, což ve světle energeticko-environmentálních cílů EU 20-20-20 je značný nedostatek. Dokázal byste si i zde představit, že po vzoru Vídně uspořádáte elektronickou aukci na nákup solárních panelů s participací občanů?
Úplně první krok musí vést k vytvoření dlouhodobě udržitelné energetické koncepci se zapojením všech možných ekologických řešení, která mohou navíc přinést řadu úspor. V této koncepci musíme dobře uvážit úlohu všech stávajících zdrojů a nastavit investiční priority do budoucna. Nelze nekoncepčním způsobem zkoušet zachránit některé společnosti a vytvářet prostor pro opět nekoncepční rozvoj individuálních zdrojů. Pokud se nám tento úkol podaří a taková koncepce skutečně vznikne, budeme zcela jistě zvažovat model financování s participací občanů. Kromě ekonomických aspektů dojde z mého pohledu k daleko vyšší identifikaci občanů, jako spoluinvestorů, s konkrétními projekty. Tento přístup chceme využít i v jiných oblastech.
Předchozí primátor Roman Onderka v předvolební kampani mimo jiné formuloval svou vizi Brna jako města průjezdného. Budete také směřovat k podpoře individuální dopravy ve městě, jak to činili Vaši předchůdci?
Pokud myslíte průjezdné třeba na kole, potom zcela určitě. Ale takto to asi nebylo myšleno. Zcela jistě nelze znemožnit průjezd městem osobním vozidlem. Ale na druhou stranu musí vzniknout komplexní systém dopravy postavený na dobře fungující MHD, systému záchytných parkovišť a parkování v centru, motivujícím v daleko širší míře využívat MHD, resp. alternativní dopravu, která je zcela potlačena. Ale opět hovoříme o kultuře a vnímání lidí. Pokud bude cesta autem otázka prestiže, resp. cestování MHD čímsi ponižujícím, bude se nám hledat cesta výrazně hůře.
Jiná etablovaná politická strana přišla s volebním tahákem na řešení rezidenčního parkování. Parkování je dlouhodobým problémem Brna a momentálně se uvažuje o stavbě dalších parkovacích domů, které indukují další poptávku po individuální dopravě, takže problém spíše eskalují, než řeší. Máte konkrétní představu, jak byste parkování řešil?
Myslím si, že budování parkovacích domů není negativní jev. Musí ale být součástí fungujícího systému regulujícího dopravu v klidu. V celé Evropě se budují. I ve Vídni mohu, pokud chci a mám na to, zaparkovat přímo v centru. Stejně tak třeba v Salcburku, Mnichově, Stockholmu a podobně. Zejména pro návštěvníky města je to určitá pomoc. Ale zároveň velmi nákladná. 1 hodina v centru Vídně stojí mezi 3-4 Eury. Cena ale není jediné řešení. Musí vzniknout funkční systém. Včetně rezidenčního parkování, informačních systémů, webových aplikací a navigačního systému, který mi dá šanci najít pro mne v dané chvíli a dle mých potřeb vhodné parkování. Vzorů je řada. Není třeba vymýšlet vymyšlené. Proto je nepochopitelné, že se Brno z tohoto pohledu nachází v minulém století.
Aby se město mohlo smysluplně rozvíjet po stránce urbanistické a architektonické, potřebuje mít jasně ukotvenou představu o své budoucí podobě. Je k naplnění tohoto cíle nutná funkce hlavního architekta města? Jak jeho úlohu a možnou podobu jeho úřadu vnímáte?
Zcela jistě chceme vytvořit Útvar hlavního architekta. Tento útvar musí být koncepční a respektovanou autoritou při definování urbanistických vizí a plánů rozvoje města. Měl by být mimo jiné hybatelem přípravy nového územního plánu, který město Brno zcela jistě potřebuje.
Jak vnímáte roli neziskového sektoru a občanských iniciativ při definování priorit rozvoje města a při jejich naplňování? Máte osobní zkušenost ze spolupráce s neziskovými organizacemi a angažovanými občany?
Neziskový sektor vnímám jako výrazný potenciál pro rozvoj města. Bohužel město s tímto potenciálem neumělo pracovat, a tak je obecně vnímán jako něco negativního. Město nenaslouchalo a arogancí často skrývalo nedostatek argumentů. A to je škoda. Z mého pohledu a prvních zkušeností z jednání s koaličními partnery budeme zapojovat veřejný názor v daleko širší míře do definice potřeb města, názoru na specifické projekty a problémy města. Jsem přesvědčen, že tímto budeme daleko lépe schopni předcházet komunikačním konfliktům, kterým město muselo v minulosti čelit, a přitom čerpat z bohatých názorových zdrojů a zkušeností občanské společnosti. A třeba se tak i vyhnout roky trvajícím animozitám mezi reprezentací města a občanskými iniciativami.
