Při přípravě projektů pro Evropské hlavní město kultury se v Plzni vedle větších či menších kulturních akcí začaly rozvíjet také dlouhodobě cílené komunitní aktivity ve veřejném prostoru. Vybízelo k tomu i jedno z kritérií přihlášky ke kandidatuře, které požadovalo zapojení občanů prostřednictvím udržitelných projektů. Ačkoliv je potřeba takovéto aktivity budovat postupně a zpočátku jsou hůře viditelné, v průběhu času v daném místě zanechávají hlubokou a trvalou stopu.
V roce 2012 jsme se spolu s kulturní manažerkou Alexandrou Brabcovou a architektem Petrem Klímou pokusili naplnit prostou ideu: Místo, kde žijeme – jeho architektonická kvalita, komunitní sounáležitost i úroveň péče o něj – je nedílnou součástí naší kultury, ovlivňuje kvalitu našeho života a vypovídá o úrovni naší společnosti. V případě Plzně šlo o ožehavé téma – ještě před několika lety skutečně nebyla příkladem kvalitní současné architektury nebo kultivovaného veřejného prostranství.
V týmu Plzně 2015 nazvaném „Veřejný prostor a společenství“ jsme zformovali ucelenou koncepci autorských i přejatých projektů soustředících se jak na samotnou popularizaci architektury (průvodce Plzeňský architektonický manuál) či audit nerealizovaných projektů pro město (Virtuální Plzeň), tak participačních projektů cílících na místní komunitu. Pro postupné zvýšení kvality života ve městě se ukázalo zásadním posílit zájem občanů o to, co se s jejich městským prostředím děje. Pomocí otevřené výzvy Pěstuj prostor tak dostali možnost zapojit se do přemýšlení a plánování rozvoje veřejných prostranství a zároveň přímo do jejich samotných úprav.
Pěstuj prostor
První ročník výzvy Pěstuj prostor byl vyhlášen na podzim 2012. Zprávy v novinách i letáky v kavárnách lákaly občany, aby přihlásili své nápady na drobná zlepšení veřejného prostoru. Když se v březnu 2013 vyhlašovaly výsledky tohoto ročníku, vybírala porota z 83 podnětů a v součtu se dvěma navazujícími ročníky se jich sešlo celkem 234. Třetí ročník už pořádal nově vzniklý spolek Pěstuj prostor, ve který se projekt transformoval právě z důvodu dlouhodobé udržitelnosti.
Naším záměrem nebylo pouze aktivovat občany, ale i vzájemně propojit organizace a jednotlivce, kteří již na tomto poli – zatím spíše fragmentovaně – působili. Jako virtuální střecha, která poskytne zázemí pro více organizací, byl navržen portál prostor.plzne.cz. Dnes se zde nachází 10 různých projektů realizovaných třemi organizacemi včetně mapových platforem, jakou je například Zelená mapa Plzně. Portál nabízí i elektronické zadávání podnětů nebo publikování zpráv z oblasti veřejného prostoru.
Od začátku jsme si byli vědomi toho, že samotná výzva potřebuje souběžné podpůrné aktivity, které pomohou naplnit její potenciál. Paralelně s jejím vyhlášením tak vznikl vzdělávací program, jehož cílem je zvyšovat povědomí občanů (potenciálních autorů podnětů) v oblasti architektury a veřejného prostoru. Jejich motivaci posilují energičtí hosté, kteří ukazují zkušenosti z jiných míst a popisují vlastní procesy proměn. A aby nápady občanů nezůstaly jen v rovině konceptu, stala se třetí součástí programu série komunitně pojatých realizací.
Projekt Pěstuj prostor je postaven na vzájemné spolupráci veřejnosti, městských organizací a externích odborníků. Výzva není kritickým nástrojem k pranýřování města, ale občanskou zpětnou vazbou a zdrojem nápadů ke zlepšení. Město je od začátku kmenovým partnerem výzvy – 3 ze 7 porotců odborné poroty jsou členy městských organizací (Útvaru koncepce a rozvoje, Správy veřejného statku a dalších), zatímco zbývající 4 porotci jsou nominováni z řad nezávislých odborníků, kteří svým zaměřením společně obsáhnou oblast architektury, sociologie, umění a práce s komunitou. Občané nejsou vyzýváni „dejte nám nápady a my za vás vše uděláme,“ mottem programu naopak je „vaše nápady se pokusíme zrealizovat společně s vámi“.
Výzva měla hmatatelné úspěchy hned v prvním roce, kdy během námi pořádaného mezinárodního workcampu pomohlo Plzeňanům zrealizovat jejich nápady patnáct dobrovolníků z celého světa. Ve spolupráci se sdružením Envic zpřístupnili zarostlý sad poblíž centra Plzně – tzv. Zapomenutou zahradu, která se následně stala místem sousedských setkávání včetně populárních Slavností jablek. Dobrovolníci pak pokračovali pracemi na zemním valu u řeky Radbuzy, kde do haldy zeminy a stavební suti vyřezali přístupové schodiště s rampou, aby se na jejím vrcholu daly pořádat veřejné akce. Uspořádali jsme zde přednáškový cyklus na téma Řeka ve městě, několik koncertů či besedu o saunách zakončenou saunováním a koupelí v řece Radbuze. Další projekt Envicu, podpořený z výzvy Pěstuj prostor, později nabídl návštěvníkům „zemníku“ zapůjčení sportovního náčiní, hudebních nástrojů, knížek nebo i jen možnost napsat někomu vzkaz.
Druhý ročník Pěstuj prostor výrazně posílilo spuštění grantové výzvy. I relativně malé peníze (obvykle 300–500 tisíc Kč na 8–10 projektů v ročníku) pomohly rozpohybovat plzeňskou komunitu. Na rozdíl od běžných grantových schémat mohli dosud nezkušení žadatelé své projekty pravidelně konzultovat a nemuseli se obávat, že kvůli drobné účetní chybě uhradí náklady ze svého. Z výzvy vzešel projekt Křížky a vetřelci, jehož iniciátoři po vzoru celorepublikové iniciativy Vetřelci a volavky mapují ve městě umění ve veřejném prostoru z období let 1968–1989, ale také starší díla a drobné sakrální památky. Po roce a půl fungování takto zmapovali více než 1 300 artefaktů a podařilo se jim objevit i několik zapomenutých skvostů, včetně ztracené plastiky od Karla Malicha v odhadované hodnotě 6–8 milionů korun. Do výzvy se zapojili i plzeňští skauti: středisko Střela Plzeň v loňském roce realizovalo netradiční naučně-hravou stezku Českým údolím a skauti na Doubravce letos zatraktivňují okolí své klubovny prolézačkami a herními prvky pro veřejnost. O své nejbližší okolí se starají i lidé z komunitního centra Plzeň – Zastávka, kteří společně se sousedy vyrábějí nádražní lavice, stojany na kola a knihovničky, nebo obyvatelé plzeňské části Roudná; ti už druhým rokem nezištně pečují o prostředí historických pramenů.
Městská plovárna
Jedním z nejrozsáhlejších realizovaných podnětů se stala obnova bývalé městské plovárny. Pěstuj prostor zformoval tým vlastních lidí, autorů podnětu (iniciativy Maják Plzně), externích odborníků (Mobilní architektonické kanceláře), i místních „stakeholderů“ (Centra protidrogové prevence a terapie). Projekt odstartovala diskuse s úřady – od městských až po státní, jelikož plovárna leží u řeky a část pozemků se nachází v aktivní zóně záplavového území.
Přípravného plánovacího setkání se účastnili jak spoluorganizátoři a zástupci úřadů, tak plzeňská veřejnost, která měla nějakým způsobem k místu vztah a chtěla se podílet na jeho obnově. Při několikahodinové diskusi vznikly nápady na provozování kavárny, obnovení historického přívozu nebo vyvěšení barevných žárovek. V červenci 2014 přijelo do Plzně deset mezinárodních dobrovolníků, ke kterým se místní občané přidali. Společně přetvořili objekt garáží na zázemí pro kavárnu a přednášky, zpřístupnili zarostlý park, odstranili tři skládky, srovnali centrální plácek pomocí 45 tun štěrku, vyřezali říční břehy, vytvořili desítky laviček, křesel a stolů a zavěsili z teras obří plovárenské houpačky. Na kulturní akce sem začaly proudit stovky návštěvníků.
Důležité je, aby po počátečním nasazení neklesla energie a pozornost upřená k místu. Každý znehodnocený a opuštěný prostor potřebuje být po určitou dobu animován, než se přirozeně začlení do mentální mapy veřejnosti, aby ta začala pravidelně přicházet i bez speciálních podnětů. Během léta se na plovárně obyvatelé setkávali s umělci u jídelních workshopů, opakovaně sem zavítala velká plzeňská cyklojízda, v rámci dobrovolnického festivalu se zde vyráběl mobiliář a herní prvky pro děti. Rekordní návštěvnost pět tisíc lidí za víkend zažila plovárna paradoxně v zimě, kdy se zapojila vlastním programem – nazvaným Lampiony nad plovárnou – do Festivalu světla. V letošním roce se tu konají kulturní i komunitní akce každý měsíc.
Přestože obnova městské plovárny slaví úspěch, jde pouze o počátek mnohaletého projektu. Dosud se podařilo místo oživit, uzpůsobit ho pro pořádání akcí a představit plzeňské veřejnosti. Město Plzeň také nechalo zpracovat projekt rozvoje území ve formě plovárního parku, k jehož postupnému naplňování by mohlo začít docházet od příštího roku. Všechny dosud uskutečněné aktivity jsou ale spíše provizorního charakteru. Pro zajištění dlouhodobého fungování místa bude zapotřebí vybudovat trvalejší zázemí a vypracovat model pravidelné údržby.
Plovárna dobře ilustruje potenciál výzvy Pěstuj prostor, nestojí ale ve městě osamocena. Podobné, byť poněkud skromnější podoby nabývá i řada dalších projektů. Z nich je patrné, jak lze i za relativně malé prostředky plošně aktivizovat občany. Přínos programu doceňuje město Plzeň i jednotlivé městské obvody, se kterými spolek v letošním roce spolupracuje na několika zakázkových projektech z oblasti participativní proměny veřejného prostoru. Město zároveň přislíbilo podporovat výzvu i po skončení „kulturního roku“ 2015, kdy v dalších ročnících chceme vyzkoušet komplexní rozvoj podnětů od občanských zásahů až po dlouhodobou proměnu realizovanou ve spolupráci s městem.
