V letošním druhém čísle Smart Cities jsme vyhodnotili česká statutární města z hlediska otevřenosti jejich dat coby indikátoru potenciálu inovací. Cílem je označit startovní čáru pro hodnocení pokroku města. Nyní jsme se díky spolupráci se společností Clevermaps podívali i na města slovenská.
Téma inteligentních měst, tzv. smart cities, se čím dál častěji objevuje jak na tuzemských konferencích, tak na celoevropské úrovni. Jednou z oblastí, ve které by se netradiční přístup samosprávy k občanům, skrytý právě pod těmito slovy, měl rovněž projevit, jsou data, respektive jejich otevřenost. Již dnes je na Slovensku možné o informace a data vytvářená státní správou či samosprávou žádat na základě zákona č. 211/2000 Z. z., koncept inteligentního města však usiluje o výraznější posun – takové město umožňuje svým občanům, a nejen jim, svobodně a bezplatně přistupovat k datům, která v něm vznikají, využívat je a budovat nad nimi vizualizace, analýzy nebo mapy.
Samosprávy nenakládají pouze s tabulkovými daty, jako jsou rozpočty nebo smlouvy, ale také s daty o prostoru; ať už jde o katastr nemovitostí, veřejnou zeleň nebo evidenci psů. Oba typy dat je možné uživatelům poskytnout v mnoha různých formátech. Některé z nich jsou otevřené, strojově čitelné, jiné mohou být proprietární, uzavřené. Vedení měst s ambicí vytvořit chytré město by mělo usilovat o skutečné otevření dat, tj. jejich poskytnutí ve strojově čitelných formátech.
Kvalitní data by měla být rovněž doplněna metadaty, tedy informacemi o jejich vzniku, autorovi, aktuálnosti, licenčních podmínkách. Mnohé datové sady bez metadat prakticky ztrácejí svou hodnotu, neboť z nich lze jen obtížně odvodit, jaké informace vlastně obsahují.
Naší snahou je tedy zhodnotit nejen fyzickou dostupnost dat, ale také kvalitu jejich poskytování, jejich popis či možnosti dalšího využití. K tomuto hodnocení jsme využili metodiku Konceptu inteligentních měst Ministerstva pro místní rozvoj (viz SC 01/2015), založenou na bodovém hodnocení sledovaných kvantitativních a kvalitativních charakteristik, které dokážou městská data popsat.
Hodnocení
Předmětem našeho průzkumu bylo 28 největších slovenských měst, která k poskytování dat přistupují jedním z těchto způsobů:
- data poskytují na svém portálu
- data poskytují na portálu třetí strany, případně prostřednictvím technologie třetí strany
Všechna města poskytují alespoň některou z datových sad týkajících se rozpočtu, smluv, objednávek či faktur. Velmi často se mezi publikovanými sadami nacházejí informace o evidovaných psech lokalizované až na úroveň adresních bodů. Bohužel je však poskytují buď ve formátu PDF, nebo je formou tabulkových výpisů zobrazují přímo na webových stránkách, čímž znemožňují jakékoliv automatizované využití těchto dat. Světlou výjimkou je Prešov, který jako jediný provozuje OpenData katalog.
De facto standardem pro města využívající technologie třetí strany se stal POMOSAM – Portál modernej samosprávy společnosti CORA GEO, s.r.o. Jedná se o jednoduchou webovou aplikaci, která zobrazuje tabulková data. Zároveň obsahuje GIS modul, který však využívá pouze několik měst (např. Levice). Konkurenční aplikací je Digitálne mesto společnosti DATALAN, a.s., které využívají Nové Zámky nebo Spišská Nová Ves. Rozšířené jsou také aplikace určené k reportingu – www.odkazprestarostu.sk a City Monitor www.citymonitor.sk.
Množství publikovaných dat silně závisí na zvoleném řešení. Města, která dosud nepoužívají výše zmíněné aplikace, publikují menší množství dat. Jak jsme již zmínili, Prešov zůstává jediným městem, které poskytuje přístup k datům přes veřejně dostupné API, a umožňuje tak jejich strojové zpracování.
Zatímco tabulková data v různém množství publikují všechna města, prostorová data na svých mapových portálech zobrazuje jen dvanáct z nich. Některá města (Liptovský Mikuláš) nahrazují chybějící mapový portál interaktivní mapou Google Maps, která však neobsahuje žádné tematické vrstvy a neposkytuje občanům oproti portálu Google Maps žádnou přidanou hodnotu.
Města, která mapové portály provozují, na nich nejčastěji zobrazují uliční síť, katastr nemovitostí, případně územní plán. Portály většinou provozují na technologiích CORA GEO, s.r.o., některá města používají řešení od T-MAPY spol. s r. o. V závislosti na technologii pak k zobrazení dat používají buď standardizované OGC služby, nebo proprietární řešení. Metadata k zobrazeným datům nejsou k dispozici, pokud navíc portál nevyužívá OGC služby, je v podstatě nemožné se k metadatům, pokud existují, dostat. Žádné z měst nenabízí zdrojová data ke stažení.
Závěr
Zásadní překážkou v přístupu k datům jsou v mnoha případech nepřehledné webové stránky, na nichž se uživatel lehce ztratí. Bannery ve spodní části stránky považujeme pro tyto účely za nevhodný způsob prezentace. Na druhou stranu většina měst používá rozdělení stránek na čtyři sekce (Město, Občan, Podnikatel, Návštěvník) – díky tomu si může uživatel rychleji osvojit práci se stránkami různých měst. Je potřeba vyzdvihnout, že snad všechna města na svých stránkách rovněž uvádějí, jakým způsobem mohou občané žádat o poskytnutí dat. Veřejně dostupná tabulková data bohužel (s výjimkou Prešova) publikují ve formátech nevhodných ke strojovému zpracování, navíc bez možnosti stažení. Prostorová data jsou poskytována v rastrových formátech, které lze zobrazovat v jiných aplikacích, sofistikovanější využití však možné není. Data navíc nejsou doplněna metadaty. Stažení zdrojových dat nenabízí žádný mapový portál.
Naprosto tristní je překvapivě situace v Bratislavě. Na stránkách města se podařilo dohledat pouze několik datových sad, publikovaných ve formátu PDF, bez možnosti hledání či filtrace. Mapový portál město nahradilo interaktivním výřezem mapy ze serveru Google Maps.
