Ondřej Bartůšek, architekt
Jak se mohou zapojit soukromé subjekty do rozvoje města? Existuje alternativa k současné nabídce bydlení ve městě? Rozhovor s německou architektkou Kristien Ring o iniciativě občanů budovat město dle svých představ.
Kniha Kristien Ring Self Made City vydaná před dvěma lety u nás není příliš známá. Je zaměřena na stavby soudobé architektury, které vznikly z občanských iniciativ. Autorka se tímto tématem zabývá už od roku 2007, kdy představila publiku výstavu v Berlíně v Německém Centru pro Architekturu (DAZ). Publikace prezentuje rozsáhlý výzkum, a i když se jedná především o odbornou problematiku, může být zároveň zároveň inspirativní příručkou mapující konkrétní projekty, které vzešly z iniciativy občanů, spolků a sousedských skupin.
Berlín kvůli svému charakteru rozpolceného místa a osamoceného ostrova vždy působil jako magnet pro kreativní a nekonformní občany. Velké množství opuštěných budov nabízelo prostor ke vzniku nekonvenčního životního stylu. Protože tzv. squatting byl v devadesátých letech vhodným způsobem užívání nevyužitých staveb, měl i širokou vládní podporu. Vznikla tak svobodná místa pro nezávislou kulturu. Občané si zvykli uskutečňovat nové projekty na svou zodpovědnost a často i s jejich vlastními prostředky. Doba se změnila a nyní jsme svědky návratu Berlína mezi nejžádanější evropské metropole. Ceny pozemků i nemovitostí prudce stoupají. Ekonomický úspěch by ale nebyl možný bez širokého kreativního a podnikavého občanského podhoubí.
Motivace projektů vzniklých z vlastní iniciativy je dvojí. Současná nabídka neuspokojuje potřeby občanů, ti jsou nuceni hledat vlastní řešení. Druhá motivace je možnost měnit životní prostředí podle svých ideových představ i estetických preferencí. Vznikají tak dva základní důvody pro občanskou iniciativu: životní potřeba a touha po svobodě. Lidé dostávají možnost vytvořit něco pro sebe, svou aktivitou uspokojují své potřeby a zároveň přináší inspirativní atmosféru a nakažlivý entusiasmus.
Publikace popisuje iniciátory, aktéry a samotné projekty, které jsou dlouhodobé a jsou zhmotněny stavbou nebo stavební intervencí. Tyto projekty s ohledem na jejich koncepty, financování, společenský kontext a architektonické a urbanistické kvality přinášejí překvapivá alternativní řešení. Výčet neobsahuje dočasné projekty, přestože se jedná o důležité impulzy s velkým vlivem na rozvoj města. Práce se zaměřuje na projekty s dlouhodobým účinkem naplňující myšlenku trvale udržitelného rozvoje. Z velké části se orientuje na téma městského bydlení. Kniha obsahuje přes 120 projektů a 50 případových studií, které jsou zde podrobně analyzovány a představeny v kontextu s místem. Jaký mohou mít přínos soukromé projekty pro rozvoj města? Která řešení a strategie mohou vytvářet přidanou hodnotu pro město? Na tyto a další otázky odpovídá kniha, kterou Kristien Ring vydala ve spolupráci s Odborem pro rozvoj měst a životního prostředí, Berlín. Rozhovor pro časopis Smart Cities poskytla při své návštěvě České republiky v rámci výstavy BAUGRUPPE ist super!, která se konala v únoru a březnu letošního roku v Praze.
Jakým způsobem lze začlenit občany do projektů města?
Běžný způsob je, že reprezentace města nechá vypracovat určitý projekt, pak ho představí lidem a ti už mohou rozhodovat pouze o detailech. Je nutné začlenit občany s jejich nápady, protože ve skutečnosti lidé mají opravdu spoustu různých nápadů. Na začátku lze udělat společný pracovní seminář, kde lidé navrhují různá využití určitého prostoru. Pokud se jedná třeba o park, lidé mohou říct, co přesně potřebují a co vlastně chtějí v parku dělat. Na příklad potřebují klidné místo pro posezení s dětmi a podobně. Tímto způsobem lze již od počátku občany zahrnout do projektu. Jedná se o tak zvaný rozvoj odspoda nahoru (bottom up developement).
Můžeme se zaměřit na nějaký konkrétní příklad v Berlíně?
V projektu, v němž bylo plánováno využít staré letiště Tempelhof jako park, lidé mohli navrhovat, jaké činnosti chtějí v parku dělat a na jakých místech. To posloužilo jako velice zajímavý vstup pro architekty. Bylo využito toho, že místo leželo ladem a město pobídlo občany, aby ho sami se svými nápady a v různých skupinách zkoušeli zlepšit. Tak vzniknul velice inspirativní a kreativní podklad, na jehož základě mohl projekt dále růst.
Odkud vyšla iniciativa oslovit občany při definování projektu?
Radnice vyčlenila volné rozvojové plochy umístěné mezi centrem města a přilehlými čtvrtěmi, které mají být využity k rekreaci. Lidé přišli s vlastními nápady jak místo dočasně využít, a potom radnice hledala cesty jak je zrealizovat. Jedna z částí bývalého letiště jsou veřejné zahrádky. Sem lidé mohou přijít a podílet se na okopávání a pěstování. Děti se zde učí o rostlinách. Na místě se v budoucnu bude pravděpodobně realizovat jiný projekt, ale aktivita se zachová a přesune se jinam.
Má Berlín nějakou strategii dočasného využití míst?
Všechny podobné projekty, které se v Berlíně odehrály, vlastně začaly od občanů. Lidé, kteří odstartují tyto projekty, jsou jednotlivci nebo skupiny, kteří jdou za majitelem pozemku a ptají se, jestli je možné to místo dočasně využít. Uzavřou smlouvu s majitelem pozemku a město v těchto aktivitách nijak nefiguruje. Zastává určitou měrou strategii nechat věci nechť se dějí... Tak vznikají různá nepředvídatelná využití pozemků jako například zřízení venkovního kurtu plážového volejbalu, barů či malých klubů.
Jaký pozitivní vliv mohou mít občanské aktivity na rozvoj města?
Lidé, kteří investovali osobní energii do projektů a mohou dělat to, co sami chtějí, jsou činorodí, přinášejí nové nápady a to většinou přivolává další lidi a jejich aktivitu. To potom prospívá rozvoji města, zvyšuje to jeho atraktivitu, rozvíjí se zde obchodní činnost a otevírá se cesta k dalšímu rozvoji. Město tak může získat další aktivní a kreativní občany, kteří v něm budou rádi žít. Tyto projekty mají vliv na kvalitu života ve městě, na životní úroveň a především na začleňování občanů do společnosti.
Kristien Ring
je německá architektka narozená ve Spojených státech. Je zakládající ředitelkou DAZ (Německého centra pro architekturu) a spolu zakládajícím členem galerie SUITCASEARCHITECTURE. V roce 2011 založila platformu AA Projects (projekty aktivní architektury), kde se s týmem profesionálů věnuje projektům vznikajícím z občanských iniciativ a občanských spolků. Na toto téma pořádá přednášky a diskuze, svou výzkumnou práci shrnula v publikacích Self Made City a Urban Living.
Baugruppe – aneb vyberte si místo k životu, byt i své sousedy
Nový způsob navrhování, financování, proces stavby i využívání bytových domů představila v Praze již zmíněná výstava BAUGRUPPE ist super! Její kurátoři, Helena Doudová a Marek Kopeć, ve spolupráci s Vladimírem Fialkou a Žofií Raimanovou z pražského Institutu plánování a rozvoje, tak u nás představili proces městské výstavby, kdy veškerou iniciativu na sebe přebírají aktivní občané.
Výstava přinesla nejzajímavější příklady projektů vzniklých ve skupinách stavitelů, tzv. baugruppe. Německé hlavní město na sebe strhává pozornost velkým množstvím a vysokou kvalitou těchto projektů. Řada z nich se může pyšnit skvělou architekturou za nízké pořizovací náklady. Tyto experimentální projekty jsou populární v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Skandinávii, kde vznikají v hojném počtu a tvoří dobrou alternativu ke klasickému způsobu výstavby a prodeji nemovitostí
Každý dům je originálem. Projekt vzniká utvořením skupiny stavebníků (baugruppe), zvolením parcely, dodavatele projektu a manažera projektu. Jasnou rolí jednotlivých aktérů a rozdělením práv a povinností je projekt životaschopný a ve finále úspěšný. Stavebníci dostávají do rukou nástroje jak ovlivnit parametry svého budoucího bydlení, mohou se dohodnout na vzniku sdílených prostor a nadstandardního vybavení. Architekt a manažer projektu jsou kvalifikovaní k tomu, aby projekt dotáhli do konce. Tento způsob organizace stavebníkům nakonec může ušetřit až 25 % z ceny bytu. Za tyto peníze se v některých domech rozhodli postavit sdílené vybavení jako na příklad zahradu, kutilskou dílnu, klubovnu, bazén, saunu nebo hostovský byt.
Tento způsob výstavby má blahodárný vliv na celek města. Flexibilita projektů umožňuje zastavět a využít zdánlivě nevhodné parcely. Stavebníci umějí citlivě reagovat na místo a okolí stavby, protože si jej sami vybrali. Do projektů často zapracovávají živý parter propojený s veřejným prostorem. Cílem budoucích obyvatel těchto domů je žít ve městě, ne pouze spekulovat s pozemky či stavbami. Výsledná řešení proto rozvíjí kvality místa a mají pozitivní vliv na čistotu, bezpečnost a úroveň vybavenosti ve čtvrti.