Šárka Svobodová, redaktorka Smart Cities
Plošné rozšíření internetu a sociálních sítí dává vedení měst i obcí skvělý nástroj k přímé a transparentní komunikaci se svými občany. Je to cesta nanejvýš efektivní a přitom ekonomická. Proč ji tedy v řadě případů neiniciuje správa měst, ale musí přicházet od samotných občanů?
Začátkem minulého roku seznamovalo město Brno své občany s připravovanou aktualizací územního plánu. Zmíněné seznámení odpovídalo přesně liteře zákona, nic víc, nic míň. Obrazovou i textovou část aktualizace si mohl kdokoli obrněný trpělivostí prohlédnout na webové stránce města rozdělenou do desítek nepřehledných souborů, popřípadě přijít na Odbor územního plánování a rozvoje (OÚPR) a prohlédnout si v podmínkách neodpovídajících důležitosti dokumentu plánovaný rozvoj města osobně. Konala se i povinná projednání s občany – ať už v natolik malých prostorech, kam se vešel jen omezený počet lidí, popřípadě byla zvolena forma zdlouhavých prezentací, kdy nezbylo dostatek prostoru pro vlastní dotazy občanů.
Protože město na nespokojenost s procesem projednávání tak důležitého dokumentu nereagovalo, připravila místní iniciativa Nesehnutí téměř okamžitě webovou aplikaci www.mampripominky.cz. Ta byla určena široké veřejnosti k základnímu zorientování se v jinak nepřehledném dokumentu aktualizace územního plánu. Odborníci a občanské iniciativy zde interpretovali některé problematické části aktualizace a zevrubně vysvětlovali důvody svých připomínek a námitek.
Občan si tak mohl zvolit, zda se v zákoné lhůtě k aktualizaci územního plánu vyjádří sám, nebo se svým názorem přidá k některé již zformulované připomínce. Po vyplnění svých iniciál odeslal připomínku primátorovi, jeho náměstkům, radním a vedoucí brněnského OÚPR. Celkem město získalo ke své aktualizaci více než 43 tisíc připomínek. Byť vedení města v předcházejících procesech veřejně avizovalo, že připomínky došlé e-mailem bude akceptovat, odmítlo většinu z nich vypořádat z důvodu chybějícího elektronického podpisu.
V tu chvíli tedy stejná občanská inicativa vytvořila druhou webovou aplikaci www.mamlepsiplany.cz, která sloužila k přímé komunikaci občanů se svými zastupiteli. Se stanoviskem občanů v jednotlivých městských částech konfrontovala konkrétní politiky, kteří měli záhy rozhodovat o schválení nanejvýš složitého dokumentu aktualizace územního plánu (ve své konečné podobě měl 10.434 stran a 871 mapových listů). Občané tak odeslali všem zastupitelům, kteří měli o dokumentu hlasovat, dohromady přes 24 tisíc e-mailů. Aktualizace byla nicméně schválena v rekordně krátkém čase, v polovině června roku 2014.
S tím se ovšem brněnská veřejnost nesmířila a dala vzniknout třetí webové aplikaci www.dobrazaloba.cz a prostřednictvím neziskových organizací město Brno zažalovala. Tato webová stránka sloužila především k informování obyvatel Brna o celé kauze a získání finančních prostředků na právní služby. Výsledkem celého příběhu bylo vítězství nespokojených občanů a jejich iniciativ, neboť v lednu letošního roku uznal soud jejich podnět a aktualizaci územního plánu zrušil.
Stranou můžeme ponechat, zda je toto soudní rozhodnutí pozitivním či negativním krokem pro budoucí rozvoj Brna. Nemuselo k němu vůbec dojít, pokud by vedení města volilo adekvátní formu komunikace se svými občany. Z jejich strany šlo jak v případě rozesílání e-mailů, tak podání žaloby, o nouzové řešení, kterým se domáhali práva být slyšen a akceptován svými volenými zástupci. Zaměřme se raději na fakt, že občanské iniciativy dokáží často lépe oslovit početnou skupinu obyvatel, než mnohé radnice. Kouzlo zmíněných aplikací bylo nepochybně v jednoduché struktuře, která intuitivně vedla každého návštěvníka celým procesem informování o problému a odeslání připomínky či finančního příspěvku. Samozřejmou součástí byla také intenzivně vedená kampaň přímo v ulicích Brna i prostřednictvím internetu a sociálních sítí.
Co brání městům, aby stejných postupů využívala sama? Pokud připravují tak zásadní dokument, který ovlivní jejich podobu na desetiletí dopředu, měla by města sama intenzivně informovat své občany, aby obhájila názory odborníků na územní plánování, se kterými takový dokument připravují. Laická veřejnost bude mít v řadě případů jiný názor na zeleň či dopravní opatření v místě svého bydliště než urbanista. Má ovšem právo se o argumentech odborníka dozvědět co nejvíce a odpovídající formou.
Internet a sociální sítě mají tu vlastnost, že o úspěchu občanských iniciativ se velmi rychle dozví obyvatelé dalších měst a obcí, ve kterých může být dialog mezi radnicí a veřejností podobně komplikovaný, jako tomu před volbami bylo v Brně. Různé webové aplikaci nahrazující potřebnou komunikaci se tedy nyní objevují i na dalších místech a slouží občanské společnosti k prosazení svých práv a veřejné vůle. Není tedy jediný důvod, proč by vedení měst nemohlo po tak účiném nástroji sáhnout samo.