Městský architekt dokáže zajistit komplexní péči o sídlo, čerpat z jeho specifik a posílit místního genia loci. Přesto řada měst a obcí nad zavedením funkce městského architekta váhá. Česká komora architektů (ČKA) proto připravila materiál, který komunálním zastupitelům objasní možnosti působení městského architekta. Stejně jako v případě architektonických soutěží Komora městům a obcím nabízí k tomuto tématu odborné konzultace.
Zájem o funkci městského architekta Komora vyjádřila již v Politice architektury ČKA 2013, jež se zčásti stala předlohou Politiky architektury a stavební kultury, kterou v lednu vládě předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Více informací o tomto zásadním strategickém dokumentu přinesl článek „Proč by architektura měla mít svoji politiku?“ ve Smart Cities 04–14.
Kdo je městský architekt?
Kolem profese městského architekta existuje řada otázek. Odpovědi na ty nejčastější nově nabízí manuál České komory architektů. Jeho autory jsou architekti Marek Janatka a Václav Zůna, kteří mají praktické zkušenosti z působení na této pozici (města Chrudim a Cheb). Dozvíte se v něm, že městský či hlavní architekt je supervizorem, koordinátorem a nositelem koncepce dané obce či města a zároveň tvůrčím pracovníkem i expertním poradcem. Městský architekt podstatnou měrou přispívá ke zlepšení celkového vnitřního i vnějšího obrazu sídla. Díky svým zkušenostem zvládne také administrovat architektonickou soutěž a určit správnou návaznost jejích kroků tak, aby byla co nejefektivnější. Současně plní funkci mediátora – prostředníka mezi vedením města a jeho občany. Iniciuje participační procesy a podílí se na vzdělávání veřejnosti v oblasti architektury. Činnost architekta města může zahrnovat konzultační a poradenskou činnost zejména pro orgány města, jeho komise a výbory či odbory, jejichž činnost se dotýká urbanismu a architektury, životního prostředí, památkové péče, ale také pro občany města.
Oblasti, ve kterých najde architekt města své uplatnění:
- urbanisticko-architektonický rozvoj města,
- tvorba veřejného prostoru a mobiliáře, včetně řešení oprav a rekonstrukcí,
- řešení staveb v městské památkové zóně a objektů na exponovaných nebo významných místech,
- péče o historické dědictví formou spolupráce s městským památkářem,
- předkládání návrhů a doporučení urbanisticko-architektonických úprav a opatření orgánům města,
- zpracování zadávacích podmínek na stavby pořizované z prostředků města,
- spolupráce na přípravné a projektové dokumentaci staveb financovaných městem,
- zpracování zadávacích podmínek pro pořizování územně plánovací dokumentace,
- účast ve výběrových komisích, při veřejných projednáních projektů,
- komunikace s veřejností,
- organizace architektonických a urbanistických soutěží,
- zpracování různých neformálních koncepčních dokumentů, návrhů a studií rozvoje,
- usměrňování soukromých investičních záměrů z hlediska jejich potenciálního vlivu na urbanisticko-architektonický rozvoj města,
- koordinace a pomoc při zpracování strategických plánů,
- iniciování, vytváření a implementace vizí města.
Aby nedošlo ke střetu zájmů, ČKA doporučuje, aby městský architekt v obvodu své působnosti nezpracovával významnější projekční zakázky, a to jak soukromých, tak veřejných investorů. To však neznamená, že by měl být městský architekt odříznut od praktické tvůrčí činnosti. Výše uvedené okruhy činností naopak vyžadují kontinuitu tvůrčí práce architekta.
Chybí dostatečná opora v zákonu
ve většině případů přiživuje její nedostatečné ukotvení v zákoně. Žádnou výslovnou úpravu funkce městského architekta v českém právním řádu nenalezneme. Nejasnému vymezení odpovídá i nesjednocená terminologie. Objevují se pojmy jako městský architekt, architekt města, hlavní architekt, obecní architekt apod. Zřízení pozice městského architekta není složité, je však třeba počítat s jistými požadavky na koordinaci státní správy, samosprávy a politické reprezentace a jejich vůli s architektem města spolupracovat. Navzdory absenci přímé podpory existence městského architekta v našem legislativním prostředí, však některé paragrafy činnost městských architektů umožňují a v řadě měst jsou běžně využívány. Jedná se o:
- § 2 zákona o obcích: „Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“
- § 117 a § 122 zákona o obcích → Obec má právo zřizovat jako iniciační a poradní orgány komise a výbory, v rámci nichž může architekt města vykonávat svou činnost.
- § 174 stavebního zákona → V územních, stavebních a dalších řízeních lze využít součinnosti experta.
- § 18 a 19 stavebního zákona v cílech a úkolech územního plánování rovněž odůvodňují expertní spolupráci architekta.
- § 85 stavebního zákona → Obec je účastníkem všech územních řízení, týkajících se záměru na jejím území, v nich může svá vyjádření podávat např. na základě doporučení městského architekta,
- § 90 stavebního zákona → stavební úřad je povinen v územním řízení posuzovat záměr z hlediska ochrany architektonických a urbanistických hodnot v území.
Zavedení pozice do praxe
Zejména sídla malé a střední velikosti mohou na základě usnesení rady města nebo rozhodnutí zastupitelstva uzavřít s externím architektem např. smlouvu o poradenské a konzultační činnosti. Důležité je věnovat pozornost výběru vhodného uchazeče. V podmínkách výběrového řízení je vhodné stanovit zejména požadavky na vzdělání a praxi a doložení profesního portfolia v požadované struktuře. Vyplatí se věnovat i zvýšenou pozornost sestavení výběrové komise. Městský architekt by měl být partnerem pro politické vedení sídla, pro celou řadu odborů úřadu (odbor územního plánu, odbor investic, stavební odbor, odbor správy majetku, odbor životního prostředí, odbor památkové péče atd.), ale i pro občany. Je třeba připravit strukturu dotazů, které budou uchazeči při výběrovém řízení kladeny. Možné je i „vyzkoušení“ uchazeče pomocí konkrétních případových studií. Je třeba mít na paměti, že činnost architekta při rozvoji sídla je dlouhodobá záležitost, a město tak vybírá partnera na mnoho let. Tomu by mělo odpovídat i složení výběrové komise.
Cílená podpora
Úspěšný výkon činnosti architekta města je podmíněn vůlí ke spolupráci ze strany politického vedení i státní správy a samosprávy. Sebelepší smlouva nebo zákon nenahradí základní principy týmové práce se společným cílem. Je třeba klást důraz zejména na důsledné sdílení informací směrem k městskému architektovi a naopak. Cíl je začlenění městského architekta do přirozeného chodu přípravy a realizace rozvojových a investičních akcí. Česká komora architektů pověřila koordinací činností souvisejících s problematikou městských architektů Marka Janatku a Václava Zůnu. Na níže uvedené kontaktní adresy mohou zájemci zasílat své připomínky, náměty či žádosti o poradenskou a konzultační činnost v této oblasti. Obrátit se na ČKA můžete i s žádostí o pomoc při přípravě zavedení funkce architekta města nebo s výběrovým řízením na tuto pozici.
Kompletní manuál Městský architekt: www.cka.cz
Více informací za ČKA poskytnou:
Marek Janatka, [email protected]
Václav Zůna [email protected]