Martin Vrba, pracovník IQ Roma servis
V Brně vzniká komunitní nahrávací studio Amaro records. Projekt aspiruje na to stát se jedním z modelů, jak řešit situaci sociálního znevýhodnění a vyloučení. Usiluje o to způsobem, který zapojuje nejen majoritní veřejnost, ale i menšinu, v tomto případě romskou.
Sociální exkluze
lit není v českém kontextu ojedinělou záležitostí. V různých podobách a obměnách se týká čím dál tím většího množství českých měst a situace na některých místech podněcuje k rasové nesnášenlivosti.
Při analýze příčin se často rozchází veřejné mínění s názory těch, kteří se tematice sociálního vyloučení dlouhodobě věnují. Česká veřejnost je dlouhodobě skeptická vůči inkluzivním podobám práce s etnickými, kulturními nebo náboženskými minoritami. Naopak ze strany neziskových organizací a akademických pracovišť slyšíme volání po tom, že skutečným řešením problémů, které vycházejí z života v ghettu, je větší míra inkluze a participace na tomto procesu ze strany občanské společnosti.
Často můžeme zaslechnout názor, který říká, že všichni členové dané společnosti mají mít stejné výchozí podmínky, nicméně příslušníci mnohých menšin mohou až příliš snadno dosvědčit, že realita neodpovídá ideálu ani zdaleka. Přestože panuje v české společnosti přesvědčení o existenci pozitivní diskriminace jednotlivých menšin, pravý opak je pravdou.
Pokud se například mladý Rom nebo mladá Romka rozhodne pro jiný způsob života pro sebe, své nejbližší nebo svoji rodinu – jiný způsob, než kterým žil doposud, narazí na uměle vytvářenou zeď veřejného mínění, které sice na jednu stranu volá po jeho nebo její asimilaci do celku společnosti, ale reálně vytváří podloží, jež znemožňuje jakékoliv smysluplné začlenění. Pro příslušníka stigmatizované menšiny je obtížně najít si práci nebo nový byt, který by se nacházel mimo vyloučenou lokalitu.
Dlouhodobě se tak ukazuje, že jedním z klíčových prvků, které znesnadňují integraci národnostních a jiných menšin, je veřejné mínění. Z pohledu samotné romské komunity, neziskových organizací nebo i státních institucí je tak právě toto jedna z oblastí, ve které může aktivní občanská angažovanost přispívat k postupnému řešení situace sociálního znevýhodnění.
Amaro records
Modelem takové angažovanosti se může stát i projekt komunitního nahrávacího studia Amaro records, které vznikl z iniciativy mladých Romů a Romek pocházejících z prostředí vyloučené lokality.
Způsob participace na celém projektu je ukázkou toho, jak různé části občanské společnosti, ale i dalších institucí mohou významnou měrou přispět ke konstruktivnímu řešení problému, pro který se až příliš často hledá zkratkovité řešení. Na budování nahrávacího studia se podílí nejen aktivní Romové, ale i Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity svojí finanční podporou, odborníci, kteří dobrovolně zpracovávají akustickou a architektonickou studii a další patroni a sponzoři společně s neziskovou organizací IQ Roma servis, která zaštiťuje koordinaci aktivit a prací romských dobrovolníků. Stranou nezůstalo ani město Brno, které poskytlo pro Amaro records pronájem prostor bývalé herny za symbolickou jednu korunu.
Celému nápadu tak nechybí ani symbolická rovina, kdy se z původní, dnes už zavřené herny ve vyloučené lokalitě stane místo kreativity pro mladé lidi bez rozdílu a které bude sloužit všem. Místo, které jen prohlubovalo tamější neutěšenou situaci, tak dnes bude nástrojem pro uvolnění kreativity mladých lidí a jejich zapojení do veřejného života. Zároveň bude způsobem jak ukázat, že spolupráce napříč celou veřejností a institucemi může přispět k integraci a zlepšení životních vyhlídek Romů a Romek mnohem snáze, než sociální politika postavená například na represi.
Nedílnou součástí myšlenky Amaro records je představa, že inkluze pojatá v širokém slova smyslu je nakonec tím nejefektivnějším a nejtrvalejším způsobem práce s menšinami, jakkoliv je samozřejmě cestou, která nezná jednoduchá a rychlá řešení, po kterých stále existuje poptávka. Inkluze nepracuje metodou radikálních zlomů, ale naopak pečlivou prací, která dosahuje výsledků v dlouhodobějším výhledu, ovšem o to spolehlivěji a stabilněji.
Komunitní nahrávací studio pro mladé romské i neromské talenty je právě takovým dlouhodobým projektem, na jehož půdě se budou setkávat všichni mladí lidé – ať už z romské minority nebo majoritní společnosti. Jedním z důležitých aspektů Amaro
records je tak i to, že je projektem mladých lidí, u kterých je vytváření pozitivních podnětů nejdůležitější právě v nejcitlivějším období jejich života.
Proč nahrávací studio?
V brněnské romské komunitě byly vždy přítomny hudební a pěvecké talenty, které vlivem nepříznivých sociálních podmínek měly jen malou šanci na to, aby byly slyšet i mimo své nejbližší okolí. Zároveň si svojí situaci uvědomují a mají vůli ji řešit. Hudba a tanec jsou ostatně jedněmi z důležitých aspektů romské kultury a mohou tvořit potenciální přínos pro celou kulturní sféru.
Osobní vztah ke komunitnímu projektu existuje u mladých Romů a Romek už proto, že na jeho vybudování už dnes aktivně jako dobrovolníci pracují. Participativní forma je klíčová i z hlediska dalšího dlouhodobého fungování celého prostoru. Činnosti, kterým se bude Amaro records věnovat, budou sestávat nejen z možnosti hudebních zkoušek a nahrávání vlastních skladeb, ale i z hudebních kroužků pro nejmenší.
Platí samozřejmě, že vzhledem k tomu, že se jedná o komunitní a participativní projekt, budou jak jeho podoba, tak i jeho aktivity, určovány samotnou svobodnou komunitou lidí, kteří si jej budou moci utvářet podle svých potřeb.
Model pro další města
Způsob, jakým je Amaro records budováno, ukazuje na to, že kombinace fungujících institucí a dobré vůle dokáže vytvářet pozitivní změny i v těch lokalitách, kde vládne převážně beznaděj a bezvýchodnost.
Samotná struktura financování je zajišťována fundraisingovými aktivitami neziskové organizace IQ Roma servis a spoluprací s dalšími institucemi. Podařilo se pro bono zajistit architektonickou a akustickou studii a cílem neziskové organizace je i fundraising materiálových nákladů od soukromých firem, který může významně snížit konečnou částku potřebnou pro realizaci projektu. Zároveň nezisková organizace může významně napomoci při získávání finančních prostředků ze samotného města nebo kraje. Při projektu tohoto typu lze například uvažovat i o grantové podpoře ze strany Ministerstva kultury.
Nicméně celkové spektrum finanční podpory je podstatně širší – apelovat lze na sociální odpovědnost jednotlivých soukromých podniků a firem, ať už lokálních nebo působících mezinárodně. Mnoho z nich založilo vlastní fondy a nadace, věnující se korporátní filantropii. Projekt ale mohou podporovat i jednotliví dárci, a to i z řad individuálních filantropů nebo mecenášů. Významnou součástí je i symbolická podpora patronů a osobností veřejného života.
Schopnost samofinancování, kterou zaštiťuje nezisková organizace s podporou dalších institucí, je právě jedním ze základů perspektivy, která vnímá vznikající brněnské nahrávací studio v širším měřítku – tedy jako model pro další města, která se potýkají se situací sociálního vyloučení a všech negativních jevů z něho vyplývajících. Při využití všech zmíněných zdrojů financování taková iniciativa vyžaduje financování pouze v úvodní fázi a stává se velmi záhy soběstačnou.
Takový projekt je skutečně dlouhodobou investicí do řešení otázky sociální segregace, která své výsledky sice nemusí přinášet hned, ale v dlouhodobém výhledu je přirozeným a stabilním nástrojem pro boj s negativními sociálními jevy uvnitř vyloučených lokalit a zároveň je dostatečně zajímavým nabouráním stereotypizujících představ o veřejném prostoru.